matka!

Neškrabem nechtom po tabuli, lebo mi je to nepríjemné. Nepijem moč, lebo mi je to nepríjemné. Ani špendlíky si pod kožu nepichám, nie je to príjemné. A sledovať toto, to je ako dobrovoľne do rúk vziať odpornú obrovskú tarantulu a nechať sa riadne dohrýzť. Napuchnúť a získať ešte aj alergickú reakciu, pričom benefit sa neskôr ukáže ako žiadny. Jedine ak by to do budúcna posilnilo Vašu imunitu pre takéto prípady. Toto bol vstup mimo moju komfortnú zónu, Aronofskeho teritórium je nebezpečné. Ostáva s láskou spomínať na Requiem a Labuť. Pretože tak isto, ako sa zbytočne radikalizuje celý svet, ani tento režisér sa nevyvíja smerom, ktorý by sa mi pozdával... (13.02.2018)

Sugestivní drámo, jehož základním stavebním kamenem jsme my, resp. naše představa, kam směřovat totální chaos, který nám režisér servíruje. Někdo může vidět souvztažnost v pomoci uprchlíkům, která se může obrátit proti nám, jiný zas biblické výjevy, další z vás může pomyslet na mytologickou Gaiu. Každý, kdo se nebojí přemýšlet, si v tom najde cosi svého, mně se třeba vybavila májá z hinduismu. Výsledkem je skvěle zahraný, odtažitě natočený film, který mě v první polovině dost znervózňoval a v té druhé rovnou uvrhl do absolutní katarze. Tohle je Aronofskyho vybroušený diamant, ve kterém ti líní hledat odpovědi uvidí jen kus šutru .. (19.10.2017)

První půlka, když si tam Ed Harris přitáhl svou family se mě hodně líbila, mohlo to směřovat kamkoli a já byl opravdu v silném očekávání, navíc na Jennifer se mě fakt krásně kouká, Javier umí hrát a Michelle kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže co následovalo ve druhé části mě přišla jako dokonalá ukázka velkolepého ega stvořitele tohoto filmu, jen jsem trpěl a čekal a na konec. Dám dvě za tu první část, protože tam se mě filmové řemeslo docela lesklo. (05.06.2019)

Byl bych na Darrena pyšný, kdyby mu bylo 12 let a tohle byl za víkend spíchnutý úkol z literárního kroužku na téma "nacpi bibli do baráku". Klidně bych mu za to koupil i balík Bonpari. Ale jako seriózní alegorie mi to přijde až směšné svou banální mechaničností, kdy jsem po upřímném zaujetí v prvních minutách pochopil, že následovat bude prostě scéna za scénou toho nejjednoduššího a nejvíc doslovného převádění biblických motivů do nastaveného formátu. A to až k "explozivnímu finále", které bylo jasné cca od páté minuty. Vůbec ona doslovnost, která je jediným hmotným prvkem matky!, mě zcela minula. Fakt se nerozsypu při požívání těla páně, zvlášť když ho očekávám asi dvacet minut, protože najít nějaké nečekané východisko u Darrena nehrozí. Úplně nejvíc nesnáším právě to, když na začátku scény vím, jak skončí, jak bude vypadat a co jí bude následovat. matka! je stejně hloupá jako nabubřelá a já od ní dávám ruce pryč. Z filmu jsem si odnesl jen to, že bůh je retardovaný, protože zjevně opakuje stejné a velmi snadno řešitelné chyby znova a znova. Ze současných zábavných hříček narušujících archaickými motivy a postupy očekávání upřednostňuju rozhodně Zabití posvátného jelena, které s antikou pracuje živě a nápaditě - oproti tomuhle statickému šumu jde o poklad. (13.10.2017)

Jsou lidé už od Adama a Evy nesnesitelní parchanti? Vymkl se sebestřednému Stvořiteli další pokus z rukou? Máme obdivovat trpělivost Matky, že se tak dlouho drží a doposud nevybouchla? Bude za koncem světa stát Adamovo zippo? Alegorické cvičení, co se utápí v repetitivnosti a přitom míchá jablka poznání s hruškami banality a vykřičníkové samoúčelnosti. Po mořeplavci, co vzal na palubu i tchoře a tomhle opusu o údělu ženského rodu žádám o završení biblické trilogie dílem o Davidovi, který se svým důvtipem kdysi postavil filištínským, aby časem zjistil, že se mu líbí být Goliášem.. Co se týká těch jinotajů, já nevím.. Možná jsme si měli jen uvědomit, že Bůh je ten, kdo momentálně klátí Jennifer Lawrence.. (25.01.2018)