Wind River

Od tohoto filmu jsem nic neočekával a také jsem ho dlouhou dobu odkládal, ale dnes jsem moc rád, že jsem si ho konečně pustil. Děj diváka pohltí již od samého začátku a celý film se odehrává v nádherném prostředí, kde platí zákony divočiny. Za herecké výkony bych ocenil především Elizabeth, jelikož Jeremy je spíše mužem jedné tváře. Dále bych vyzdvihl akční scénu ke konci filmu, jenž byla mistrně natočená a pravděpodobně na ni nikdy nezapomenu. Atmosféricky i příběhově dokonalé! PS: Je fajn, jak to nakonec dopadlo s pumou :) (19.03.2018)

Wind River je velmi chladný thriller z prostředí Wyomingu, kde vynikající stopař a lovec Jeremy Renner, který se mimochodem z akčního hrdiny pomalu stává oscarově hrající herec společně s FBI agentkou Elizabeth Olsen vyšetřují smrt Indiánské dívky. Chladné prostředí, indiáni, skvělé herecké výkony, slušná dávka napětí, vyhrocené emoce a stupňující se atmosféra vrcholící v působivou CrossFire, což je bezpochyby nejlepší scéna filmu. Nebýt pomalejšího úvodu šel bych s hodnocením ještě výše, každopádně solidní záležitost z neobvyklého prostředí.Finální monolog podrthuje sílu celého filmu. 80% (03.10.2017)

Taylor Sheridan není tak dobrý režisér jako Denis Villeneuve, ale naučil se toho od něj hodně. Dobrého (práce s krajinou, prodlužování napětí na hranici snesitelnosti, šokující výbuchy násilí) i špatného („chtěnost“ a zbytečná doslovnost). Vyšetřování zločinu mu slouží především jako prostředek k vytvoření atmosféry zmaru a totální deziluze (jako ve filmech noir, v nichž je odhalení pachatele mnohdy také spíše dílem náhody než výsledkem poskládání jednotlivých indicií) a jako záminka k rozkrytí čehosi shnilého uprostřed jedné komunity. Tedy podobně jako v Top of the Lake nebo Pustině, ovšem na mnohem menší ploše, což nese svou daň v podobě přehnaných scén, které se toho snaží sdělit naráz příliš mnoho (žena sedí v ložnici, pláče a řeže se do ruky, uvidí ji jiná žena, beze slova zavře dveře a odchází). Realistický tón navíc narušují baladické dialogy o zmrzlém pekle a nevymýtitelném zlu (které by mnohem lépe vyzněly na stránkách knihy) a využívání westernových archetypů, posunující drama lidí ukotvených v konkrétní sociální realitě k nadčasovému podobenství o lovcích a predátorech a střetu dvou upadajících kultur. Spojení obou rovin vyprávění by mohlo být hladší, nakládání s ženskou hrdinkou ztracenou mezi muži, kteří mnohem lépe rozumí tomu, co se okolo děje, by nemuselo tolik připomínat Sicaria, a někdy by k řečení toho podstatného možná stačilo, kdyby postavy prostě jen seděly a mlčely, ale katarze, kterou Wind River ve finále přináší, je tak silná, že nepřesvědčivost jednotlivých částí drtivě přebijí. 75% (10.07.2017)

„Wolves don´t kill unlucky deer. They kill the weak ones.“ Poslední část American Frontier Trilogy svého na expozici alergického autora nezapře. Nehostinné prostředí formující charaktery, zaměření na jejich vykreslení na úkor složitější zápletky, víra v inteligenci publika, podvratné pohrávání si se strukturou vyprávění. Neowestern o místě, které neodpouští slabost a původ, humánní příběh o vzájemném propojení bolesti ze ztráty a síly jít dál. Jsou tam slabší místa, ty ale navždy překryje sníh a ticho.. (14.11.2017)

Tenhle film sakra klame tělem. Jeho většina je pouze odstínem severských detektivek (sociální problémy, krajina, kde se děj odehrává). Ovšem jen do té doby, než je porušena chronologie vyprávění a následuje scéna, kdy se v jedné vteřině člověk začne chovat jako zvíře. Není moc věcí, které by mě ve filmu šokovaly, ale tenhle moment mi ležel v hlavě dlouho. Asi se budu opakovat, ale tenhle Sheridanův kousek na mě zapůsobil víc, než celej slavnej Sicario. Uvidíme dál. 90%. (05.06.2018)