Wind River

203. nejlepší film databáze? Vždyť se to táhne jak smrad z hajzlu po brutální sračce. Zábleptka "filmu" je tak jednoduchá, že jí zkopírovali snad z céčkovýho seriálu typu To je vražda, napsala a jak se to semlelo plus kdo, co, jak, kdy, kde, s kým a proč dojde i průměrně chytrýmu debilovi hned, jak začne scéna s týpkama z ochranky. Pokud jste chytřejší než průjemně chytrý debil, dojde vám to i dřív. Jediný co se na týhle unylý píčovině dá pochválit je příroda, jenže tu mám i v každym dokumentu, takže jí chválit nebudu. Jeremy Renner je fajn týpek, ale zlomenýho dacana co trpí ztrátou dcery zahrál stylem, že mi přišel spíš jako dacan, co na něj jde sraní, nemá toaleťák a nechce aby mu v závěji zmrzla prdel, tak to i přes křeče do bachoru drží v sobě. A to byla chyba, měl se jim tam všem na to totiž vysrat hned, prdel si utřít se scénářem a mohlo to dopadnout líp. Fakt nechápu nad čím tady stříkáte. Zlatej přezlatej Sněhulák, tohle je zklamání roku. TFUJ (13.10.2017)

Taylor Sheridan není tak dobrý režisér jako Denis Villeneuve, ale naučil se toho od něj hodně. Dobrého (práce s krajinou, prodlužování napětí na hranici snesitelnosti, šokující výbuchy násilí) i špatného („chtěnost“ a zbytečná doslovnost). Vyšetřování zločinu mu slouží především jako prostředek k vytvoření atmosféry zmaru a totální deziluze (jako ve filmech noir, v nichž je odhalení pachatele mnohdy také spíše dílem náhody než výsledkem poskládání jednotlivých indicií) a jako záminka k rozkrytí čehosi shnilého uprostřed jedné komunity. Tedy podobně jako v Top of the Lake nebo Pustině, ovšem na mnohem menší ploše, což nese svou daň v podobě přehnaných scén, které se toho snaží sdělit naráz příliš mnoho (žena sedí v ložnici, pláče a řeže se do ruky, uvidí ji jiná žena, beze slova zavře dveře a odchází). Realistický tón navíc narušují baladické dialogy o zmrzlém pekle a nevymýtitelném zlu (které by mnohem lépe vyzněly na stránkách knihy) a využívání westernových archetypů, posunující drama lidí ukotvených v konkrétní sociální realitě k nadčasovému podobenství o lovcích a predátorech a střetu dvou upadajících kultur. Spojení obou rovin vyprávění by mohlo být hladší, nakládání s ženskou hrdinkou ztracenou mezi muži, kteří mnohem lépe rozumí tomu, co se okolo děje, by nemuselo tolik připomínat Sicaria, a někdy by k řečení toho podstatného možná stačilo, kdyby postavy prostě jen seděly a mlčely, ale katarze, kterou Wind River ve finále přináší, je tak silná, že nepřesvědčivost jednotlivých částí drtivě přebijí. 75% (10.07.2017)

Asi spoilery, tak aby se neřeklo. Říci o Wind River, že je to film prostý jak bulharská striptérka, by bylo urážkou bulharských striptérek. Čímž zároveň nehodlám urážet ani práci Taylora Sheridana, jen jsem ve filmu nenašel nic mimořádného. Jsou v něm prvky, které jsou rozhodně dobré, zejména atmosféra. Ovšem práce s postavami a především zápletka samotná, jakož i její rozuzlení, jsou na úrovni řadového krimiseriálu, tedy až na masakrální závěrečnou přestřelku. Pokud jde o postavy, tak se mi nelíbilo, že na plátně zhyne několik vedlejších postav, aniž by to mělo nějaký emocionální dopad na zbytek osazenstva. Střílečka (která ve filmu působí trochu jako pěst na oko), při níž zahyne šerif, dva nebo tři jeho zástupci a asi šest pachatelů, projde vlastně tak jakoby mimochodem, protože kamera pořád zabírá postavy hlavní, ne plebs okolo. A pokud jde o ony postavy hlavní, v tomto případě jsem smysl postavy Elizabeth Olsen v příběhu fakt nenašel. Byla to určitá repetice agentky, kterou v Sicariu hrála Emily Blunt, ale zatímco ta tam sloužila k tomu, aby se divák z pozice neználka seznámil s prostředím drogových kartelů a boje proti němu, tady Elizabeth Olsen zastupovala - co vlastně? Na takhle primitivní případ nebyl nikdo externí zapotřebí, tedy až na tu pravomoc na konci, ale o tom ještě nevěděli. A na ten konec by naproti tomu potřebovali spíš zásahovku. Film nijak hluboce neseznamuje s poměry indiánské rezervace. Dozvěděl jsem se, že je ve Wyomingu v zimě zima a že někteří jsou schopní se s tím poprat a jiní zase končí na drogách. Fajn, je na tom něco, co by se nemohlo stát kdekoli jinde? Jak jsem napsal, atmosféra drsného prostředí jako taková funguje prvotřídně, ale to je všechno. Nenašel jsem v tom hlubší sondu do prostředí, do údělu Indiánů ani do nějakých odlišností mezi rudými a bílými bratry. Když Rennerova postava na konci přijde za otcem oběti, okamžitě mi naskočil závěr Žhavých výstřelů: Náčelník: "Kdo vyhrál?" Topper Harley: "Nepochybuj." Proto nemůžu potvrdit časté názory, že Sheridan režisér nedosahuje kvalit Sheridana scénáristy, pro mě to bylo v tomhle případě spíš naopak. Režijně dokázal podat svůj film tak, že jsem cítil sníh, ledový vichr, cukl jsem sebou, když padl výstřel nebo rána pěstí, ale dějově nebo co se týče postav jsem tam skutečně nenašel nic mimořádného. Sem tam je něco nadhozeno, u čeho jsem čekal, že to povede někam dál, k hlubšímu porozumění postavám a k jejich prohloubení, např. scény mezi Rennerem a jeho bývalou ženou a synem, ale nakonec to vede úplně do ztracena. Proto nemůžu dát víc než ***, solidní, ale ne víc než to. P. S. V obsazení zde absentuje Hugh Dillon, policejní sniper z Flash Pointu (zde ovšem na opačné straně zákona). (29.09.2017)

„Wolves don´t kill unlucky deer. They kill the weak ones.“ Poslední část American Frontier Trilogy svého na expozici alergického autora nezapře. Nehostinné prostředí formující charaktery, zaměření na jejich vykreslení na úkor složitější zápletky, víra v inteligenci publika, podvratné pohrávání si se strukturou vyprávění. Neowestern o místě, které neodpouští slabost a původ, humánní příběh o vzájemném propojení bolesti ze ztráty a síly jít dál. Jsou tam slabší místa, ty ale navždy překryje sníh a ticho.. (14.11.2017)

„Som lovec. Lovím predátorov.“ – „Tak mi jedného ulovte.“ Jeden z najlepších filmov roka. Také vyhlásenie sa môže javiť ako odvážne. Je to ostatne "len" krimitriler o vyšetrovaní vraždy. No nezabúdajme na "tiež len triler" Mlčanie jahniat, ktoré kedysi získalo piatich najdôležitejších Oscarov. Vďaka kvalitným postavám Jeremyho Rennera a Elizabeth Olsen má film presah. K tomu výnimočné prostredie (megapochmúrna indiánska rezervácia urobí radosť každému fanúšikovi komiksových Skalpov), tucet silných scén, dve nečakané (ale o to beštiálnejšie natočené) akčné scény, nekonečné zasnežené scenérie a jeden z najhroznejších (a najzbytočnejších) filmových zločinov (v konečnom dôsledku oceňujem, že SPOILER nás na konci nečakaná žiadny šokujúci zvrat, ale že šlo proste len o primitívny počin od partie pologramotných debilov, ktorí sa vedia len ožrať SPOILER). Myslel som, že ma to vôbec nebude baviť, ale od prvých sekúnd ma to nekompromisne vtiahlo a už nepustilo. Vrátane komorného, ale o to intenzívnejšieho konca vysoko v horách. Niektoré drobnosti neboli doriešené (puma s mláďatami, vrátenie oblečenia) a občas sa to príliš spoliehalo na náhodu (ak by Rennera z cesty neodlákali stopy v snehu, ako by sa to asi skončilo?), ale inak ma mrzelo snáď len to, že to nebolo ešte dlhšie a ešte drsnejšie. Graham Green je môj miláčik, ale tu som ho vôbec nespoznal. Do popredia vstupuje najmä zmierený Renner s veľkým, ale zlomeným srdcom. No určite by som nedehonestoval ani Olsen, ktorej agentka FBI je v skutočnosti veľmi schopná, so žiarivou budúcnosťou a „tým“ v nemocnici si ma získala (určite je stokrát lepšia, než by ste čakali od mladšej ségry dvojčiat z Plného domu). (23.01.2018)