Reklama

Reklama

Její zpověď

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Díky festivalu Finále Plzeň jsem viděl verzi bez zvuku a musím říct, že to je snad jeden z nejnapínavějších němých filmů vůbec. Jen ta Anny Ondráková byla místy herecky dost v rozpacích (bezprostředně po vraždě se sice chovala tak, že z ní šla opravdu hrůza, ovšem nejsem si jistý, jestli to byl záměr). Nicméně Alfred Hitchcock se očividně vyřádil, použil spoustu nápaditých režijních fíglů, závěr natočil velmi akčně a coby scenárista nezapomněl ani na černý humor - to když zákaznice v obchodu odsuzuje vraždy nožem, zatímco umlácení cihlou jí už tak nevadí. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jeden z historicky vůbec prvních zvukových filmů tehdy začínajícího umělce je pozoruhodným dílem. Jakkoliv s novou filmovou technologií svádí místy až nerovný boj, prosazují se již v tomto okamžiku typické znaky jeho tvůrčí metody: silný příběh, jasné postavy - zde navíc v pozoruhodné míře nadané schopností vývoje - i silný závěr (výčitky hrdinčina svědomí nebyly dány samotným vražedným aktem, ale lehkomyslností, s jakou se dala vylákat do chlípníkova bytu i obavou ze ztráty milovaného muže). To, že se ZPOVĚĎ nevyvarovává sentimentu, je jen pochopitelné; dobový hraný film nebyl jiný. Je zajímavé sledovat na tomto stříbrném plátně i velkou českou herečku Anny Ondrákovou, která tu víc než obstojí ve srovnání s ostatními představiteli a působí dojmem odlišného uměleckého skupenství. Srovnáme-li tento její projev s ochotnickým kňouráním téže talentované herečky v dobových českých filmech (KANTOR IDEÁL, ON A JEHO SESTRA), zjistíme.bez větších nesnází, že srovnáváme nesrovnatelné. Kvalitativní předěly v míře profesionality a talentu v režii i scénáři srovnávaných filmů jsou nepřehlédnutelné. Uvědomíme-li si, jak rychle tenkrát výroba filmu probíhala, doceníme ještě více Hitchcockův přínos a prokázaný talent. A také nadčasový dosah tohoto pozoruhodného klasického psychologického filmu. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Nadčasové kriminální drama o vyrovnávání se s mučivým pocitem viny, kterým Hitchcock bravurně odstartoval svou hvězdnou kariéru a zároveň poprvé hlasitě naznačil, jakým obrazově perfekcionistickým a emocionálně silným směrem se bude většina jeho pozdějších filmů ubírat. Není to ještě zcela bez chyb a mistr se teprve učí kuchtit uspokojivě sytou atmosféru, ale myšlenkové vyznění je velmi silné a závěrečná scéna strhává za filmem parádní satirickou oponu... 80% ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Anny Ondráková bola naša azda prvá herečka medzinárodného formátu a jej herecká cesta ju priviedla aj k talentovanému režisérovi Alfrédovi Hitchcockovi. Tento thriller z prelomu nemého a zvukového filmu dbá na komornú atmosféru, pracuje s napätím, pocitom viny hlavnej predstaviteľky, ale má v sebe aj mnohé neduhy ako zbytočné naťahovanie a nekvalitný zvuk. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

První Hitchcockův zvukový film je v rámci možností své doby celkem obstojně natočený krimi-thriller, ve kterém vyniká zejména kamera a střih mezi scénami. Anny Ondráková hraje (opět v rámci své doby) přesvědčivě a malé cameo režiséra mě potěšilo. Akorát nejsem moc spokojený s úplným zakončením filmu, protože to bylo až příliš rychlé vzhledem k tomu, jak lehce a plynule probíhalo vše předtím. Zkrátka nadprůměrně natočený snímek, který sice dnes chvílemi působí úsměvně, ale tehdy to musela být pecka (už jen kvůli tomu zvuku). ()

Galerie (40)

Zajímavosti (19)

  • Pre scény odohrávajúce sa v British Museum využil Hitchcock tzv. Schüfftanov proces. Popísal to nasledovne: „Umiestnili sme v 45-stupňovom uhle zrkadlo a v ňom sa odrážali fotografie interiéru múzea. Dobu expozície mali 30 minút. Celkom sme mali 9 fotografií rôznych dekorácií múzea a pretože boli priesvitné, mohli sme ich zozadu osvetľovať. Na zrkadle sme vždy odškrabali striebornú vrstvu na tých miestach, ktorá odpovedala dekorácii skutočne postavenej v ateliéri. Producenti nepoznali túto metódu a preto som tieto trikové scény natáčal bez ich vedomia.“ (Biopler)
  • První zvukový film Anny Ondry. Po ojedinělé zkušenosti se simultánním dabingem do angličtiny v roce 1929 byla připravena debutovat v němčině v roce 1930, v roce 1931 pak připojila češtinu a francouzštinu. V těchto třech jazycích dabérku nepotřebovala, naopak záhy přesvědčila i o pěveckém talentu a kromě zvukových filmů natáčela také desky. (NinadeL)
  • Na scénáři se podílel i autor původní divadelní hry Charles Bennett. (ČSFD)

Reklama

Reklama