Reklama

Reklama

F jako falzifikát

  • Francie F for Fake (více)

Obsahy(1)

Méně proslulý film světoznámého Orsona Wellesa je poněkud klidnějším příspěvkem k tématu dekadence v současném umění. Podvody a švindl, manipulace a triky a vůbec mystifikace dovedená in extremis jsou hlavní témata filmu. Režisér si pohrává především s formou, kdy pomocí postupů užívaných v dokumentárních i hraných filmech si pohrává s diváky. V tom tkví subverzita filmu, který zůstal stále aktuální, i když vznikl na počátku sedmdesátých let. Hlavní dějovou linií představuje případ padělatele uměleckých děl Elmyra de Hory a Welles vedle tohoto smyšleného příběhu zakomponoval do díla události kolem zfalšované biografie Howarda Hughese. Především díky mistrovsky provedeným montážím odhalujeme šarlatánství takzvaných expertů, kteří se osobují právo rozhodovat, co je falzifikát a co originál. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (43)

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Pravdivá mystifikácia. Welles sa týmto vtipným esejistickým rozborom približuje moderným dielam Jeana-Luca Godarda, a rovnako ako on v ňom vyjadruje svoj spletitý, trochu tajomný a lživý, svetonázor. V samotnom strede je reťazec vzájomne prepojených afér okolo falšovania a falšovateľov, podvodov a podvodníkov, dvojníkov, skutočných a vymyslených osôb a postáv ( v rámci afér i v rámci filmu samotného), záhadných prepojení, pravých plagiátov a falošných originálov. Uveriť tomuto filmu je rovnako nebezpečné ako uveriť pánovi na rohu, že vám chce skutočne len dať cukrík. A podľa mňa je to viac než výstižné prirovnanie - Orson Welles sa hrá, láka nás na sladkosti, zvádza atraktívnymi témami a ťahá kdesi do tmavej uličky, kde si s nami robí, čo chce. Prijmite pozvánku do sveta lží a klamu, ktorý stvorila moderná spoločnosť a umenie, a nájdite odpoveď na jednoduchú otázku: kto je odborník, kto umelec a kto plagiátor? Všetko, čo nasledujúcich 85 minút uvidíte, je kúzelnícky trik. Alebo snáď skutočná mágia? Presvedčte sa sami. Vašim sprievodcom bude samotný Welles a jeho uhrančivé komentátorské schopnosti. 90% ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) -"It's pretty, but is it art?" Sakryš, ti megalomanští puntíčkáři už dneska rozhodně nejsou takoví, jako bývali. Orson svůj dokument o padělatelích umění podává s větším spádem a poutavostí, než jakými oplývá většina dnešních blockbusterů, a na mém diváckém blahu to jde rozhodně poznat. Jediné, co bych mu trochu vytkla, že ta jeho hra s podvodem na diváka je mnohem snázeji prohlédnutelná, než si nejspíš sám myslel, a hlavně že je tam nejspíš nepotřebná. Mně ta první hodina nasytila dost. Zároveň je také myslím jasné, odkud ukradl, totiž okopíroval, totiž kde našel inspiraci Nolan pro úvod ke svému filmu o podvodnících, chci říct kouzelnících. ()

Reklama

Arcadan 

všechny recenze uživatele

Co je pravda? Co je to vlastně film? Masterclass hry s realitou a iluzemi. Čekal jsem bůhvíproč spíš plíživé intelektuální cvičení. Ale F je naopak totálně hravá, svižná a uhrančivá jízda, až jsem místy skoro nestíhal sledovat, co se vlastně děje. Střihově divočejší než leckterý současný thriller. Že to jsou sedmdesátky je neuvěřitelný, stejně jako hrdinového filmu - všichni ti svatí pábitelé a snílci. Taky úplně miluju, že je to celou dobu hrozná sranda s pohodovou atmosférou o padělcích a kouzelnictví a obraznosti, ale pak tam ve dvou třetinách najednou Orson Welles rozjede rant o tom, jak všichni do jednoho umřeme a veškeré umění rozloží čas. Ani u toho nemrkne. Frajer. Až budu velký, chci být jako on. „A fact of life: we're going to die. 'Be of good heart,' cry the dead artists out of the living past. 'Our songs will all be silenced, but what of it? Go on singing.' Maybe a man's name doesn't matter all that much.“ ()

anais 

všechny recenze uživatele

Jedná se o jakýsi dokument, Wellesovo zamyšlení na téma lži. Sám autor se záměrně dopouští různých lží, optických klamů. Jako by se tedy opět dotýkal svého oblíbeného tématu manipulace s lidmi, s diváky. Orson pořád přeskakuje z tématu na téma, až chaoticky. Jako by se pokoušel vyvolat v divákovy zmatek, odvádět jeho pozornost od svých vlastních, filmových triků. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Jako pardon, ale tohle žádný dokumentární film není. To by jím byl i Občan Kane, že? Tohle je fikaně dokumentární formou podaný hraný film (a chápu, že tahle experimentální forma nemusí každému sedět), který má hned několik rovin - v první řadě pět příběhů a ve stylu seriálu Věřte, nevěřte si sami můžete tipovat, který je pravdivý. Pak je v další rovině o tom, kdo je větší umělec, malíř, nebo ten, kdo jeho dílo dokáže věrně napodobit? V další rovině se zamyslíme nad tím, jestli jsou odborníci skutečně odborníky, protože (na základě zkušeností z jiného oboru) si často na odbornost jen hrají a je snadné je zmanipulovat, aby tuhle řekli, že dílo je pravé, a jindy, že jde o padělek, a často není nutné je manipulovat, protože sami nevědí. Takže dílo je uznané, nebo ne, jen na základě třeba nějakého takového „odborníka“, který přitom o malování obrazů ví ve skutečnosti a v praxi prd. No a nakonec je tu rovina uvedená katedrálou v Chartres (což je pro mne vrchol filmu, a moc by se mi líbilo, kdyby zde skončil, ale holt by nedošlo na poslední super trik). Zde se Welles zamýšlí nad tím, jestli je vlastně nutné znát jméno autora. U katedrály v Chartres autora neznáme, přesto jde o skvostné dílo, velké umění, které působilo, působí a nejspíše bude působit na emoce a city člověka po staletí. Nu, a v průběhu filmu dojde i na "zpověď" samotného Wellese, jak podváděl s rozhlasovou hrou o napadení Země Marťany nebo v Občanu Kaneovi o Hughesovi. Do filmu se docela složitě dostává, ale od úvodní scény má tak zajímavou atmosféru, ačkoliv je obraz "rozbit", že mě to drželo skoro celou dobu. A časem si začne divák dávat dohromady souvislosti, příběhy, a nakonec pochopí i to téma, které je vlastně dáno i názvem filmu. ()

Galerie (34)

Reklama

Reklama