RumplCimprCampr

Nepříjemný nejen Rumplcimprcampr, který nepříjemný být měl, ale i Bohdalka, jako vždycky a také představitelé těch mladých nestáli za nic. Jediný Satinský snese tvrdší kritiku. Z ženských postav vynikla jen Tereza Brodská, ale ta měla malou roli. Z předlohy Jana Wericha zmizel veškerý humor, který tam byl. (01.01.2022)

Strašné postsynchrony. Dialogy zní nepřirozeně, je to buď moc hlasité nebo studiové, rozhodně ne jak namluvené v reáliích, kde se celý příběh odehrává. A nato, že to byla slušně výpravná a exteriérová pohádka, děj byl neskutečně prázdný. Čekání na záporáka trvalo celou hodinu a ještě to bylo těžce přitažené za vlasy. Námět tu byl tak na 20 minut a to jsem ještě moc přející. Neskutečné, jak se mohla pohádka s takovým obsazením nevydařit. Sám jsem překvapen. A mrzí to i proto, že hudba často navozuje moc příjemnou atmosféru a celá pohádka je v lehkých, světlý a radostných barvách. (28.06.2018)

Pohádka, která nemá zpočátku jasně danou zápletku, ta přijde až v poslední třetině, stejně tak se zpočátku nerýsuje vysloveně zlá postava, ta také přijde až v poslední třetině a i tak na mě ona postava nepůsobila vysloveně záporně. Pohádka mě sice nedonutila někomu vysloveně fandit, žádná postava tady není nějak vyrázná ani není postavena před nějakou emotivnější událost, ale přesto mě bavila, působila uvolněně a s přísadou kouzel i pohádkově. Jen mě mrzí, že Tereza Brodská neměla větší prostor, z ženských postav byla absolutně nejvýraznější. (25.12.2014)

Pohádkový příběh Jana Wericha 'RumplCimprCampr' je tak krátký, že na celovečerní snímek nevystačí a tak si tvůrci vypomohli začleněním už mnohokrát zfilmovanou pohádkou 'O princezně na hrášku.' Výsledek je velmi rozpačitý. V jednom filmu tak máme, bohužel viditelně, pohádky dvě. Nejdříve ta o hrášku, kde je vsazen onen podivný mužík. Když vše dobře dopadne a příběh se směle uchyluje ke konci, objeví se zase a podlou zradou začne vydírat. No, a jede se dál. Pohádková atmosféra se sice vyskytuje, ale ten děj měl být přeci jen daleko více zpracován. Finále má být na konci a ne už uprostřed. (29.12.2014)

Poprvé jsem tuto pohádku viděl ještě v dětském věku a musím říci, že se mi velmi líbila a dokonce jsem si na ní občas vzpomněl i v dospělosti, protože toho fialového šaška je opravdu hodně obtížné dostat z hlavy. A to, že jsem tuto pohádku měl stále v mysli i přesto, že od doby, kdy jsem ji zhlédnul poprvé, uplynulo více než 10 let, mně donutilo se na ní nyní podruhé podívat, když běžela znovu v televizi. Musím říci, že tentokrát jsem z ní tak nadšený nebyl, což asi bylo částečně způsobeno i tím, že už jsem věděl, jak vše dopadne, ale hlavně jsem zjistil, že pro dospělého diváka je tato pohádka místy až příliš nudná. Nicméně najdou se i klady, například královská dvojice Bohdalová - Satinský je ve svých rolích naprosto okouzlující a vtipná a i díky nim stálo za to tuto pohádku vidět. A jak už jsem se zmínil na začátku, velice těžko se z hlavy vytěsňuje Jaroslav Kepka, který ztvárnil titulní roli šaška (nebo chcete-li skřítka) z lesa. Co se týče mého celkového hodnocení, tak cítím, že bych měl zohlednit fakt, že jako dítěti se mi to líbilo, a díky tomu nakonec tedy přidávám tu třetí hvězdičku. (19.06.2012)