Zahraniční dopisovatel

To, ze je Hitchcock veden jako jeden z nejlepsich reziseru v historii kinematografie je fakt a ja s nim zcela souhlasim. Jeho tvorba je nadcasova a vetsinou pracoval s vybornym scenarem. Zahranicni dopisovatel neni vyjimkou, bohuzel je dej filmu strasne roztahany a myslim, ze zbytecne. Romanticke lince jsem neveril, zvlast, kdyz si na lodi vzajemne povi, ze se chteji vzit..., pusobi az trapne. Bohuzel se mi nepovedlo se s zadnou postavou ztotoznit, coz na hodnoceni nikdy neprida. Nektere sceny jsou ovsem vynikajici, at uz atmosferou (mlyn v Holandsku), napetim (navsteva kostelni veze) ci technickym zpracovanim (letadlo a nasledna plavba po mori). Chapu, ze byl rok 1940, presto zaverecny proslov k americkemu lidu rozhodl v me nerozvaznosti v hodnoceni a ctvrtou hvezdicku jsem nakonec nepridal. (29.07.2016)

Já toho strejdu Alfréda zbožňuju. Chtěla bych být jeho neteř, vím, že bych se chvíli nebála, že se nebude něco bláznivého dít. Ten člověk miloval vyprávění, miloval konstruování nepravděpodobných zápletek a na lidech miloval, jak jsou nenapravitelně nelogičtí a absurdní, včetně kritiků a obecenstva - nechápu, jako ho někdo pořád může považovat za mistra hororu a napětí - on byl vtipálek a žertér, šibal zamilovaný do lidských chyb, protože mu umožňovaly udělat z thrileru grotesku, aniž by si toho vůbec někdo doopravdy všiml nebo se na to nebál upozornit. Jeho postavy se s železnou pravidelností rozhodují nelogicky a navzájem si toho nevšímají, takže příběh poskakuje jako tříkolka bez dvou kol na sukovaté horské dráze a člověk se může jenom odevzdaně drkotat s sebou s těmi nezastavitelnými, roztěkanmi lidičkami, a smát se, jak to všecko hloupoučce pletou a rozmotávají, a dávat pozor, aby si nepřekousl jazyk, nebo být vzteklý, že nic nefunguje, jak má, a nikdo nedává pozor. A uprostřed toho všeho rozpustilého bláznění pak zazní pár syrově humánních, od srdce pronesených slov (v tomhle filmu jsou to zrovna slova Van Meera, když si uvědomí, že se nedočká pomoci, která pronáší ke svým věznitelům o světě a záměrech mocných a o lidech, kteří vždycky budou sypat drobty ptáčkům), a to stačí, a zase můžeme drkotat a hrkat dál. Až k velkolepému finále. Díky, strýčku, za další fantastický, úsměvný i sladce mrazivý veskrze lidský i šibalský zážitek. *~ (11.07.2017)

Takéto tie politické špionážne trilery (navyše zasadené do jednej historickej epochy) sú presne mojim sústom, najmä ak Hitchcock kreacionisticky čisto narába s tými vôbec najjednoduchšími suspense technikami na poli vážnej témy rozmachu vojnového šialenstva. V druhej polovičke je tempo filmu trošičku nesúrodé, popri množstve informácií a zvratov sa pôvodná náladovosť rozštiepuje viacerými smermi, ktoré zrovna nezapadajú do jedného majstrovského celku. Ale inak v zásade nemám výtky, atmosféra Holandska a rôzne sprisahanecké šlágre šlapú na tú správnu relaxačnú strunu, ktorej opäť raz nechýba ani vedľajšia romantická línia, super hlášky a to hlavne - remeselnosť, chuť a pocit z radosti k dielu, ktorého primárna náplň a účel inteligentnej zábavy je do bodky splnený. (01.12.2015)

ID YOU KNEW HOW MUCH I LOVE YOU, YOU'D FAINT! Jako jo pecka. Holandští mlynáři unáší významnou persónu, pana Van Meera, aby z něj vytřískali co je to bod 27. Mají však smůlu, neboť jim cestu zkříží nebojácný novinář Johnny Jones, který propadne závislosti na slečně Carol Fisherové. Film sype a nakonec mě málem rozbulel jako třináctku v kině na Titaniku, ale opravdu jen málem, protože pan Fisher nebyl zrovna Leo DiCaprio. (01.06.2017)

Klasický Hitchcock z raného období v té nejlepší formě. Popcornově dobrodružná špionská lovestory plná napětí, akce, romantiky a nečekaně skvěle vtipných screwball momentů. Některé obrazy zcela jasně odkazují na budoucí Hitchcockovu tvorbu (např. hlavní hrdina odhalí místo spiknutí, když ale dojede na místo policie, nikdo tu už není a hrdina je přede všemi za hlupáka = Na sever severozápadní linkou). V dramatických momentech naprosto skvělý pohyb kamery v prostoru (mlýn), svižná moderní střihová skladba (atentát na schodech) a dynamická práce s mizanscénou (pád letadla). To vše je pro mě opět důkazem toho, že nebýt Hitchcocka, podoba moderní kinematografie vypadá úplně jinak. 9/10 (12.11.2020)