Midnattssol
Jour polaire
Midnight Sun
Polnočné slnko
Epizody(8)
Obsahy(2)
Série bizarních vražd za polárním kruhem odkrývá křivdy minulosti v komunitě švédského důlního města. Francouzská vyšetřovatelka Kahina Zadi přijíždí do malého švédského městečka Kiruna, aby vyšetřila vraždu svého krajana. Zde se pak seznamuje s Andersem Harneskem, s nímž na případu začne pracovat. Jenže vražd pomalu přibývá a vypadá to, že úvodní výjimečně brutální mord byl jen začátkem děsivé série… Za švédským seriálem z roku 2016 stojí autorská dvojice Björn Stein a Mans Marlind, kteří se proslavili především prací na televizním hitu Most. Půlnoční slunce pak podobně jako jejich předešlý úspěšný počin pracuje především s napětím mezi charakterově odlišnými vyšetřovateli, vizuálně nápaditými scenériemi či překvapivými motivacemi postav. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (112)
Asi bych se už opakovala po zdejších komentářích, že jsem dlouho neviděla tak originální vraždy a celkově se mně líbilo, že jsem téměř nikoho z herců neznala. Seriál, který si jede po své lajně s prvky mírného mysteriózna. S životem a některými tradicemi Laponců, zkrátka trochu jiná kriminálka, to je osvěžením mezi ostatními seriály, kterých se nyní rojí mraky. ()
Kdysi, v době Insomnie, šlo o zjevení, severské detektivky nikdo neznal. Ale i ty tehdejší měly kromě exotického prostředí, snového prostředí a pomalého tempa alespoň reálné postavy a normální zločiny. Čím větší byl o severské detektivky zájem, tím větší přicházela inflace tohoto žánru, až se dnes dá občas mluvit o sebeparodii, kdy všechny ty atributy už jsou tak přehnané, že je to celé prostě blbé. Co nejbizarnější vraždy, tajuplná hudba, vnitřně rozervaní jedinci, sociální problémy, a více exotiky, více rozeklaných skla na pobřeží, více zatažené oblohy, více deprese... Jen ten příběh už není jaksi podstatný. A tady se to táhlo jak já před cílem, kdybych šel pěšky 200 kilometrů na jeden zátah, a když jsem viděl ty přemoudřelé a starostmi strhané obličeje, přišlo mi to spíš k smíchu. ()
Před první epizodou jsem s klidem očekával, že se mé závěrečné hodnocení bude pohybovat vysoko v červených číslech, jak už to tak se severskými kriminálkami mám, takže jsem se dočkal velkého překvapení (nemilého). Nechtěl bych všechny nedostatky házet na Francouze, ale fakt si myslím, že na nich mají lví podíl. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že prioritou není vyšetřování, ale soužití různých (pokud možno všech) kultur na jednom evropském písečku. Tvůrci se neustále pokoušeli navodit atmosféru zvláštního tajemna a dosáhli jen toho, že pro mě seriál žádnou atmosféru neměl. Dost mě otravovaly neustále flashbacky do Kahininy minulosti i stále nové překvapivé výsledky vyšetřování. Ne, tento seriál na mě nefungoval, a to mám Most ve svých oblíbených deseti. ()
Pecka, pokud to berete s navijákem. Různorodá severská “krimi” s hlavní dvojicí na pokraji společnosti a s tíhou jako tuna železné rudy. Seznam 22 lidí, kteří mají zemřít. Krajina, nad kterou slunce nezapadá. Pokud bych měl něco vytknout, tak občasný nepřehledný styl vyprávění. Atmosférovost a pocitovost je v tomto seriálu nade vše. ()
Udělat z toho zhruba pět dílů, byla by to pětka jak vyšitá. Takhle mi zbyla na jazyku lehce nahořklá pachuť. Především z dost zpackaného konce, který byl jednak přehnaný a hlavně dost nevěrohodný (teď mám na mysli pachatele, co všechno zvládl). Jinak tenhle seriál funguje skoro na výbornou. Včetně výborné ústřední dvojice, starého pardála Petera Strormera, mluvícího švédsky a hlavně z počátečního tahu na branku, který jsem snad naposledy zažil u třetí série dánského Zločinu. Ale i Švédové dokázali, že umí, čehož je táhle série důkazem. Dal bych si někdy klidně do budoucna repete, jen se obávám toho, co by se muselo stát, aby se francouzská policistka a švédsko-laponský prokurátor zase dali dohromady. ()
Reklama