Na sever Severozápadní linkou

Tak toto bol skutocny filmovy zazitok, ktory len tak lahko medzi starsimi filmami nevidim. Hitchcockovi sa podaril natocit perfektny dobrodruzny film plny prekvapeni, perfektne prepracovaneho scenaru, ktory dokazal byt rovnako napinavy, ako aj humorny. Scena pri uteku z aukcnej sieni nemala chybu, taktiez aj ta scena s lietadlom a mnohe dalsie. Tento film mi zostane dlho v pamäti a tesi ma, ze pan Hitchcock dokazal natocit aj iny zaner, ako thriller alebo horor... 18.09.2009 _____ Cary Grant - (Roger O. Thornhill) +++ Eva Marie Saint - (Eve Kendall) +++ James Mason - (Phillip Vandamm) +++ Martin Landau - (Leonard) +++ Jessie Royce Landis - (Clara Thornhill) +++ Josephine Hutchinson - (Mrs. Townsend) +++ Leo G. Carroll - (Profesor) +++ Philip Ober - (Lester Townsend) +++ Hudba: Bernard Herrmann +++ Produkcia: Alfred Hitchcock, Herbert Coleman +++ (25.09.2008)

Hitchcock jako obvykle perfektně buduje atmosféru, ale přesto jsem jsem tentokrát zklamán. V úvodu sice Rogerova paranoia plní veškerá očekávání (a Fincher se s Hrou inspiroval opravdu dobře), ale předčasný vrchol přichází v kultovní scéně s práškovacím letadlem. Poté už se spíš jen naprázdno splétá a splétá, aby nakonec došlo k tradičně napínavému finále. To ale po dvou hodinách intrik nevyznívá dostatečně naléhavě. (06.08.2006)

Neobvyklý pohled na dospívání jednoho starého mládence aneb Oidipus jak vyšitý. Na začátku se Roger chová jako dítě, místo přítelkyně ho doprovází matka. Posléze potkává první ženu (Evu), ve vlakovém kupé dochází k zasvěcení, které pokračuje odlišně naladěnou dohrou v hotelovém pokoji (you're a big boy now). Mezitím se Roger v nejslavnější scéně filmu konečně projeví jako dospělý samostatný muž. Navzdory osudu, přítomném magickou třináctkou (ciferné součty čísla kupé, hotelového pokoje Evy, filmové femme fatale), zůstává částí svého já dítětem. Infantilní chování mu pomůže bezpečně uniknout z aukce a jeho nejúčinnější zbraní je ta nejneškodnější – peníze. Zasvěcování se logicky musíme účastnit také, hnání touhou zjistit společně s hrdinou, proč ke všemu dochází. Potřeba vědět nepodstatné je součástí hry. Nejzábavnější Hitchcockův film. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Nathalie, EdaS, berg.12, Gimp (02.07.2010)

„Poslyšte. Já pracuji v reklamě, ne jako bílý kůň! Závisí na mě má práce, sekretářka, matka, dvě bývalé manželky a několik barmanů… A já je nehodlám zklamat tím, že se nechám zabít!“ Hitchcock přichystal dokonale neprůhlednou zápletku, která se točí okolo agentů, nepravé identity a dvojí hry tajných služeb. Výsledek baví i po několika dekádách. Když si tajné služby ztotožní (ne)jistého agenta s reklamním odborníkem, je to pro něj rána, pro diváka ale záruka neotřelé podívané, která jej udržuje v sympatické nejistotě. Snímek navíc o pár let později získal nový rozměr, když antagonismus mezi obyvateli Spojených států a jejich vládou začal být otevřený. Nápad s atentátníkem bez tváře letícím v postřikovači obilí je výborný. A nejen ten! (13.02.2016)

Možná od filmů Alfreda Hitchcocka očekávám hodně, ale tentokrát se mi bohužel nedostavilo to, co jsem očekával, nebo alespoň ne v očekávané míře. Téma nespravedlivě obviněného muže na útěku sám Hitchcock rozvinul v jiných filmech lépe, zápletka je naivní a odhadnutelná, záporáci mají strašně málo prostoru a napínavých, humorných i romantických scén je na více než dvouhodinovou stopáž málo. Pár skvělých scén (jízda v opilosti, letadlo, závěr v Mount Rushmore), skvělé herecké výkony (mezi Grantem a Saintovou to jiskří, avšak mají málo společných scén) a zručnou režii to má, jen jsem prostě (jak už jsem na začátku napsal) čekal víc. Film jsem viděl rád se spokojeným nostalgickým úsměvem i když nakonec musím říct, že IMHO zestárl a sám Mistr napětí jej několikrát překonal. 60%. (10.11.2012)