Na sever Severozápadní linkou

Kluk dívající se na zázrak. Teda spíš, čekající na zázrak. Nad hlavou mu lítá otazník, hoří jako pochodeň- nedočkavostí. Jeho úsměv balancuje někde mezi křečovitostí a tajemnem. Myšlenka "Je to divnej Hitchcock" odlítá jako motýl do prostoru. Nemává, mrcha. Přilétá letadlo, práškuje. Super! Cary Grant běží jako o závod a kamera taky. Kluk má po dlouhé době nefalšovaně otevřenou pusu, nikoliv od zívání, ale od údivu. Tak to má být. Alfred posledním klíčem otevírá dvěře do kina se jménem Bizar. Tam to dokončí. Kluka nudou zastřelí. Ten jen dí: "Už nikdy víc!" (06.09.2009)

V tomhle snímku Hitchock dokonale zkloubil svůj nesporný režisérský rukopis. Snímek, ve kterém se proplétá několik různých žánrů od komických situací (Grantova jízda v opilosti) přes romantiku až po opravdové drama/thriller, jen potvrzuje, že zařadit Hitchcockovu tvorbu do nějaké žánru je téměř nemožné (navíc nechápu, kde se vzalo oslovení "Mistr hororu"....). Napětí jaké Hitchcock dokázal vytvořit se jen tak nevidí (Grantovo čekání na opuštěné silnici, tam se přesně ukazuje mistrovství Hitchcockovi režie). Cary Grant je velmi sympatický a pro mě je to takový předchůdce Jamese Bonda. Jeden z nejlepších Hitchcockových snímků. Dodnes nemůžu pochopit jak je možné, že režisér jako byl Alfred Hitchcock nikdy nezískal jediného Oscara za režii........ (12.03.2008)

Slavná letetadlová scéna to shrnuje za mě. Doslova nesnáším způsob, jakým Hitchcock pracuje s filmovým prostředím, jakkoli je to filmařsky ekonomické a opodstatněné. Není to tím, že bych se nedokázal přenést přes modré pozadí, jen mi ta snaha o co nejlépe nasvícený studiový záběr a jejich plácání s exteriéry hodně kazí celkový zážitek. Asi jako kdyby kapela co pár vteřin střídala u jedné písničky módy plugged/unplagged. Cary Grant také nepatří mezi mé oblíbené herce a vůbec, Hitchcockovi prostě sluší víc černo-bílá. Jinak je to bez debaty kvalitní a napínavá podívaná. (30.04.2005)

Jeden z nejzábavnějších Hitchcockových thrillerů. Jeho oblíbená témata - agenti, záměny osob, falešná obvinění či špionáže, jsou v tomto filmu výborně poskládaná do sebe a tvoří originální a nápaditý snímek. Některé scény jsou opravdu nezapomenutelné, jako například útěk před letadlem v kukuřičné planině či závěrečná napínavá scéna na Mt. Rushmore. Cary Grant je elegán, který do role Thornhilla výborně pasuje a v některých scénách je i velice vtipný. Skvěle mu sekunduje krásná a šarmantní Eva Marie Saint. Mistr Hitchcock nám na začátku filmu pěkně zamotá hlavu a naše mozkové závity nechává spolehlivě pracovat prakticky po celou dobu. Během příběhu se ale veškeré věci vysvětlí a divák musí být spokojen. Výborné herecké výkony, skvělá režie, parádní hudba (podle mého osobního názoru jeden z nejlepších hudebních motivů v Hitchcockových filmech vůbec) a zábava a napětí od začátku do konce. Uprchlík 50. let. (05.07.2010)

„Poslyšte. Já pracuji v reklamě, ne jako bílý kůň! Závisí na mě má práce, sekretářka, matka, dvě bývalé manželky a několik barmanů… A já je nehodlám zklamat tím, že se nechám zabít!“ Hitchcock přichystal dokonale neprůhlednou zápletku, která se točí okolo agentů, nepravé identity a dvojí hry tajných služeb. Výsledek baví i po několika dekádách. Když si tajné služby ztotožní (ne)jistého agenta s reklamním odborníkem, je to pro něj rána, pro diváka ale záruka neotřelé podívané, která jej udržuje v sympatické nejistotě. Snímek navíc o pár let později získal nový rozměr, když antagonismus mezi obyvateli Spojených států a jejich vládou začal být otevřený. Nápad s atentátníkem bez tváře letícím v postřikovači obilí je výborný. A nejen ten! (13.02.2016)