Tři billboardy kousek za Ebbingem

Vzácný příklad filmu, u kterého jsem si hrozně přál, aby šlo o seriál a já si tak mohl na ploše deseti hodinových dílů užívat interakci všech postav. Martin McDonagh možná nenapsal (pokud mluvíme o ději) svůj nejlepší scénář, ale pokud jde o charaktery, ještě nikdy mě jeho paleta podivuhodných existencí tak nebavila. Životem otrávená Frances McDormand, buranský Sam Rockwell, otcovský Woody Harrelson nebo Peter Dinklage s psíma očima. Ti všichni byli do jednoho fantastičtí. Radost být v takové společnosti, i když je to v Ebbingu, Missouri, zapadákově s třemi bilboardy. 90% (02.03.2018)

Frances McDormand je ako obvykle skvelá, aj keď v poslednom čase hrá vlastne skoro to isté (Alice Kitteridge), napriek tomu jej to žeriem. Bavili ma tie drobné bočné línie, vtipné detaily. Ale bol to smutný film, ktorý síce končí asi tak, ako má, človek už proste vie, že to ďalej nepustia... ale chýbala mi nejaká katarzia. (21.01.2019)

Napsat a natočit drama, ve kterém skoro není scény, kde by někdo neřekl "bitch", "fucker" nebo "cunt" (a většina postav si o moc milejší oslovení ani nezaslouží), ve kterém vidíme provrtávání nehtu zubní vrtačkou a které je přesto vtipné, pravdivé a dojemné (téma nepřekonatelného žalu je zde podle mne zpracováno nuancovaněji než ve Wind River), považuji za umění. Three Billboards Outside Ebbing, Missouri je pozoruhodně proměnlivý film a zatím ten nejlepší od Martina McDonagha (a to mám V Bruggách opravdu rád).___Chvílemi mě to sice iritovalo pro svou divadelnost (přesně načasované příchody postav na scénu, pauzy na smích, operní árie) a trochu infantilní snahu o nekorektnost, ale ten film zároveň nabízí tolik překvapení a tolik osvěžujících změn tónu a má tak důmyslnou vyprávěcí strukturu (tři jsou nejen billboardy, ale také postavy, jejichž příběhy McDonagh rozvíjí a různě proplétá), že jde o přijatelné nedostatky. McDonagh zvolenou kompozicí a tím, že se podstaty dobírá mnoha oklikami, sleduje vyšší cíl, podle pravidel nehraje jen proto, aby nehrál podle pravidel a byť to stylisticky není kdovíjaký skvost (v paměti utkví asi jen jednozáběrová scéna s naštvaným Rockwellem), stavba příběhu to alespoň v mých očích bohatě vynahrazuje. ___ V kontextu jeho dosavadní tvorby mi přijde pozoruhodné, jak si McDonagh opět pohrává s klasickými vyprávěcími konvencemi a diváckým očekáváním (rozhodně nečekejte přímočarý příběh o bezchybné hrdince, která překoná pár překážek, odhalí původce svého trápení a najde vnitřní klid), jenom tak činí méně explicitně než v Sedmi psychopatech, díky čemuž jsou postavy přes absurdní nadsazenost celého světa uvěřitelnější a film sděluje něco podnětného také o naší přítomnosti, nejen o fikčních světech. 90% (16.01.2018)

Nechápu jak mi něco takového mohlo v minulosti uniknout! Tohle musí být zcela určitě to nejlepší drama které jsem kdy viděl. Fantastický a naprosto nepředvídatelný příběh o matce, která se snaží svým vlastním způsobem sjednat spravedlnost pro svoji zavražděnou dceru, přičemž skoro celé město stojí proti ní. Ze všeho nejvíce oceňuji a to je mimochodem i to, co tento film činí tak velkým, je vývoj charakteru postav a jejich vztahů v průběhu sledování. Což mne zcela fascinovalo a nakonec jsem si připadal, jako bych shlédnul ne jeden film, ale rovnou 20-ti hodinový seriál. Kdy ten největší hajzlík v poslední sérii obrátí a skončí jako nejoblíbenější postava celého seirálu (v tomto případě tedy filmu). 96% PS: Dám tomu ještě čas a možná přidám do své top 10 oblíbených filmů. (25.02.2021)

Martin McDonagh má inteligentní smysl pro černý humor, vytříbený cit pro absurditu a trefné užití vulgarit i násilí. Ve svém doposud nejlepším díle se notně inspiroval u bratří Coenů a natočil lepší film, než oni dokázali za posledních 10-20 let (přesto je však v ničem nevykradl). Tři billboardy poskytují široké spektrum filmových mini-zážitků, které v souhrnu utváří komplexní film nemající jedinou slabinu. 9/10 (28.01.2018)