Žena jde napřed

Každá tělesná a duševní výjimečnost s sebou nese neblahý osud. Catherine, Sedící býk i jejich zvláštní pouto byli odsouzeni k porážce od samého začátku. Ona to nevěděla, on to věděl a o jejich vztahu to ví divák. Líbí se mi, když lidé, ani čelem k beznadějným podmínkám, nezmění směr. A i když není kam uhnout, vždycky je ještě volba zastavit se – anebo jít prostě dál. Jessica Chastain je neobvykle krásná, což ztvárnění neobvykle jednající hrdinky dost pomáhá. Film je citlivě nasnímaný a závěr mě šokoval mnohem víc, než kdyby byl explicitně ztvárněný. Snad proto, že se to skutečně stalo. (26.06.2019)

Nejdřív o filmu jako takovém: dobrý scénář, promyšlená režie, moc hezká kamera ve starém stylu, stejně tak hudba. Problém je ale v tom, čemu říkám "přepisování minulosti filmem", tedy naaranžovanými pohyblivými obrazy (to se teď dělá i u ryze dokumentárních filmů, což sice může někomu přinést zábavu, jinému ale pochybnosti). Příběh o dvou lidech se dá vymyslet na tisíce způsobů, trochu problém ale vyvstává, když se jedná o známé osobnosti. Catherine Weldonová se znala s Tatankou Jotankou už od dříve a ani ovdovělá nebyla (a ani ten obraz, který ukazují, není od ní, což je ke škodě). A co se týče Sedícího Bizona, tak je tu nepřesností tolik, že by se mu také mohlo říkat jinak. Pozn. 1: Cituji "aforismus" při dělení Velké Siouxké rezervace z knihy Dee Browna "Mé srdce pohřběte u Wounded Knee" (překlad Dušan Zbavitel), který nicméně není s filmem v rozporu: "Dříve než mohl Sedící býk opustit poradní kruh, zeptal se ho jeden novinář, jaký pocit mají Indiáni, když se vzdávají své půdy. "Indiáni!", zvolal Sedící býk. "Kromě mě už žádní Indiáni nejsou. Pozn. 2: Miroslav Stingl popisuje smrt Tatanky Jotanky následovně: "Druhý seržant Oholená hlava pak ranou do týla zabil Sedícího býka". Pozn. 3: Možná to už vychází ze špatného překladu názvu filmu, správný je: "Žena kráčí vpředu" (viz kniha Eileen Pollackové "Woman Walking Ahead". "Žena jde napřed" se používá v jiných kontextech (jako, že si potřebuje mezitím ještě něco vyřídit; nebo že má přednost"). (29.04.2019)

"THE PAST IS NEVER DEAD. IT’S NOT EVEN THE PAST." ------------ Viac kŕčovitý, nezmyselný a podradný názov si už tvorcovia snáď nemohli ani vybrať. To platí pre film aj pre knihu z roku 2002. Doteraz mi hlava neberie, čo má akože ten názov znamenať, ak vyradím z výberu možných vysvetlení agendu. V súvislosti s príbehom sotva niečo. Príbehom o štyroch portrétoch maliarky Catherine a kmeňového náčelníka Sediaceho Býka. Zdá sa, že sfilmovať sa dá už čokoľvek a ak ti budú chcieť nejaké portály nahovoriť, že tu ide o dekonštrukciu mýtov bielych spasiteľov alebo kritiku nekončiacich privilégií bielych, tak ku tomu už snáď netreba nič viac povedať. Toto je úplne zbytočný film, ktorý nemá čo ponúknuť a čo povedať. Normálne sa ho aj bojím označiť za western, aby som rovno neurazil celý žáner. Jednu hviezdu dávam za príležitostne dobrú kameru a za Jess, ktorá sa aj napriek toľkému množstvu veľkých rolí rozhodla zahrať si v relatívne malom indie filme. (27.06.2018)

Jessica Chastain přes dobrý herecký výkon nemohla tento Hollywoodizovaný westernový životopis zachránit z hrobu historické nepřesnosti.Je to dost romantizováno. Film Sedícího Býka nezřízeně adoruje. Zdá se indiáni příchozí bílé imigranty nějak podcenili a stali se minoritou, stejně tak jako se dnes v Americe stali minoritou jejich utlačitelé. (19.04.2020)

Jde o vkusně a citlivě podaný příběh malířky Catherine Weldonové čerpající z drsných časů americké historie, ve kterém dominuje v prachu Severní Dakoty oděnná Jessica Chastain. Nutno však podotknout, že jí zdatně sekundují Michael Greyeyes se Samem Rockwellem. Velice ráda jsem se nechala dovzdělat a v samém závěru i trochu dojmout. (75%) (18.12.2021)