Cizinci ve vlaku

Můj nejoblíbenější Hitchcock, obsahující vše, co od něj očekávám. Cynicky nekompromisní jednání k hlavnímu hrdinovi, zrelativizování jeho hodnot, mnoho dilemat, úskoků, gradující tempo a vyložené perličky, co se v záběru jen mihnou, ale přesto je divák před očima drží ještě po mnoha letech. Cesta k úspěchu = Robert Walker. Vím, že kožený Joseph Cotten nebo vyšinutý Anthony Perkins by v diváckém hlasování o Hitchockova oblíbeného záporáka dostali hlasů více, ale to částečně pramení i z toho, vůči komu ve filmech stojí. Většinou kladných, byť arogantních osobách či rodinách. Nagelovaný tenista Farley Granger není kladný, prostě nemůže být. Ve skutečnosti se do svých problémů sám zamotává a něco v jeho jednání nehraje. Robert Walker odbourává masku svého soka a vyloženě si to užívá. Dělá věci přesně v rozporu s tím, jak by se dělat měly (jeho zírání při tenisovém utkání). Divák by mu asi fandit neměl, ale je možné odolat? Naprostá špička a neodpustitelně podceňované. (18.07.2009)

První asi hodinu jsem si myslela, že mě konečně nějaký Hitchcockův film opravdu zaujal a že bude výborný. Bohužel, posledních asi dvacet minut se z toho stala neskutečná fraška, valila se jedna hovadina za druhou a místy jsem se tomu skoro smála. Navíc mi ten závěr přišel značně nedotažený a zvláštně ustřižený. Škoda. (04.12.2010)

Opět technicky perfektně natočený a zrežírovaný film. Myšlenka je poměrně jednoduchá, její rozepsání do scénáře by samo o sobě také ještě nemuselo posadit na zadek, ovšem když se otěží chopí pološílený sociopat Bruno, herecky znepokojivě a mrazivě ztvárněný Robertem Walkerem, jde rázem o vyšší ligu. Chudák Guy ani neví do čeho se zapletl a Brunův fanatický úsměv je mu už v patách. Cizinci ve vlaku museli působit ve své době poměrně kontroverzně, ovšem to Provaz taky. Hitchcock tedy přináší další drsný film-noir, jenž je koukatelný i po mnoha dekádách... 8/10 (15.03.2013)

I přes několik výtečných a napínavých scén jako například sledování oběti v zábavním parku či chvíle v ložnici Brunova otce představuje první hodina pouhou občas maličko rozvleklou přípravu na závěrečnou perfektně gradovanou koncovku s promyšleným střídáním záběrů činností Guye a Bruna a vrcholící podařeným zakončením na kolotoči. Po Psychu asi to nejlepší, co jsem od Hitchcocka zatím viděl. Silné 4*. (25.04.2010)

U Hitche je obrovským problémem hodnotit, co je nejlepší a co není. Natočil spoustu filmů, některé lepší a některé samozřejmě horší, ale u něj panuje obrovský paradox. Čím méně známý film, tím je to větší maso :-) Největší provařeniny jako Psycho, Vertigo etc. se mi nikdy moc nelíbily a dával jsem to za chybu Hitchovi, ale tam vůbec není, protože ten podsaditý pán uměl a bezesporu patří mezi největší režisérská esa ever! Nikdy bych nevěřil, že se budu na jeho filmy těšit jako na cukrovou vatu na pouti. Strangers on a Train patří mezi horní desítku, co Hitch natočil. Výborný příběh, dokonale zvrhlý záporák vypadající opravdu jako Bill Murray, tenista mi je od Provazu docela nesympatický, ale tady hrál dobře a odpustil si trapné "neviňátkové" grimasy. Amtosféra hutná, vůbec nemám pocit gradace, s nástupem do vlaku Hitch spustil tlačítko s nápisem "hutná atmosféra" a vypl ho až vrátný v atelierech, příběh si mě hned vcucnul a málem jsem na tu vatu dosáhl. A přiznám se, fandil jsem Brunovi :-) (21.06.2008)