Závrať

Postupně začínám pronikat do těchto starých klasik. Zatím je to pro druhý mě nejlepší Hitchcock. Za nejlepší film všech dob bych to ale neoznačil. První polovina filmu vyžaduje opravdu hodně přemáhání, protože je dost nudná. Celá zápletka se postupně buduje a film začne nabírat obrátky až ve chvíli hlavního zvratu. Pak si jen člověk říká, o čem by to mohlo dál být? Následný vývoj událostí je lehce ujetý a částečně předvídatelný. Určitě bych ocenil skvělé výkony Jamese Stewarta a Kim Novak. kdo ví, třeba se časem dostanu k nějakým dalším podobným klasikám. "Nesete mi poštu?" (15.03.2019)

Hitchcock si rozmístil ve Vertigu herce podobně jistě, jako šachisté rozmisťují své figurky - a následně je řídí dokonalými tahy. Naprosto korektně odvyprávěný mysteriózní thriller, naprosto přesně odehrané role. (20.11.2010)

Trošičku zklamání, ale co lze čakat nejdřív jsem viděl Psycho, Ptáci a pak až Vertigo, což je celkem špatně. Protože i přes svojí dlouhou stopáž a příjemné herecké obsazení, je to dobrý film, který se ale občas táhne, a jak jsem podotkl. Viděl jsem Psycho dřív. Nutno podotknout že několik pasáží(psycho scéna, konec) jsou rozhodně k zapamatování. Stewart i Novaková hrají bravůrně, ostatní herci nedostaly moc prostoru. Hudba je tak trochu zklamání, sice tu zazní pár známých věcí, ale nic co by mě nějak uchvátilo. (21.03.2011)

Tento slávny Hitchcockov film som si pozrel ešte raz a vrátil som sa k pôvodným štyrom hviezdičkám. V mladosti bol u mňa Hitchcock synonymom napätia, v súčasnosti je väčšina jeho filmov synonymom staromódnosti, zdĺhavosti a prebytku zadných projekcií. Navyše obsadzovať do svojich filmov Jamesa Stewarta nepovažujem od neho za najlepší nápad. I keď ide o herca, ktorý to so svojou nemotornosťou a toporným prejavom dotiahol najvyššie. Vo Vertigu je tej staromódnosti našťastie menej a aj Stewart je znesiteľnejší. Všetko nedostatky prebíja Hitchcockova dômyselná hra s príbehom i s divákom, ktorého udržiava v neistote a napätí. Dejové zvraty sú síce málo uveriteľné, ale podporujú celkový mimoriadny dojem z filmu. A aj keď môj rezervovaný vzťah k Hitchcockovým filmom ostáva, Vertigo môžem bez problémov zaradiť do päťky jeho najlepších. (23.07.2011)

Po nějaké době jsem opět okusil Hitchcocka a zase mě úplně pohltil... i když ještě víc mě odrovnala krása a herectví Kim Novak ( James Stewart taky dobrý:). Pozvolna plynoucí ( až líně) detektivka okořeněná milostnou zápletkou se mění v mysteriozní thriller ( a je vám jedno, že je průhledný) s typicky hitchcockovskou tečkou na závěr. (12.03.2012)

Uznávám Hitchcockův přínos a význam (nejen) v rámci žánru horroru a opět vnímám to, proč je vyzdvihován i v čem dokázal být novátorský a jedinečný a musím říct, že více klíčových scén je ve Vertigu pořád ikonických a fascinujících... absolutní vtažení do atmosféry během úvodních titulků Saula Basse, hned poté geniálně natočená děsivá noční můra, později jedinečná polo-animovaná surrealistická sekvence, impozantní záběry ztělesňující pocit závratě v sekvencích z kostelní věže, v mnoha scénách (podobně jako ve starším – a pro mě výrazně lepším Oknu do dvora) úžasné barevné vizuální scenérie exteriérů velkoměsta i vymazleně, snad do detailů aranžované interiéry – co pak teprve nádherné záběry přes celou Fergusonovou pracovnu na okna a město za nimi... a mysteriózně vystavěný děj s překvapivým odhalením jedné záhady má také čím upoutat. A bylo by to dokonalé... žel, pro mě úplně nebylo. Fanoušci mistra prominou, ale ta stopáž přes 2 hodiny mi přišla tady i přes veškeré kvality vizuálu a zbytku formy přepálená. Některé pomalé a vizuálně silné scény dýchají naštěstí skvělou atmosférou, ale romantická linie mě ve finále příliš nezvala. Což byl pro mě problém zvláště, když Hitchcock divákovi plně odhalí pointu víc než 25 minut před koncem a následně se teprve rozplzne v omšele plynoucí romantice. Určitě víc než částečně toporný Stewart a „chladná“ Novaková mě upoutali herci ve vedlejších rolích detektivovy čilé sekretářky (Barbara Bel Geddes) a rafinovaného manžela-klienta (Tom Helmore). [70%] (12.12.2023)

Pro mě je to nudný film, kdy - což se opakuji - využívá A. Hitchcock - dávno překonané pohledy na psychoanalýzu. Kim Novak mě ale udržela jednou při celém sldování, protože v tédobě byla moc hezká. Ale příběh je nepřirozený, nemám se čeho chytit, takže mu nevěřím. (31.08.2010)

Thriller s pomalým tempom, ktorý ma ale dokázal baviť od začiatku do konca. Thriller, do ktorého Hitchcock zasadil akoby dva rôzne príbehy, a pri oboch som bola zvedavá ako dopadnú. Pekný vizuál, strašidelná hudba a nádherne oblečená Kim. Naozaj výborná vec, veľmi silné štyri hviezdy, ale tú poslednú nedám, pretože mňa úplný záver bohužiaľ sklamal. (04.08.2015)

Majster Hitchcock v jednom zo svojich najlepších diel. James Stewart ako jeho obľúbenec sa pohral so svojou rolou statočne a ešte lepšie mu sekunduje Kim Novak, ktorá dostala rolu len preto, že Hitchcockova iná obľúbenkyňa Vera Miles bola v tom čase tehotná. Film s celkom slušným zvratom a prekvapením, na to sme u Hitchcocka zvyknutí. Navyše vôbec nemáte pocit, že pozeráte takmer 60- ročný film, okrem dobového oblečenia je poňatie celkom nadčasové. Samozrejme ale treba brať s rezervou, že scény natáčané v ateliéroch sú dosť poznateľné. Tento film síce nebol vo svojom čase až tak ocenený, ale práve roky mu pridali na kvalite. Myslím, že ho ocení dnes už drvivá väčšina publika. (18.05.2016)

Můžete mě nutit, abych vyběhl tu nejvyšší věž, nebo se díval do té nejhlubší propasti a stejně nezměním názor na to, že je Vertigo silně přehodnocený film. Sir Alfred Hitchcock sice dobře vykresluje mysteriózní atmosféru, aby pak přišel dějový zvrat o síle Rockyho pravého háku. A ano navíc k tomu přibalil zajímavou zápletku. Jenže ta zase nemá takovou sílu, aby utáhla celé dvě hodiny. Takže většina filmu vypadá jen jako rozplizlá romance dvou narušených lidí, kdy se každý chová podivně, která má drtivou většinu času nudící efekt. A nejvíce mě rozčílila animovaná noční můra. Přesto je Vertigo skvělá řemeslná práce s jistojistou režií, povedenou hudbou a zdařilými výkony Jamese Stewarta a Kim Novak, kteří vtiskli svým postavám opravdovou hloubku. (24.01.2008)

Když pominu Ptáky (1963), na které si jen matně vzpomínám, je tohle moje první setkání s tak slavným režisérém. Ze začátku se film rozjížděl opravdu slibně, ale jak šel děj začínal jsem pochybovat, že tohle opravdu natočil Hitchock, tak nudný a nezáživný film jsem dlouho neviděl. Děj mi nesedl, James Stewart mi nesedl, Kim Novak mi nesedla, zkrátka ničím jsem nebyl uchvácen, snad jen ta hudba k tomu sedla, ale to je tak vše. (21.02.2010)

I když se považuji za poměrně velkého fanouška Alfréda Hitchcocka, tak tentokráte mě jeho paradoxně velmi oceňované dílo malinko minulo. U Vertiga totiž stojí poměrně hodně scén na chemii hlavních postav s romantickým podtónem. A musím říct, že to na mě nějak nefungovalo. Napětí se téměř nedostavilo. Bohužel. (07.07.2011)

Co napsat? Napadá mě jenom jedno slovo - dokonalost - kolik teorií jak to všechno je, jsem měla. Kolik jsem jich odvolala, abych se k nim zase vracela... Hitchcock byl prostě génius. Tečka. (07.09.2012)

Alfreda to zjavne baví... Robí si z diváka bábku na špagátiku a predhadzuje mu pred oči klamstvá a podvody, aby vzápäti šokoval... James Stewart ma v tých citlivejších okamihoch moc nepresvedčil, ale vo finále to pekne vynahradil a Kim je skvelá už len preto ako výnimočne vyzerá (a má oveľa "priestrannejšiu" úlohu). Krásne natočený film, ktorý neuveriteľne (a účinne) mieša žánre... (20.01.2006)

Nenudí! Sice ten konec trochu vypadá jako "aby se vlk nažral", ale nečekaný dějový zvrat posadí pomalu se ztrácejícího diváka zpět do sedačky. Kim je sexy bohyně, Hitch vládce kamery a v San Franciscu jako je tady by asi chtěl žít každý řidič. Viděno v angličtině. (28.12.2019)

Ťažko povedať, ktorý je najlepší Hitchcockov film, pretože takmer všetky jeho diela sú majstrovské a každý človek ich asi vníma trochu inak. Každého však asi ako prvé napadne legendárne Psycho. Je tu však ešte jeden špičkový film, ktorý taktiež patrí k vrcholným dielam daného žánru. Vertigo je vynikajúci mysteriózny film, ktorý ma pri pozeraní absolútne pohltil. Ostatne, tak to bolo pri mnohých "Hitchových" filmoch, ale Vertigo ponúka spomedzi nich asi najväčší zážitok. Na tom má pravdepodobne najväčšiu zásluhu do detailu premyslený scenár a sami viete ako vedel majster s dobrým scenárom narábať. Ďalšou veľmi veľkou devízou filmu je herecké obsadenie. S Jamesom Stewartom sme sa už v Hitchcockových filmoch stretli nie raz a vždy podal skvelý výkon. Inak tomu nie je ani tu, exceluje tu však spolu s menej známou Kim Novakovou. Za zmienku ešte samozrejme stojí aj zaujímavá atmosféra, na mnohých miestach skutočne unikátna, zvlášť, keď je sprevádzaná veľmi kvalitnou hudbou. Snáď je vám po tomto jasné, že sa jedná o ďalší z bezchybných majstrových filmov, ešteže ich za svoj život stihol natočiť veľmi veľa a postaral sa nám tak o nezabudnuteľné chvíle, aké nám dnes dokáže ponúknuť skutočne len máloktorý filmový režisér. (29.10.2007)

Nejrozporuplnější Hitchův film, který je považován za geniální i nesnesitelně utahaný. (08.04.2008)

Moje první zkušenost s Alfredem Hitchcockem dopadla výborně. Přesto jsem od Vertiga očekával trošku více. Je lepší od filmu moc neočekávat, ale někdy to prostě nejde když vidíte vysoké hodnocení. Vertigo je mistrovský režírované a hlavně herecký zahrané. Scénař je poměrně neočekávaný a ve snímku máme vygradovanou atmosféru a spletitý scénař. Všemu korunu dodává skvělá hudba, která některé scénky skvělé podtrhuje. (02.03.2009)

Stejně jako Psycho, legendární poklad Alfreda Hitchcocka. Film, který si uchovává své tajemství i po mnoha shlédnutích, film, který je tak krásně filmový, osudový, pohlcující a nezapomenutelný. Každý záběr je rozpracován do detailu a ve výsledku potom tvoří téměř dokonalý ucelený prvek. Dva světy - sen a realita - se krásně protínají na časové přímce a dokazují, že přílišná posedlost vede až k absolutnímu zhmotnění vlastního snu a k jemu následnému propadnutí. Za tuto hypnotickou jízdu pobarvenou navíc geniální hudbou a hereckými výkony prostě musím smeknout nejméně dva klobouky:) (13.03.2009)

Už od prvního shlédnutí jsem Vertigo z určité části miloval a na druhou stranu se ho vždy tak trochu děsil. Nejdříve k tomu láskyplnému vztahu – je úžasné, jak komplexně a mnohovrstevnatě dokázal Hitchcock, na podkladě mysteriózního thrilleru, rozebrat objekt touhy a to se všemi jeho světlými a temnými stránkami, paradoxy a tragickou komičností. Neboť bezhlavá touha, či řekněme pravá, destilovaná vášeň se vyznačují vždy velkou dávkou vylhanosti – není možné se do nějakého objektu absolutně zbláznit, aniž bychom si do něj neprojektovali dokonalost. Nicméně projektovat si dokonalost do druhého člověka, v sobě vždy nese menší, nebo větší lež - přinejmenším lžeme sami sobě - protože nikdo není dokonalý. Dříve nebo později je tím pádem (vylhaná) podoba dokonalého protějšku rozmělněna, maska padá a člověku nezbývá, než vidět v rozčarování realitu v její nahotě (nebo přesněji v její nedokonalosti) - což jistě není příjemné. Ale je to stále lepší než druhá varianta (a to je právě případ postavy Jamese Stewarta). Lepší je smířit se s fádností/chybností, než bezhlavě pokračovat v nasazování masky, která však již nikdy nesedí tak perfektně, jako před prvním pádem. A zde se dostáváme k tragikomičnosti, kterou často velká vášeň končí – komičnost je zde přítomna kvůli odhalení naivity/hlouposti toužícího a tragické je to vše proto... No, prostě proto, že srážka s realitou bolí a co hůř – čím více ve vášni/fantazii vzlétáme, tím více modřin po pádu utržíme. A to je důvod, proč mě ten film vlastně i děsí – v zásadě ze stejného důvodu, proč ho mám rád – je až příliš trefný a člověku tak nějak připomíná i věci, na které by raději zapomněl (čili jeho vlastní pády do reality). Ale to všechno je samozřejmě patrné především v přeneseném slova smyslu, divák v tomto konkrétním případě musí často luštit – Vertigo ostatně patří do trojce snímků, které jsou asi nejvýrazněji z režisérovi tvorby ovlivněny psychoanalýzou. Dalšími dvěma filmy jsou Psycho a Ptáci, kde skoro každá zobrazená věc má ještě druhou, symbolickou rovinu. Ať se již bavíme o domově Normana Batese z Psycha, jehož jednotlivá patra mohou sloužit jako symboly id, ega a altereaga, či třeba pokud mluvíme o ptačích útocích v Ptácích. Pokud jste film viděli, jistě jste si všimli až nápadně častého útoku opeřenců na hlavní hrdinku v momentech, kdy se něco nelíbí její „nastávající tchýni“. (06.06.2017)