Můj strýček Archimedes

Hodně příjemné překvapení. Čím menší propagace nenápadného TV filmu, tím lepší výsledek. Tragikomický i laskavý příběh řeckých utečenců, kteří se dostanou do socialistického Československa. Výborní dva hlavní představitelé (i když Vetchý se na toho Řeka zase až tak moc vizuálně nehodil), kterým zdatně sekundovaly jejich manželky. Dost odlišný přístup k migrantům na rozdíl od mediální kampaně, která je nám poslední dobou vtloukána do hlavy. Jestli to nebude tím, že to točil Řek ... My jsme měli v baráku obdobné Řeky přímo za sousedy a byli to skvělí lidé, kteří dost čecháčků silně převyšovali. Jejich jazykové perly při učení jsem bohužel nezažil, o to více jsem si vychutnával hlášky ve filmu ("dej mi nožičky svině ! ") i jiné perly ("doufám, že ho to odnese na Východ" apod.), které určitě časem také zlidoví obdobně jako hlášky z jiných úspěšných filmů. Tedy pokud ČT uvažuje o nějaké blízké repríze. Myslím, že tento TV film by si brzkou reprízu docela zasloužil a možná by se uživil i v kině. Myslím, že "Griffin a Phoenixová" byl také původně TV film a do kin šel až posléze a s hodně velkým úspěchem... (26.01.2018)

Asi by bylo lepší, kdyby si filmaři vždycky nejdřív ujasnili, co vlastně chtějí natočit. Tohle je takový mix všeho možného od melancholického dramatu až po bláznivou komedii a moc to k sobě nesedí. Film vypravuje Aris, ale v dost bezradném závěru zní hlas Archimeda. Miroslav Donutil se změnil v lepšího člověka zřejmě nějakým filmovým trikem. No nevím, téma bylo dobré, ale výsledek je jen takový domácí televizní průměr (50%). (03.02.2018)

Doufal jsem, že se z filmu něco více dovím o osudech řecké komunity u nás. Zpočátku to tak vypadalo, a pak už to byly jen poeticky zabarvené obrázky ze života přistěhovalců mezi našinci, oživené báchorkou o nezdařených útěcích řecké rodiny do někdejší domoviny. Tehdejší život je vnímán dnešní optikou, představou, že se tehdy lidé vyžívali protikomunistickými špílci, potažmo tak, jak tradičně vzdoruje malý český člověk vrchnosti. Představitelem těchto postojů je, jak jinak, Donutil. Řecká občanská válka je tu odbyta zmínkou "nešťastná válka", o tužbách řeckého lidu po svobodě, o bojích, kdy dlouhá léta vzdoroval britské armádě a vojsku jimi dosazené vlády, se tu nedovíme. Takže zájemce odkazuji na díla Angelopulose, tam je toho bohatě. To je panečku jiný Mistr! (06.04.2020)

Nápad a vývoj událostí jistě zajímavý. O tom žádná. Ale já jsem po celou dobu sledování nevěděla, jak mám tenhle filmový příběh vůbec uchopit a k čemu se přiklonit. To se mi dlouho nestalo. Ondřej Vetchý dokáže zahrát cokoliv a taky to samozřejmě dokáže náležitě prodat. Za to ho mám ráda a jako herci si ho vážím. Tady jsem s ním měla problém. Vůbec jsem mu nezbaštila, že je řecký emigrant. Prostě mi jako Řek nesednul. To se někdy stane. O řeckých emigrantech, kteří utíkali do tehdejšího Československa, bych uvítala něco mnohem víc dramatičtějšího. Na druhou stranu tenhle kolotoč byl viděn dětskýma očima. To je jiný pohled než ten dospělácký. Takže se stále nemůžu zbavit rozporuplných pocitů, které ve mně tenhle příběh vyvolal. (25.01.2018)

Rovnou je potřeba říct, že nebýt M. Donutila a především O. Vetchého, film by nebyl ani z poloviny tak kvalitní. Tím spíš, že v první polovině se rozjížděl ztěžka jako vlak na počátku minulého století, zato v průběhu už fičel jako Pendolino. Záběry z Řecka byly pak jen perličkou na již tak kvalitním a chutném dortě. Dobrá komedie s až satiricko-parodickými prvky. Ještě bych ocenil hudbu, která film vhodně doplňovala a velmi zpříjemňovala. (18.01.2018)