Mon oncle Archimède
Mein Onkel Archimedes
My Uncle Archimedes
Režie:
George AgathonikiadisKamera:
Petr HojdaHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Ondřej Vetchý, Miroslav Donutil, Dana Černá, Veronika Freimanová, Tadeáš Štourač, Petr Štěpán, Stanislav Zindulka, Tomáš Töpfer, Jiří Dvořák, Ivan Lupták (více)Obsahy(1)
Miroslav Donutil a Ondřej Vetchý jako nerozluční přátelé v příběhu o velké odvaze a vlastenectví. Film o řeckém migrantovi z konce 40. let minulého století, který přijel do Československa, aby uprchl před občanskou válkou a našel zde svůj nový domov. Hlavní hrdina Archimedes (O. Vetchý) je jedním z vojáků, kteří do Československa přijíždějí v první migrantské řecké vlně. Děj je vyprávěn očima dnes již dospělého chlapce Arise, synovce Archimeda, který vzpomíná, jak se útěkem z Řecka do tehdejšího Československa jeho strýci změnil život. Archimedes nachází brzy po příjezdu velkou oporu v sousedovi Novákovi (M. Donutil), který svým zapšklým přístupem k bolševikům nejprve Archimeda moc nechápe, i když ho má rád, ale je nakonec jediný, kdo mu porozumí. Jejich společná snaha o to, aby se Archimedes v Československu dobře usadil, ale i následná snaha o to, aby mohl zase emigrovat zpět do Řecka, navozuje roztomilé, dojemné i komické situace. Ty jsou důkazem toho, že když je někdo dobrým člověkem, je nepodstatné, kde se narodil nebo žil, jak vypadá a jakou řečí mluví. Scénář Petra Hudského vznikl na základě autobiografických vzpomínek režiséra George Agathonikiadise. (Česká televize)
(více)Recenze (116)
O poznání vtipnější a svižnější než Podzimní návrat. Oba filmy mají společného nejen režiséra, ale i poslání - vysvětlit příběh řeckých utečenců v socialistickém Československu. U obou jsem měla velmi silný pocit, že jde o ryze osobní zpověď, jakousi satisfakci, vyrovnání se s minulostí. Samo o sobě to nemusí být špatné a může to velice prospět, ale jen potud, pokud má výpověď nějaký přesah. Film by neměl sloužit jako osobní terapie, leč stává se to. Vzniklo tu drama nedrama, krotká komedie, která asi nikoho neurazí, ale nikomu příliš neutkví v paměti. Jako televizní film je určitě únosnější než filmová prvotina Podzimní návrat. ()
Vlastne je to maly film, takovy, co se ztratil pred divaky. Neni to zadna blockbuster, neni to zadna rachanda, ale je to dalsi ze stripku, jak se vyrovnat se svoji pitomou minulosti. Rozhodne by mel videt kazdy, koho nase minulost dvacateho stoleti zajima a nenei mu lhostejna. Co se tyka hercu, jednoznacne paradni byl pan Donutil. Ustraseny, presto z vnitra odvazny. Doporucuju. ()
Asi by bylo lepší, kdyby si filmaři vždycky nejdřív ujasnili, co vlastně chtějí natočit. Tohle je takový mix všeho možného od melancholického dramatu až po bláznivou komedii a moc to k sobě nesedí. Film vypravuje Aris, ale v dost bezradném závěru zní hlas Archimeda. Miroslav Donutil se změnil v lepšího člověka zřejmě nějakým filmovým trikem. No nevím, téma bylo dobré, ale výsledek je jen takový domácí televizní průměr (50%). ()
Názov filmu zvádza, že pôjde o rozprávanie z pohľadu chlapca, ale tak to nie je, okrem pár momentov, keď rozprávač potrebuje objasniť situáciu. Dalo sa očakávať, že hlavné vtipné momenty budú vyplývať z jazykových nedorozumení. Ale film v podstate nie je komédia a rýchlo to prejde na vážnejšiu nôtu, ako žiadna cesta nevedie k opusteniu socialistickej rezervácie a ako sa v nej rýchlo stratia akékoľvek ideály. Okrem tých ideálov o slobode, k čomu je na konci veľmi pekný preslov. –––– To jsou přeci hrdinové. A hrdiny nemůžeme dávat do basy! –––– To nemůžeš žít jako my? Držet hubu a krok. Nevyčnívat. ()
Na televizní film jde o velmi slušně natočený snímek, který spíše humornou formou vypráví o osudech řeckého migranta v Československu koncem 40. let. Celý film táhnou především dva hlavní představitelé Karel a Archimedes v podání Miroslava Donutila a Ondřeje Vetchého. Hrají jako vždy velmi dobře a vhodně se doplňují. Příběh je zajímavý, ale také lehce naivní, stejně jako hlavní hrdina. Některé dramatické situace jsou zjemněné a působí buď humorně, nebo melancholicky, což ale nemusí být na škodu. Ne vždy je nálada na drama a na reálnou sondu do těžkého života za komunismu, občas se chce člověk uvolnit a příjemně naladit. V tom případě je Můj strýček Archimedes to pravé. ()
Galerie (28)
Photo © Česká televize / Tomáš Hájek
Zajímavosti (4)
- Na dvoře domu, kde bydleli Novákovi a Archimédes, si můžeme v několika záběrech všimnout, že je vyskládán novodobou zámkovou dlažbou, což je vzhledem k době, kdy se film odehrává, naprostý nesmysl. (tommahol)
- Scény z husí farmy se natáčely v Křižanově. Úřad, ve kterém soudruzi jednají o ubytování řeckých partyzánů je budova Divadelní fakulty JAMU v Brně. Nevěstinec, ve kterém jsou ubytování řečtí partyzáni, je situován do Zámku Hoštice. Scéna na nádraží, kam řečtí partyzáni přijíždějí, byla natočena na nádraží v Lednici. Scéna, kdy má Archimedes (Ondřej Vetchý) s Penelopou (Dana Černá) rande, se odehrává v Denisových sadech v Brně. Svatba Archiméda a Penelope je natáčena v Kostele Nejsvětějšího srdce Páně v Brně-Husovicích. Dům, kam se Archimédes společně s rodinou nastěhuje, sídlí na ulici Františkánská v Brně. Scéna, kdy Karel (Miroslav Donutil) říká Archimédovi, aby na něj počkal před hospodou, se natáčela v Brně na Petrově. Scéna, kdy Goldstein (Tomáš Töpfer) uprchne horkovzdušným balónem, se natáčela v Lesním lomu v Brně-Líšni. [Zdroj: Filmovamista.cz] (majky19)
- Píseň, kterou píská Archimédes (Ondřej Vetchý) společně s jinými soudruhy na schůzi, je Internacionála – hymna dělnického hnutí. (majky19)
Reklama