Dnevnik mašinovođe
Train Driver's Diary
Denník rušňovodiča
Režie:
Miloš RadovičScénář:
Miloš RadovičKamera:
Dušan JoksimovičHrají:
Lazar Ristovski, Mirjana Karanovič, Mladen Nelevič, Jasna Đuričić, Nina Jankovič, Danica Ristovski, Tihomir Stanič, Bojan Žirovič, Bojan Dimitrijevic (více)Obsahy(1)
Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord co se počtu zabitých lidí týče. Během své kariéry totiž na kolejích přejel 28 osob. Vzrušení Ilijovi přivede do cesty samotný život v podobě desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem. Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by byl vrahem. Kolegové strojvůdci mu říkají, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. Tato skutečnost Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tak musí vzít tuto bezvýchodnou situaci do rukou Ilija. (Mirius FD)
(více)Videa (2)
Recenze (110)
Celým snímkom sa vinú ako červené nite práve tragické udalosti všetkých rušňovodičov, ktorí počas svojej kariéry neúmyselne zabijú na koľajniciach mnoho ľudí... Balkánska koprodukcia ponúkla čierno-čiernu komédiu o svojskom stárnucom rušňovodičovi a jeho adoptívnom synovi. Film má zvláštnu atmosféru, netradičný humor a prijateľnú minutáž, takže pôsobí veľmi osviežujúco. ()
Excelentní kousek. Silné lidské drama zabalené do morbidně legračního námětu. Fantastickým způsobem odvyprávěné a zrežírované. Buranská společnost oddaných strojvůdců, ve které má každý své krvavé číslo, čisté svědomí a klid v duši. Smířeni se svým osudem, usedají do připravených strojů a smetou vše, co jim přijde do cesty. Součástí jejich života se stala smrt, Ilija dokonce již dohlédne na druhý břeh, je ochoten se nechat převézt, nebo může z kapsy nažehlené košile vyndat jízdenku pro další život. Pro mě bezchybný film se vším, co divák potřebuje. Balkán opět posouvá už tak vysoko nastavenou laťku své současné kinematografie. [Filmový Klub Citadela-Litvínov]. ()
Občas z některé strany zavane vůně hřbitovního humoru, ale celkově se neubráním zklamání. Z nějakého důvodu jsem měl od tohoto snímku nemalá očekávání.Dovedu si představit, že si u tohoto snímku dovedou po celou stopáž hladit rozkroky milovníci drah. Dvojče Matina Huby v hlavní roli mi bylo vcelku sympatické. Vláčky jakbysmet. Trošku mě iritoval ten mladý zrzoun. Nejvíce mě zarmoutilo asi to, že si snímek nedrží po celou stopáž stejnou kvalitu. Namísto toho neskutečně kolísá. Najdou se tedy jednak vynikající momenty a jednak kopa nudy. Bohužel musím konstatovat, že v mých očích bylo více té nudy. Proto jen dva kusy. ()
Strojvůdce, ten těžký chleba má. Žije s řadou pomyslných křížků lidí, kterým jeho hnací monstrum sebralo život. Stárnoucí Ilija se snaží, aby chlapec Sima prchající z dětského domova nedopadl stejně. Jednou totiž u něj přespí, a ač není schopen chlapci v průběhu let vyjádřit lásku, už v jeho skromném příbytku zůstane až do maturity. Vzhlédne se v Ilijově povolání, ten ovšem nechce slyšet o tom, že by i hoch žil s údělem svého zaměstnání. Na jedné straně tedy chladný chlap ze staré školy, přímý a neústupný, na druhé snílek, který touží po laskavém slovu i pochopení. Vyprávění je to rozpustilé, herci jsou přesní, nechybí nadsázka, ironie i několik milých momentů. Zamrzelo každopádně, že si snímek nedrží po celou stopáž stejnou kvalitu. V určitý moment se humor jakoby zastaví, i příběh lehce zmonotónní. Tři až čtyři kousky. ()
Deník strojvůdce je další z řady výborných balkánských černých komedií. Mé hodnocení je ale ryze subjektivní (jako ostatně vždy), protože mám balkánskou filmovou školu rád a jsem jí ochoten ledacos odpustit. Tady není moc co odpouštět. U drah sice nepracuji, ale to prostředí mám velmi rád a když se to protkne s atmosférou Balkánu, je téměř vyhráno. Navíc nic nepokazilo ani obsazení, ani herci, kteří sedli do černo humorného příběhu skvěle. Příběh sám o sobě je dobře vybalancovaný a dokáže vás rozesmát i přivést k zamyšlení. Naštěstí obě roviny snímku spolu fungují v souladu a nenarušují jedna druhou. Čtyři hvězdy za fajn filmový večer. ()
Reklama