Deník strojvůdce

Mal by budúci, potenciálny rušňovodič vidieť tento film z bývalých krajín Juhoslávie, ak nemá zmysel pre čierny humor ? Ja ho síce mám, určite som pochopil úvodnú scénu s takýmto jedným pánkom Iljom, ktorý neúmyselne zrazí šesť - člennú skupinku Cigáňov. I na Slovensku je veľa úmyselných samovrahov, ktorí sa vrhajú pod idúci vlak, a keď ten rýchlik cvála 150 km/hod. , tak je veľmi pravdepodobné, že z mysliteľného samovraha, bude potom už iba mastná fašírka, s odťatými končatinami, ktoré sa budú rozprestierať na kilometre štvorcové, lebo pokiaľ ten vlak zastaví, tak nie je ťažké si domyslieť, kde všade sa „Ferko Mrkvička” nachádza... ? Neviem, ako sú na tom slovenskí rušňovodiči, ktorí taktiež zažívajú podobné trampoty, ako Ilja v Srbsku, ktorý pre zmenu - nejde tak brutálne rýchlo, ako extrémne hladná šelma za korisťou. Sledovanie tohto snímku, fakt nie je jednoduché, pretože toto nie je rýdzi výmysel ( zúfalí jedinci to robia stále... ) scenáristu Miloša Radoviča, ktorý zároveň sedí i na režisérskej stoličke, a ako vidieť na mojom hodnotení, scenár funguje v niektorých prípadoch oveľa lepšie ( najmä scény, ktorých obsah je nasiaknutý povestným čiernym humorom ), ako vedenie jednotlivých aktérov na pľaci, ktorí podávajú väčšinou príšerné herecké výkony, ktoré zaváňajú totálnou absurditou ! Možno som príliš krutý, akou je hlavná myšlienka - krutá, ale pri pozeraní sa na to, som sa koľkokrát zamýšľal, že táto kinematografia je moc amatérska ? Nie je to až také hrozné, ako sa moja výstižná recenzia ksichti ? (30.10.2017)

Pokud se na tento film chystáte díky zdejšímu "červenému" vizuálu a nadšeným komentářům, budu bohužel trochu za kazišuka. Tedy hlavně pokud od tohoto filmu čekáte čistě černohumornou komedii kde každou chvíli uvidíte nějakou vesele morbidní historku z železničářského prostředí. Ne, to opravdu ne, tyhle momentky černého humoru jsou tam asi 3, ano slovy tři. Jinak to jede spíš na tu dramatickou notu. A bohužel ani nádherná Nina Jankovič ani železniční prostředí mne nezastaví od "lidovky". (06.02.2021)

Hned na začátek musím pochválit kolegu Pepince za neskutečně kvalitní komentář. Včetně ohlasu na herecko-vizuální, tedy zejména vizuální projev Niny Jankovič, pánové měli jsem si pro příští rok naplánopvat výletíček do Srbska, protože, jestli se tam nacházejí takový kočky jako je Nina, tak to je Srbsko hotovej dar z nebes. No k tomu hlavnímu, tedy pepincovi a Nině a už jsem vyjádřil a teď ještě k filmu. Měl jsem situaci ulehčenou, protože všechno kolem vlaků miluju, tedy až na ty výsery v podobě nekoenčných výuk, letos jsem snad nikdy nedojel do Budějek vlakem, zpožděný, nefunkční hajzly a zkurvený Francouze ve vlaku = nejodpornější národ Evropy. Tady se mě líbila ta lokotka a samozřejmě humor, značně neortodoxní, ale bydlení v depu ve vlaku je sen největší. Fackovačka koupajícího kretena v nějaký polobažině, odchod od maturity kvůli mávání, prostě luxusní černej železničná humor. (26.12.2018)

I záležitost tak grafikonová, jakou je železnice, doprava z nejekologičtějších, může být humorná a myšlenkově závažná. Ten zvláštní mikrosvět, který je kolem ní, stojí zato poznat blíže. Spolu s poznáním, že naši jihoslovanští bratři točí krásné filmy a dokonce dovedou překonávat své nesmyslné antagonismy. Kupodivu tu přitom všem zbývá i prostor pro lidská životní dramata. Lidí normálních, těch, kterých je vždycky nejvíc. Spojených s hrabalovskou perličkou na dně. (09.03.2022)

Hmmm, železnice... Zdá se, že je to bizár kdekoliv na světě a tato černá komedie o strojvůdcích - srdcařích, kteří se musejí vyrovnávat s neblahým životním údělem nechtěných vrahů, to jen dokazuje. Zdánlivě nenápadný film, navazující svou tragikomickou poetikou na odkaz snímků jako Kdo to tam zpívá či Černá kočka bílý kocour, svým předchůdcům ostudu rozhodně nedělá. A kde že leží ony koleje, po nichž se řítí krajinou nezastavitelní poslové smrti? Inu na Balkáně, kde jinde... (06.03.2021)