Reklama

Reklama

Zahradnictví: Dezertér

  • Česko Zahradnictví: Salon Valentino (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (151)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Ach ano Zahradnictví, krásná prvorebuliková vila, příjemná atmosféra, svérázné postavy. Dezertér má mnohem zajímavější vývoj, hlavně postava Otty a osudy jeho rodiny naberou velkých zvratů. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že se hodně klouže po povrchu. Téma ztráty postavení, iluzí a krize vztahu poskytovalo dostatečnou látku na velké drama, leč místo hlubokého zasažení zůstává divák na konci spíš rozpačitý. Našlo se několik pěkných míst, ale nestačily vyvážit nedostatky. Příběh zůstává jakýsi roztříštěný, mělo ho spojovat zahradnictví, ale na to, že dalo celé trilogii jméno se v samotném dění objevuje spíš jako kulisa. Postavám chybí plastičnost, Jiří byl tak hodný a dokonaý, až to lezo na nervy, Mařčí je tak hrabivá a ubrblaná, až to přestává být zábavné, Jinřich je neurotický, ale zůstává aspoň zábavný ... Ostatně Jindřichovi se ze tří bratrů dostává největšího prostoru, ani ne délkou, kterou se objeví před objektivem, jako důležitostí, Karel se ve všech dílech sotva mihne. A právě na osudy tří bratrů jsem byla hodně zvědavá. Musím říct, že v prvním dílu jsem Martina Fingera vnímala jako samostatnou postavu, v Deretéru a v Nápadníkovi už vystupovala výrazná podoba prudcího tatíka, která korespondovala s Jiřím Kodetem. Zato Aňa Geislerová zůstala Vilmě od Emilie Vašáryové na hony vzdálená. Jsem trochu na rozpacích, co napsat. Na jedné straně převládají mírné sympatie, na tu druhou se mi vkládají výhrady jedna za druhou ... Říznost Pelíšku tvořili krom hereckého obsazení i dobře volené pasáže Petra Šabacha. Zatímco Pelíšky jsou silný poctivý bujón, Zahradnictví zůstává zatím tak trochu zeleninová polívčička. Sice nechutná špatně, ale něco jí tak trochu chybí. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Sám se tomu divím, ale Dezertér se mi líbil víc. Hlavně to bude lepším zacílením na dobu, ve které se druhý snímek odehrává a poté hlavním hercem. Jiří Macháček je výraznější a lepší, než Ondřej Sokol, který se téměř celý díl plaše díval na Aňu Geislerovou a kolem nich, tu očividněji, tu méně, proplouvala válka. Tady se doba v životě hrdinů odráží podstatněji, je přítomno více třecích ploch i více humoru. Obezřetných 70%. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že tehdejší zklamání z prvního dílu trilogie Zahradnictví mě otrávilo natolik, že jsem pak další dva díly poměrně obstojně ignoroval. Když jsem ale nyní druhý díl shlédl, musím se přiznat, že ta ignorace byla trošku neoprávněná. Druhý díl mi přijde v mnoha ohledech lepší. Obecně je teda problém, že tu není nějaký závratnější děj. Prostě tu prožijete pár komunistických let s rodinami, které si to v té době lehké úplně nedělala. Nosný děj vlastně neexistuje. Celé to ale stojí a padá na jednotlivých scénách, které jsou sem tam zábavné, ale mnohdy vážnější. Určitá variace na legendární Pelíšky tu je, ale aby to bylo i tak dobré, tak by tu těch výrazných scén muselo být o dost víc. Nejlepší a nejvtipnější scéna je když do kadeřnictví přijdou na trvalou ty Rusky. Herecky mě pak naprosto jednoznačně uchvátil Martin Finger. I ostatní herci tu ale byli skvělí a je radost pozorovat tu plejádu české herecké smetánky v jednom filmu. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zatímco v Rodinném příteli si mohu hledat množství kvalit pro budoucí četné reprízy již nyní - neb je to lehčí melodramatický žánr - s Dezertérem budu opatrnější. Jeho kvality jsou opět výrazné, nicméně natolik niterné a syrové drama není skutečně procházkou rajskou zahradou a opakovaně prožívat ty groteskní a surové situace zas a znovu je divácky náročné. Pikantní jsou všechny detaily i celková vyznění těch dramatických oblouků a lidských osudů. Například pouhým obsazením Zuzany Mauréry do vedlejší role v dílčí anekdotě v kadeřnickém salónu už Hřebejk udává tón celé scény, nebojí se ale zároveň zůstat při komediální epizodce v hořkosladkém vyznění, což je velmi cenné. Bylo by ostatně velmi falešné točit čistou komedii z těch přelomových let. Děkuji a těším se na uzavření celé trilogie. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

O třídu lepší než Rodinný přítel, zajímavější dějová linka, více exteriérů a hlavně hlubší dobový kontext odrážející se v osudech hlavních postav. Komunisti byli svině ( ..jsou a budou ) a tehdejší atmosféra utahování šroubů a eliminace kohokoliv jinak smýšlejícího ( nedejbože živnostníků) naprosto precizní, z čehož jen vybočí taškařice, která přeskočí do žánru absurdní komedie ve scéně, kterou bych pracovně nazval " Rusky jdou k holiči" - ale tam jsem šel smíchy do kolen. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (6)

  • Mixér Pragomix byl dán do výroby v roce 1955, což znamená, že ve filmu nemohl ještě existovat, když se píše rok 1953. (ČSFD)
  • Celá trilogie byla natáčena převážně v Žatci, z části i za použití místního komparzu. (Frontie)
  • Rohnova (Martin Finger) hláška: „Chcete zpochybnit, že naši vlast osvobodili američtí a britští spojenci? Jsme ještě v Parze nebo někde ve stepi?“, je poměrně zavádějící, když si uvědomíme, jakou část Československa osvobodila Rudá armáda (včetně Prahy) a jak velkou část osvobodili ostatní spojenci. (Mensor)

Reklama

Reklama