Kolo zázraků

Vzťahový príbeh nezvyčajného trojuholníka umne miešajúci melodrámu, mafiánsky príbeh, kolotočiarsku zábavu, stratené ambície. Všetko v dokonalých dobových kulisách, vynikajúcom piesňovom sprievode, s krásne otvoreným koncom a neustálym podpaľačským ohrozením. Že všetky tie kašírované atrakcie, rôzne budované vzťahy i pseudorodinné šťastie raz náhle môžu ľahnúť popolom. Na rozdiel od väčšiny ctených spolukomentátorov sa mi posledná etapa tvorby Woodyho Allena páči oveľa viac, než jeho najslávnejšie tvorivé obdobie. V ňom pomerne plocho a opakovane v komediálnej podobe trpkosladkého strihu predstavil všeobecne platné a osobným životom režiséra ovplyvnené psychoanalytické tézy. Alebo sa snažil vytvoriť pár mierne nadpriemerne rovnako tézovitých komédií, snažiacich sa vyjadrovať k všeobecnějším dobovým fenoménom. To, čo pri jeho novších dielach mnohí nazývajú únavou, senilitou a opakovaním už použitých postupov, volám ja zmúdrenou poučenosťou. (27.09.2020)

Nevím, jestli to měla být Allenova variace na ve filmu zmiňované hry Eugena O'Neilla, nebo pokus o antické drama (vlastně také zmíněné). Každopádně to funguje tak napůl. Kate Winsletová sice opět hraje naplno a Justin Timberlake si s nevděčnou rolí zaujatého vypravěče také poradil se ctí, ale ten zbytek se Allenovi moc nepovedl poskládat. Aspoň že to díky Vittoriu Storarovi krásně vypadá. (01.07.2021)

Mám neodbytný pocit, že se s koncem natáčení muselo hercům ulevit podobně, jako mně při závěrečných titulcích a troufnu si tvrdit, že někoho méně hollywoodsky protřelého by účast v této konverzační křeči mohla stát i kariéru. Blábolovitý výškrabek prostý allenovského espritu je za poslední dvě tvůrčí dekády nejslabším mistrovým počinem a jediné zachovalé pozitivum je už klasická retro nálada. (11.03.2018)

Nový rok, nový kus. Ale zase o krapet slabší. S železnou pravidelností chrlí legendární Woody Allen nové osudy, ovšem tenhle obsahuje tak tuctový příběh, že jej neosvěží ani nadprůměrné herecké výkony v čele s oscarovou Kate Winslet. Výsledek působí jako scénář vytažený z horní zaprášené police, takže na jízlivou vztahovou satiru zapomeňte. I když se na mezilidské vztahy jejich komentátor pochopitelně zaměřuje. Posmutnělá komedie se odehrává v 50. letech na Coney Islandu, představuje plavčíka s literárními sny, někdejší herečku a zoufalou servírku, vznětlivého kolotočáře a nakonec jeho dceru z prvního manželství, která pláchla ze svazku s mafiánem. A máme z toho čtyřúhelník, který ovšem nevím, zda se dá vůbec nazývat milostným. Výsledek je tak trochu otravný jako musí být otravné hučení v hlavě migrénou trpící Kate Winslet. Není sama, většina postav je nesympatických. A vyvolat náznak emoce je sakra velký problém. Navíc je to celé takové uječené. Ale ať to uzavřeme pozitivněji: na kameru vedenou Vittoriem Storarem je vždy radost pohledět. Dietní tři hvězdy. (04.01.2019)

V případě Zázračného kola se žádný zázrak nekoná. Nějak mě prostě nebavilo dívat se skoro hodinu a půl na jednu problémovou rodinku, která to zas až tak dobře nezahrála. Kate Winslet se musela při potopení Titaniku pořádně praštit do hlavy, jelikož zde jí v devadesáti procentech příběhu bolí hlava a dává vám to zřetelně najevo. Vlastně ani příběhová linka, kdy podvádí svého manžela a snaží se být herečkou jako tenkrát není vůbec zajímavá. K tomu se přidejte jejího synka, jenž má zálibu v zapalování věcí – a to je vše, nic dalšího u něj nečekejte, a Justina Timberlakea, který vám neustále při sledování filmu kouká přímo do očí a vypráví vám stejný příběh, na který se díváte (to kdybyste asi netušili, na co se díváte). Nic jsem z toho filmu nedostal, ani žádný zvláštní pocit se nedostavil. (10.01.2018)