Záhada Silver Lake

Já začínám mít dojem, že mi asi buď slušně mr*á v palici, nebo chápu nepochopitelný filmy. Aspoň teda mám ten dojem, že jsem to pochopil a čím víc nad tím přemýšlím, tím větší mám pocit, že Mitchell si z nás dělal prdel v mnoha znacích a vysvětlení je celkem jednoduché, akorát skryté a zaobalené do spousty WTF věcí. Tak ok, já to tady napíšu, jestli se mnou budete souhlasit nebo ne je čistě na vás. JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ: V podstatě se jedná o podobenství vyprávějící o bloudění člověka světem, který hledá prostě lepší možnost k žití. Svět je krutý, ale film vidíme z pohledu hlavního hrdiny, který má pořád to až pubertální vidění světa, sám nikde nemaká a asi z posledních peněz dožívá ve svém bytečku, který mu zanedlouho seberou. Jeho putování plné skrytých záhad by měli vést k nalezení ztracené zvláštní (a zjevně bohaté) sousedky a velkému tajemství skrytého před celým světem. Hlavnímu hrdinovi se to taky podaří, jenže se dozvídá, že celé to tajemství má být tou nejlepší možnou verzí života na Zemi, jaký může být. Kdo by to nechtěl? Jaké zklamání, že ti, kterým se to "poštěstí" v podstatě jedou v drogách. Zdrceně se vrací zpátky domů, má depku, jelikož dnes večer přijde o byt, ale nakonec zajde za svojí jinou sousedkou, která má doma papouška. Její únik před světem. A pro Sama by to mohla být ona. Všechen ten sex, párty, popkultura, chlast, to je únik před světem ostatních lidí. Velké množství znaků je zde podle mě jen na poctu Davidu Lynchovi - veverka nic neznamená, Skladatel nic neznamená a v ději se asi ani nestal, mrtvoly zvířat možná taky mají ukazovat krutost světa, všichni se tu chovají divně, taky na poctu Davida Lynche, kde taky máte divné postavy, ale všechny znaky jsou hlavně využity pro vytvoření atmosféry (a jo, funguje to) a naprosté zmatení diváka, aby prostě neodhalil pointu. Jako u Davida Lynche, akorát on to má promyšlené a má to i mysteriózní děj, tohle je prostě podobenství o jednoduchém tématu KONEC VYSVĚTLENÍ. Tak fajn, a teď se mi kdyžtak ozvěte, jestli to tak mohlo být, nebo jsem se jenom ze zoufalství jsem se snažil najít děj. Jinak, ten film se mi docela líbil, kupodivu mě ani moc nenudil, akorát dějových chyb tam je až až a možná měl Mitchell použít míň mystických znaků, protože takhle mu to nikdo nepobere. Hodnocení mezi 3-4*, ještě si to rozmyslím. Nakonec dávám lepší 3*, jelikož je vidět, že se ten film Mitchellovi podlomil pod rukama, myšlenka skoro zapadla a dost věcí i znaků se mu povedlo pokazit. Prostě ne každý má na to být Lynch no.2 (24.12.2018)

Škoda, že Mitchell je co do režie o pár schodů pod Lynchem, takže z toho nedokáže vyždímat úplné maximum, protože jinak je tahle surreálná meta jízda hodně zábavná a dokáže překvapit - i když v některou chvíli zazní falešný tón a něco si nesedne. I tak mě to chytlo zásadně víc než Neutečeš a teprve odteď začínám Mitchellovy filmy vyhlížet, (19.12.2018)

Film je zbytečně zdlouhavý mindfuck o tom jak bohatí lidé kontrolují celou společnost a rozkazují skrze skryté zprávy, vyskytující se takřka ve všem. Náš hlavní hrdina je prostý člověk co se shodou okolností do této bubliny snaží proniknout, aby zachránil dívku, kterou ani nezná a vlastně ji pouze jednou šmíroval polonahou z balkónu. Mohu pochválit akorát kameru, ale jinak to celé stojí za starou bačkoru, neboť je to zdlouhavé a nudné. Ani konečné vyvrcholení mi moc uspokojení nepřineslo, jelikož veškeré předchozí snažení bylo zbytečné a film se od začátku až do konce ani nikam neposune. Nemohu říct, že bych si ty 2 hodiny a 20 minut užil a vlastně je docela obdivuhodné, že jsem to vůbec dokoukal až do konce. Sledování zpětně nelituji, ale divnější film jsem pravděpodobně nikdy neviděl. A to jsem shlédl i Kulky Spravedlnosti, Sbrský Film a Rubber. PS: Paradoxně si s odstupem času z celého filmu pamatuju jen tu jebačku na začátku. To vypovídá o zajímavosti celé poselství. (01.10.2021)

Dostal jsem něco trochu jiného, než jsem čekal, nejde o žádný thriller ani "meandrující neo-noir", ale o mysteriózní komedii, takový mix filmů Donnie Darko a Hele vole, kde mám káru (zde: Hele vole, kde mám sousedku), (nechal jsem k žánrům doplnit komedii, ke dni 7.10.2018 tu uvedena nebyla). Ale to si nestěžuju, sice rozhodně nejde o festivalový film (a nominace na Zlatou palmu, to se asi někdo z organizátorů festivalu v Cannes uklikl), ale po těžkých dramatech typu Soumrak nebo Zloději šlo o balzám a moc jsem si to užil. Je to zábavné, ujeté a plné supermodelek. Pouze to snad meandruje až příliš dlouho.____cywe, ač jsem to viděl pouhých pár hodin po Jack staví dům, vůbec jsem nepoznal, že Sarah je stejná herečka, které Jack uřezal kozi._____ cywe č. 2, a jedna ze supermodelek je ta muslimská holčička z filmu Towelhead! (07.10.2018)

Strašně zvláštní počin, jehož extrémně rozlišná hodnocení hovoří o všem. Je z něj znát, že David Robert Mitchell má nakoukáno hrozně moc filmů a chce jim vzdát poctu. Od začátku uvádí diváka v nejistotu ohledně děje a moc toho neodkrývá, místo toho se soustředí na mnoho odkazů, symbolů a nejspíš i citací z některých klasických hollywoodských filmů. Jeho silná stránka spočívá v režii, protože atmosféra určitého tajemna a konspirace funguje výborně a stejně tak uchvacující jsou kamera, hudební doprovod a některé scény, které jsou aranžovány a natočeny tak, že jsou silně ironické, zároveň ale mají svůj skrytý význam. Slabiny pak jsou v Mitchellovi jako scenáristovi, protože publiku nijak nepomáhá a vzhledem ke zbytečně roztažené stopáži se mu děj rozmělňuje, je v něm spousta nepodstatných odboček a mnohdy se v něm vlastně ani nic neděje a scény jsou o pocitech, atmosféře a jejich precizním zachycení. Andrew Garfield je v hlavní roli velmi dobrý, leč někdy je převálcován autorem a stává se nevýrazným, ostatní už mají spíše epizodní roličky, v nichž nemají šanci toho moc předvést. Under the Silver Lake je vskutku osobitý snímek, který má spousty chyb, je velmi těžko interpretovatelný a potřeboval by lepší a svižnější tempo, jednoznačné odstřelení si ale úplně nezaslouží, protože je ve výsledku dost sympatický svou jinakostí. 70 % (16.08.2019)