Záhada Silver Lake

„HU-HU-HU,“ zatrylkovala podrážděně Sobí žena a sudokopytem si výhružně načechrala bobra, „nech mě, kurva, být, nebo tě žahnu!“ „Ježíši Hipstre!!!“ vyjekl zděšeně Smrdící dement a strachy freneticky zamasturboval, „já tomu jen chtěl přijít na endoprotézu, není přeci nutné úchylovat se hned k násilí!“ Hrozící roztržka vytrhla z letargie do té doby zasněně do dáli hledící Akutní zánět metonymie, ten moudře pokýval hnisavým abscesem a s důrazem na poslední slabiky jednotlivých slov zkušeně procedil přes furunkl: „Věděl jsi, Smrdící demente, že když sežereš vymotanou videokazetu, vysereš posléze dvouhodinovou generační zpověď dekadentně pokřivené popkultury, natočenou pozpátku, napřeskáčku a dabovanou klky???!!! Píšou to zcela jasně na každém balení Metadonu! Ale vždycky můžeš říct, že sis jen dělal narkosrandu.“ „Když ti právě není hej, děvku z Bible opíchej!“ rozverně zapěl do Zánětova bublání kdesi v pozadí sbor Nevěstek Kristových starý reklamní slogan pořád tolik populární eskortní služby Bitch boží, načež z nedalekého brlohu bezdomovců jako příznačná ozvěna vztekle zaštěkala na vodítku uvázaná Vcelku píchatelná blondýna. Smrdící dement si zrovna zasmušile leštil hovna na botách kolem právě probíhající čivavou, když tu náhle se vymrštil do pozoru, po tváři se mu rozlil blahoslavený výraz retarda, konečně pochopivšího, že müsli nelze srkat nosem, a hysterickou fistulí zaječel: „Už to mám!!! Tajuplná mapa v cereáliích celou tu dobu říká, že konzumerizmus je zmrd civilizace a opravdovou lásku najdeš teprve až mezi povislými kozami! A to znamená jít neprodleně rozkopat mesiášovi ten jeho samolibě bohorovný xicht.“ *** Tak nám další holyúdské smažce zařehtaly alegorické vozy, kompulzivně zatoužila vykřičet do světa své narkomanské přetlaky a ukázat, jaká je mistryně v nadívání hoven samoúčelnými a z kontextu vytrženými metasporami. Tudíž si to přifetovala s rádoby myslomrdem, který vypadá, jako by Lynč po lobotomii análně zprznil retardovaného Giliena podle Aronofského (zcela příčetného) scénáře, a proti jehož zjevné nosné tezi „Popkultura je naplněním ambicí hrstky vyvolených“ bych se rád na tomto místě yntelechtuálně ohradil kultivovaným konstatováním, že „Popkultura je davová debilita při slaboduchém stádovém uctívání hrstky neumětelských obrkokotů, co si stejně tak nevidí na špičku čuráka“. Nejhorší na téhle všehopusté sračcce pro ty tolik hloupavé umaštěné hipsterské ufony je to, že poměrně slušná exekuce nutí i soudného diváka přes dvě hodiny čumět do žumpy v naději, že něco kloudného vyplave na hladinu. Ani hovno! Hovno na Stříbrném jezeře. (18.12.2018)

Takto to dopadá, keď začínajúci režisér omylom uverí vo vlastnú genialitu. Preplácaná, zbytočne dlhá a nesúrodá onania (tie 3 scény venujúce sa masturbácii zjavne nebudú náhoda). Garfield výborný, baby dostatočne krásne, soundtrack vynikajúci a filmové aj hudobné odkazy potešili. Nemohli byť však tieto klady v uchopiteľnejšom a zmyslupnejšom filme? Southland Tales pre dnešnú generáciu 4/10 (30.09.2018)

Ve zdejší anotaci a komentářích je tento film přirovnáván k tvorbě Davida Lynche. Toto přirovnání má ovšem celkem podstatný háček v tom, že Mitchell - pokud jde o kvalitu - Lynchovi nesahá ani po kotníky. Mitchell je jako tvůrce ve vztahu k Lynchovi spíš jakési pubertální nedochůdče, které ještě nevyrostlo ze své intelektuální pózy. Chtít totiž odhalit vyprázdněnost něčeho tím, že o tom natočím stejně nic neříkající a prázdný film, a zamaskovat to všemožnými kulturními odkazy a narážkami na jiná díla, aby se nad tím v posledku ukájel kdejaký akademický učenec tím, že v tom bude zkoumat všelijaké skryté významy, kontextualizace a podobné píčoviny, je zřejmě vcelku klíčový fenomén dnešní doby, s nímž skutečně nechci mít nic společného. A ještě ke všemu to trvá přes dvě hodiny... (24.08.2020)

Myšlenka asi byla vymyslet něco hodně zvláštního a konspiračního. Základ se docela povedl, ale různé věci okolo jsou slepené i na místech, kde do sebe příliš nezapadají, nebo se jim těžko dá věřit, vzhledem ke spoustě zvláštním náhodám. Ani po více jak hodině nebudete tušit o co tam vlastně jde a navíc vám bude připadat, že film běží už tak 2 hodiny. Téměř na konci se konečně divák dozví hlavní motiv toho všeho a začne mít pocit, že přijde velké finále. Na to je už ale příliš pozdě a tak film paradoxně skončí nejvíc obyčejně jak to jen jde. I přes poměrně negativní komentář děj dokáže velmi dobře držet pozornost a rozjede něco, kde originalita rozhodně nechybí. (23.12.2018)

Hodně fandím Garfieldovi, jak se mu podařilo restartovat kariéru. Poklad pod Stříbrným jezerem je jeden z těch filmů, co většinu lidí uspí po půl hodině, ale já si semtam takovéhle podivnosti rád dám. Kéž by takových mysteriózních filmů vznikalo mnohem více, málokdo je ale dokáže takhle krásně prokreslit, dřív to točil Lynch (dokonalé dvojkombo s Mullholland drive). (26.01.2019)