Bezstarostná jízda

Bezstarostná jízda je bezpochyby kultovním dílem a zároveň sociální i generační výpovědí a zpovědí jedné generace. Navzdory hvězdnému hereckému trojlístku, tématu, které zůstává aktuální i dnes a našlapanému soundtracku, toho po obsahové stránce nemá tato jízda příliš co nabídnout. Hoši a děvčata hulí, debatují o životě, sem tam si i zafilozofují a Dennis Hopper a Peter Fonda brázdí americké cesty svými motocykly. To za doprovodu nářezových songů a krásných záběrů a scenérií okolní krajiny. Jednotlivé scény samy o sobě mají i co říct, ale coby celek se to vše jaksi rozplývá do ztracena. Charakterově mi nejvíc přišel zajímavý "Kapitán Amerika" a úplně jsem si představovala, jak perfektně by tento tichý a pozorující muž obstál v podání Ryana Goslinga:) Celkově ve mně Easy Rider nezanechal nějaké silnější dojmy, jeho kvality a status se mu však upřít rozhodně nedají. Pro mě je na špičce Road movies o "Looking for Freedom" snímek Vanishing Point. (14.05.2016)

Co vznikne, když se dají dohromady dva postmoderní kovbojové – zhulený Peter Fonda (Wyatt Earp) a opilý Denis Hopper (Billy the Kid) – dvě motorky a Amerika? Film, který si nehraje na to, že je „free“, film, který JE „free“. Scény, kdy ústřední dvojka jede, úplně prostě a jednoduše jede a k tomu hraje Steppenwolf nebo Jimi Hendrix, znají jediné slovo – svoboda. A nebojí se jej zařvat pěkně nahlas. Natáčení bez pevného scénáře (natožpak zázemí) bylo kvůli povaze zúčastněných pochopitelně o život (oblíbený Hopperův triplet? Víno, tráva, speed), ale věřil jsem jim, až do brutálně krutého vystřízlivění v závěru jsem věřil, že natáčejí o sobě, o svých životech, pocitech a cílech. Na rozdíl od mnohých si nemyslím, že tahle generace byla naivní, jenom jako jedna z mála dokázala jít naplno za tím, čemu věřila. Dnes, kdy kolem sebe dobrovolně stavíme zdi, není vůbec příjemné pohlédnout svobodě, reprezentované třeba právě Bezstarostnou jízdou, do tváře. Ale je to nesmírně osvobozující. 85% Zajímavé komentáře: Pacco, Jordan, de_FACTO, JohnFarst (05.02.2009)

Amerika tak, jak jí může natočit jedině američan. Stoprocentní zájezd do alternativní kulturou protknutých, marihuanovým kouřem zamlžených a absolutní svobodou volajících let šedesátých. Pohled na to, jaký rozdíl je mezi mluvením o svobodě a svobodou skutečnou, nakolik lidstvo svobodu chápe, jak přijímá projevy svobody jiných. Skvělí herci a skvělý závěr. Možná to není natolik suverénní film, aby přepsal dějiny, ale... záleží na tom, jak moc pro vás znamená pohled na dva maníky, kteří na svých harleyích křižují Ameriku, řízení striktně svou vidinou svobodného světa. (21.06.2008)

Revolta vůči konzumu i odklon americké mládeže od stávajících hodnot znamenali, že se do zaoceánské kinematografie dostalo několik zásadních prvků. Koncem 60. let vznikly tři přelomové snímky, které se zasadily o změny studiového systému – Absolvent, Bonnie a Clyde a právě Bezstarostná jízda. Bez kompletního scénáře a s nutnou dávkou improvizace tak vznikla tahle nestárnoucí klasika, milník pop kultury, kterak dva přátelé hledají na toulkách po zemi starou dobrou Ameriku. Moderní rytíři silnic však narážejí jen na víceméně nepřátelské komunity. Jenže tady je cesta podstatnější než její cíl. Ultralevný snímek zahodil dosavadní filmové postupy a šlape si to svou cestou. „Svobodná“ kamera legendárního Lázsló Kovácse a už tehdy suverénní Jack Nicholson. V komuně hippies se v dětské roli objevila i tehdy pětiletá Fondova dcera Bridget Fonda. Nutno vidět, milovat to ale zřejmě nebudete!! (05.06.2009)

Kultovní film o uhulených hippiesácích na motorkách, u kterého jsem povědomě čekal, že buď se mi bude příliš hnusit či provokovat, nebo budu se u něj hořce smát trapností. Snad na základě hodně kritických a ironických komentářů mých oblíbených uživatelů (no... především uživatelek). Kdepák, já vnímal velice seriózní podívanou na dané téma, s velice pěknou šedesátkovou muzikou a poetickou kamerou zachytávající divokou americkou přírodu. Ano, hlavní hrdinové mi zrovna nebyli moc sympatičtí (jako mi je nesympatická celá ta atmosféra hippies), také film často upadal do monotónní polohy jízda krajinou - v pozadí písnička - setkání s někým - zastávka - opět jízda... takže jsem se stihl i nudit. Ale jinak vděčím kolegovi, který mne na zhlédnutí tohoto filmu přesvědčil, protože obohacení se dostavilo. Taky jsem byl překvapen, jak mne hodně bavil mladý Jack Nicholson, kterého opravdu nemusím, ale tady musím říct, že přítomnost známého herce v druhé polovině (po dost monotónní první) tenhle film hezky osvěžila. Nicholsonův výklad teorie o mimozemšťanech mne pobavil. A rozesmálo mne taky, když začla hrát skladba o kouření marihuany Don't Bogart That Joint, kterou jsem znal především v podání Pavla Bobka, u nás přetextovanou s použitím velice chytrých a nenápadných metafor jako "Pojď stoupat jak dým". Ten Bobek tenkrát věděl, o čem má v dobách přísné cenzury zpívat! :-D 60% (25.08.2019)