Zabití posvátného jelena

Lanthimos ma bez pochýb talent na “podivnosti”. Už grécky “Kynodontas” bol z pohľadu prezentácie výchovy, spracovaný spôsobom, ktorý rozhodne nie je bežnou záležitosťou. A tak divák, ktorému sa pozdával tamten snímok, bude zrejme spokojný aj v tomto prípade. Ide o veľmi “čudnú”, veľmi pomalú, psychologickú drámu, ktorej základy sú položené na myšlienke v podobe satisfakcie utrpenia. Naozaj trvá dlho, kým sa dej rozbehne (ak sa to vôbec dá tak povedať!), mňa osobne film nevtiahol tak akoby mal, a tak hodnotením kopírujem “obľúbeného”. Mystika síce potešila, no na Borgmana tento film nemá ani omylom. (13.12.2017)

Konečně po dlouhé době film, kde Colin a moje ne moc oblíbená Nicole trošku zabodovali. Solidní směs thrilleru a hororu s koncem, kde nejste o moc chytřejší, než na začátku. No a pak samozřejmě Barry, který i přes svůj věk omládl na těch 16 skoro dokonale a jehož odporný ksicht si budu ještě hodně dlouho pamatovat. (22.01.2018)

První třetina mě i přes jistou pachuť nad několika bizarními momenty celkem chytla, i dva slavní herci v hlavních rolích oplývali jistým kouzlem osobnosti a spočátku mě dokázali zaujmout. Ocitl jsem se v očekávání strhujícího rodinného či vztahového dramatu, ve kterém jsem cítil něco zneklidňujícího, zároveň však doufal i v jakousi hlubší výpovědní hodnotu. Ale pak... pak se z toho čím dál víc stávala jedna kolosální šílenost, s monotónně rozehranou sérií neuvěřitelných zvratů, u nichž režisér společně s herci zřejmě pod vlivem oněch nadpřirozených sil ztratil veškeré emoce. Přijde mi skoro až neuvěřitelné, jak zcela studeně, nezáživně a bez kouska přítomného napětí může působit film, který rozehraje nejednu vypjatou existenciální situaci. Navrch ta šílenost s nádhernou kamerou na mě působila strašně nudně, otravně a každou druhou chvíli byla naplněná úchylnými historkami (doktorovo vyprávění dceři o sexuálním zážitku se svým otcem). Odporný mladý spratek infiltrovaný do rodiny působil správně slizkým dojmem, ale jen kvůli němu navyšovat hodnocení nehodlám, když z celého filmu vypadlo to, co vypadlo. Zabití posvátného jelena je ve výsledku tak trochu filmem s případným „poselstvím“ nad moje chápání, ale hlavně filmem, z něhož i přes některé klady (včetně kamery) neplyne pro mě osobně žádný přínos, žádná fascinace něčím, ani trochu pozitivní zážitek. Vyvolání pocitu čistokrevního odporu, který byl spíše samoúčelný a který také stavěl na nelogičnosti a postrádal cititelné emoce, zkrátka neocením... prostě ne. [30%] (17.05.2022)

Môžeme tento príbeh brať ako variáciu antickej tragédie, na ktorú odkazuje názov, osobne ma ale viac zaujali kresťanské odkazy a svojim spôsobom mi Zabitie pripomenulo matku!, čo sa nakoniec odráža aj na nejednoznačnom, či skôr drasticky rozdielnom prijatí oboch filmov. Aj tu máme niekedy do očí bijúcu doslovnosť a na druhej strane zase priestor pre mnohé interpretácie. Odkiaľ sa zjavili Martinove schopnosti? To je otázka, ktorá ma na filme dráždila najviac a každý si ju môže vysvetliť po svojom, respektíve ju nemusí riešiť vôbec a brať ju ako súčasť sveta, v ktorom žijú postavy a do ktorého má akúsi unikátnu možnosť na dve hodiny nahliadnuť. Osobne som vychádzal pri mojom čítaní filmu z úvodných, spievaných dvoch slov celého filmu. (01.12.2017)

Výtečně natočená šílenost. Morální studie, kterak chyba z minulosti ohrožuje vše, na čem záleží: rodinu, manželství, kariéru. Uznávaný kardiochirurg a oftalmoložka, dvě šikovné děti, velký barák, luxusní auta, postavení. A taky trochu sterilní vztahy a absence emocí. Formální objetí nebo projev citu, podivné chování, podezřele přepálená vzájemná zdvořilost. O oné nikdy nepřiznané chybě je lepší předem nevědět. Ani o tom, jakou roli v příběhu sehraje démonický nešťastník Barry Keoghan. Osobně mě přilákali herci a řecký režisér Yorgos Lanthimos, kterého znám díky bizarnímu a vztahy studujícímu Humrovi. Pozvolný černohumorný absolutní rozpad dobře situované rodiny mě bavil. Stejně jako částečně bezemoční výkon hlavních postav (výborný Colin Farrell a Nicole Kidman). Stejně jako testování hranic publika. Stejně jako sebevědomě nepříjemná forma: plíživě depresivní hudba i zvuk a kubrickovsky nezúčastněná kamera á la The Shining, která postavy pronásleduje v zajímavých záběrech. Precizní Lanthimos má fajn myšlenku, možná ji probouzí až moc strojeně a uměle, ale já se rozhodně nenudil. Cukající koutky. Příjemně nepříjemná podívaná. (29.12.2017)