Nechte zpívat Mišíka

"Mišík se nám takhle hezky mrcasí mezi hvězdami." Hudbu slovenského Američana Vládi Mišíka jsem měl vždycky celkem rád, ale je hodně interpretů a kapel, které jsem měl radši. Ovšem ta hudba a vzpomínky spoluhráčů byly asi tím jediným, co mě na tomto dokumentu bavilo. Celé to hledání otce, pózující slepice, zátiší s lednicí a vlastní planetka šli trošku mimo mě. A taky jsem tam viděl něco, co nevidím rád - ulhaného zrzavého dramatika a chlastajícího umělce s modrou knížkou a nekonečnou touhou po svobodě. Zkrátka jsem přesvědčen o tom, že jakýkoli koncert pana Mišíka, samozřejmě nejlépe zakázaný, by mě bavil víc než tento dokument. (10.05.2017)

V dokumentu není obvyklý postup vycházek hrdiny po jeho místech, ukazování starých fotografií a "mluvících hlav". Mišík zde v soukromé a profesí lince pateticky nekňourá a vypráví v situacích a ne v popisech. Na otázku, co dělal když nemohl za komunistů hrát, odpovídá "chlastal". Prostředí ateliéru sedí k jeho hudbě. Tvůrci získali přímo detektivní důkazy o jeho otci. Slyšíme pár kouzelných historek, například o Rolling stones, byť trochu brzdí tempo vyprávění. Dokument plyne přirozeně a konci bychom dali Mišíkovi nejraději pusu. Ale nechápu proč nepřijal vyznamenání za zásluhy. (03.09.2018)

Jsem celoživotní Vladimírův fanda, vždy když je ohlášeno jeho nové album, je to pro mě zásadní událostí roku, které nikdy nezklame. Co se týče dokumentu, nesmírně vkusně a řemeslně natočeno. Všechny milníky Vladimírova života jsou zde zaznamenány velice decentně, jasně, emočně a věcně. Moc pěkný počin. Nezbývá, než umělci popřát ještě mnoho sil a zdraví ať slouží a ještě prosím o nějakou novou muzičku. (12.03.2017)

Dokumentární medailonek slavného rockera. Zasazení do domáckého prostředí jeho vlastní planetky, kterou obývá ve společnosti nepříliš pozorně naslouchajících slepic, činí dokument aspoň trochu originálním. Jinak jde o nesystematické přeskakování v čase i tématech, takže je to spíš pro fanoušky, než lidi, co o Mišíkovi nic nevědí. Ale pokud jste na podobné noty naladění, tak vás film nezklame. Za nadstandardní hodnocení může autorka děkovat šťastné náhodě a téměř detektivnímu pátrání po stopách Mišíkova otce. (16.03.2017)

Překvapuje mě, že tady nikdo nezmiňuje nesympatického a arogantně působícího Adama Mišíka, jeho protivně přehrávaný smích během rozhovoru přes Skype s bratrem Vládi Mišíka, a jeho desetkrát "jako" v jednom z jeho vstupů. Zatímco dcera a prvorozený syn působí poměrně normálně a skromně, Adam se jeví jako totální pozér, a to ještě namachrovanej. Jinak dokument celkem příjemný, možná některé pasáže trošku zdlouhavé, ale připomenutí nemalého počtu písniček mě potěšilo (no ale ještě aby tam nebyly). Olin zamlada a archivní záznamy ze 60. a 70.let taky. Slepice mi nevadila. (16.10.2017)