Rebel v žitě

N. Hoult po stvárnení Tolkiena si vyskúšal seba aj v roli J. D. Salingera. A nešlo mu to zle. Avšak celý film, hlavne z hľadiska svojho žánru, je spíš priemerný, bez skutočne silných momentov (o výnimku jedine ide v prípade zopár scén z druhej svetovej vojny). Čakal som zachytenie väčšej hystérie a hlbšiu filozofickú diskusiu okolo knihy „The Catcher in the Rye“. P.S.: Dobrá vedľajšia rola pre K. Spaceyho, ktorú zvládol nadpriemerne dobre. Osobné hodnotenie: 72% (***) (10.09.2019)

Celkom slusna spolocenska konzervacka so Selindzrem ... Nejdem tu pochopitelne vypisovat ody na Spacey-ho, jednak je to buzerantske a jednak jaxi mi to nesedi. Okrem Spacey -ho som si vsimol Erica Bogosiana, zaporaka z filmu Under Siege 2 Dark territory. Kazdopadne rezisersky na urovni, Zoey Dutch nadherna ...... spokojnost . 70 % (02.02.2019)

Životopisné filmy osobností, které pro mě do té doby nic neznamenají, to u mě mají vždycky těžké. Salinger si mě ale v podání Nicholase Houlta docela získal. Stejně tak i Kevin Spacey v jeho klasické roli mentora. No a celkově vlastně film splnil vše, co jsem od něj požadoval. Dokonce to došlo až tak daleko, že mám nevýslovnou chuť si přečíst Co chytneš v žitě a přemýšlet nad tím, jak takový námět dokáže vymyslet člověk, kterému nikdo v jeho okolí nevěstí nic dobrého... (09.08.2019)

Knihu Kdo chytá v žitě miluju, četla jsem ji mnohokrát, mám ráda i Salingerovy povídky - např. Den jako stvořený pro banánové rybičky.  Takže na film jsem se těšila. A nezklamal mě. Tajemný spisovatel, který vyhledával samotu, nevydával, nechtěl se bavit s novináři, to všechno jsem o něm věděla. A vůbec jsem se jeho rozhodnutí žít v ústraní nedivila. Válečné zážitky ho silně poznamenaly. Nicholas Hoult jako Salinger mě příjemně překvapil, Kevin Spacey byl výborný jako vždy.  Holden Caulfield je moje velká láska a tento film byl jako krásné setkání s přítelem, s kterým souzním. (19.08.2021)

Drobnější americké romány - jako Salingerovi "Chytači v žitě", Amisův "Šťastný Jim", Rothův "Goodbye Columbus, ale také Fizgeraldův "Gatsby" - patřily mezi naši týnedžerskou stravu šedesátých let. Od této doby jsem se jich netknul, nevím už ani, proč jsem je četl tehdy. Navíc ke zfilmovaným biografiím přistupuji dost opatrně. Tahle se mi ale líbila, nejen vzhledem Salingerovi samému, ale i spoustě zajímavých vedlejších postav (třeba mladá Oona později Chaplinová, která snad nejzjevněji předvedla, že manžel může být i 3x starší, pokud má nejen dost peněž, ale především dostatečnou společenskou prestiž; D.T. Suzuki, jehož myšlenky byl interpretovány dost rozporně atd.). Nicméně mě film nepřiměl k tomu, abych se vrátil k Salingerovu dílu, nicméně jsem přitom stvořil (v hlavě) salingerovskou povídku (o tom, jak jsem z ranče tiskaře Franka jel na koni (byl to Quarter Horse) z Hudsonu, New Hampshire, navšítivit J.D. Salingera do Cornishe, též New Hampshire - tehdy byl ještě na živu, dožil se 91 let). Pozn.: V sozučasné době mě leccos pudí porovnávat uvedené americké romány s podobně rozsáhlými romány italských autorů, především Itala Calvina (Nespatřená města, Baron na stromech), které jsou nejen klidnější a světlejší, ale zároveň jsou esencí celoživotních postojů, tedy nejen výbuchů nekontrolvaného mládí. (12.03.2018)