Hellraiser

Explorers in the further regions of experience. Demons to some. Angels to others. Na půdě se novou tkání obalující strejda Frank proti bledému sadomaso seskupení v kožených oblečcích. Kdo se bude moc nudit, ať si vezme dálkový ovladač a lihovou fixu a až bude na obrazovce cenobitský kápo Pinhead, zmáčkne STOP. Jeho čelo je totiž ideální hrací plocha na piškvorky.. Díky hudbě C.Younga ucházející atmosféra, díky režii C.Barkera solidní tempo i napětí, ale všeobecně se stejně nemohu zbavit dojmu, že někteří umějí psát knihy, někteří umějí točit filmy, ovšem obojí ve vysoké kvalitě zvládá jen málokdo. Kritici zvláštních efektů by si měli uvědomit, že práci autorů ovlivňoval nízký rozpočet, alkohol na pracovišti a hlavně - taky teď nekritizujete rodiče, že v roce 1987 měli televizor Tesla a ne nějaké LCD.. (26.11.2009)

Existence a hlavně „úloha“ filmových příšer byla vždycky závislá na dovednostech režisérů a jejich schopnostech naladit se na stejnou vlnu s tvůrci zvláštních efektů. Monstrum prostě musí mít charisma, musí mít osobnost, ať to zní sebezvláštněji. Pak už je na tvůrcích, zda budou své záporáky odhalovat po kouscích nebo do toho skočí rovnýma nohama. Třeba jako v případě atmosférického Hellraisera. Žádné náznaky, divák si užije velmi brzy vše a doslova. Maskérské efekty se vrší v závratném tempu, krev stříká, sliz odkapává. Každopádně musím přiznat, že jsem si vždycky myslel, že hlavní housle bude hrát ten démonický bledý pán s hřebíky zapíchanými v hlavě, kterého jsem na přelomu 80. a 90. let nechtěl na stránkách Cinemy (ani jinde) „potkávat“. Teď musím přiznat, že to má skvělou atmosféru a skutečně nápadité vizuální efekty. První díl série hororový spisovatel Clive Barker nikomu nepůjčil a rovnou se postavil za kameru. Představil nejen ikonického záporáka Pinheada, ale i jeho pekelné kámoše cenobity, kteří celkem rázně vysvětlují lidem, že není radno pokoušet otevírat bránu do pekel. Celé se to motá okolo starého rodinného domu, který zřejmě obýval nezvěstný bratr Frank, zatímco se do něj jeho dušínovský sourozenec právě přestěhoval se svou milou, kterou Frank kdysi svedl. A teď má šanci vrátit se zpátky „do sedla“. Prkenné herce jasně válcuje parta z „onoho světa“, skvělé masky a řada úchylně zvrácených nápadů. (24.09.2022)

Od Uzumaki jsem neměla z filmu tak rozporuplný dojem. Odporné, prvoplánové, a přesto nějakým divným způsobem neskutečně fascinující. 1 hvězda za studené punkové peklo (krásně vykradené v Horizontu události). // Zvednuto na totál. Nevzpomínám si, kdy ve mně něco naposled tak rezonovalo, že jsem to nemohla dostat z hlavy. (26.10.2009)

Tenhle pekelník mě hrubě nebavil. V nechutnosti se to v leččems vyrovnávalo s The Thing, ale ten příběh byl něco šílenýho. Chápu že je to kult a chápu, že to točil Clive Barker, ale tohle fakt stačilo vidět jenom jednou. Jen je zajímavý, kolik vzniklo ohledně Hellraisera dalších pokračování a remaků a bůhví čeho ještě. To je to fakt tak geniální horor? Podle mě to v první řadě byl hlavně hnus, velebnosti. Ale určitě jsem se u toho nebál. (04.10.2009)

Ani nevím, proč jsem se Hellraiserovi tak dlouho vyhýbal, ale ať jsem tak činil z jakéhokoliv důvodu, byla to chyba. Originální příběh, místy opravdu hodně dobrá atmosféra, která je zde umně spojena s kvalitním gore, a démonicky uhrančiví cenobité by byli dostatečným důvodem pro pět hvězdiček. Já dávám "jen" silné čtyři kvůli některým dnes už špatně působícím trikům (hlavně v závěru) a slabším hercům, respektive občas naivnímu projeuv. Mé pořadí: H1, H5, H2, H7, H3, H4, H6, H8 Horror movie of the year (20.03.2008)