Šakalí léta

Nemůžu nesrovnávat s o dva roky starší OBECNOU ŠKOLOU - v obou případech šlo o silné debuty našich nejvěhlasnějších a nejlepších porevolučních filmařů a o retro snímky nahlížené (aspoň částečně) dětskými hrdiny, jejichž světem otřese příchod výrazné postavy zvenčí a jejichž "nudní fotrové" se ve finále mení v skutečné hrdiny. Hřebejk měl poněkud horší startovní pozici - záda mu scenáristicky nekryl Svěrák starší, jeho ohlédnutí do minulosti nebylo tak hřejivé a navíc si k retru přidal i muzikál - a také dopadl o poznání hůř. Kvalitu tanečních scén sice moc neposoudím a soundtrack se mi líbil, příběh ale poněkud drhne, např. vychtěně působící krize vztahu mezi Edou a Kšandovou sestrou. Zatímco u Svěráka dle očekávání bodovala nejvíc ona nejvděčnější postava cizince přicházejícího zvenčí změnit pravidla, u Hřebejka excentrického Bejbyho hravě zastiňuje nudný okrskář bez chuti Prokop v Abrhámově skvělém podání. (03.04.2016)

Po letech nečekaně zjišťuju, jak dojemně neohrabaně, ale zároveň neodvozeně, dychtivě a nepoplatně, nešablonovitě, promyšleně a nesměle natočený snímek plný odvážných a milých nápadů a nakažlivé nálady to je, a dostává mě křehounkou krásou, která z něj emanuje i skrze to všechno úsměvné, co plyne ze způsobu, jak to asi na koleně a za pár dní a korun asi museli natočit. Jsem překvapená a usmátá. (15.02.2015)

Natočit muzikál je ošemetná věc...a Janu Hřebejkovi se to bezezbytku podařilo... Sice tomu mnohé chybí k dokonalosti, ale na svou dobu a poměry v naší kinematografii je to malý zázrak... (Od Starců na chmelu už uplynulo opravdu hodně času...) Navíc Josef Abrhám tu předvádí jednu ze svých nejlepších komických kreací... Velmi silný režisérský debut... (16.01.2007)

Dejvice na sklonku 50. let. Rudé prapory a lampasáci. A odvážný porevoluční projekt, který širokému publiku představil veleúspěšné duo Hřebejk-Jarchovský. Šéf klukovské bandy do nelehké doby přináší nefalšovaný rokenrol. Tvůrci se obrazově vytáhli, stejně jako s propracovanou choreografií a pochopitelně hudbou. Herecky se pak opřeli o Josefa Abrháma a Martina Dejdara. Nepochybně se sešla spousta talentu a energie na jednom místě, možná jen tehdy chyběl někdo zkušenější, aby to celé krapet „lépe“ zabalil. (04.07.2019)

Film o těžkých padesátých letech, kde je rokenrol prostřekem k vyjádření protestu ke stavu společnosti a politického režimu. Film, kde je slabošské maloměšťácké prostředí Dejvic konfrontováno s živelností Bejbyho (Martin Dejdar), který všechny provokuje už jen tím, jak vypadá. Hlavní postavou je číšník Eda Drábek (Jakub Špalek), který je mladicky zamilován do Aleny (Sylva Tománková s hlasem Anny Geislerové). Bejby nejvíce ovlivní život rodiny policisty Prokopa (skvělý Josef Abrhám), který nakonec dokáže překonat svůj strach z mocných a nedělat vše, co si přejí. Z dalších rolí stojí za zmínku nespokojená zpěvačka Milada (jitka Asterová), její manžel Přemek (dobrý Jiří Ornest), pomstichtivé velké zvíře, stará svérázná tetička (Anna Kreuzmanová), Edovi přátelé Neumann (Pavel Janoušek s hlasem Jana Potměšila) a podrazácký Peterka (Saša Rašilov), šéf cizí party (Radek Holub) a děti Kšanda (Jan Semotán), průserácký Prokopův syn, a jeho kamarád Pekykoluna (Václav Jakoubek). Hodně se tu zpívá a tancuje a film má skvělou atmosféru. Protest je vždy těžký a následky jsou často zničující. (12.12.2010)