Nit z přízraků

♫ Když si oslizlou pizdu vezme cáknutý chuj, pak maj jedinej záměr - znudit tě xmrti stůj co stůj. Celej film jen tak sedí a hubou kydají hnůj, když si oslizlou pizdu vezme cáknutý chuj. ♫ Tak, velkohubí sebemrskačští artoví hnědopichové se již řádně vycákali a myslím, že je akorát tak čas na názor soudného heterodiváka, který se domnívá, že film má plnit zejména svou elementární funkci, kterou je zábava. A tou dvouhodinové sledování unylého autistického vycukávání nějakého nabubřelého přitepleného potrata, co sem tam pooooooomalinku šije hnusným starým bábám pytle na brambory, aby vypadaly ještě starší a hnusnější, rozhodně není! Prostě dokonalé krmivo pro pozéry, perverzní masochistické nudofily a otravolály, no a samozřejmě pro všechny ty obvykle beznázorové přikyvovače samozvaných odborníků, co se raději uotravují xmrti, než aby přiznali, že to byla manýristická hemoroidogenní velesračka, navíc citlivě doplněna mimořádně odrhovacím sluchožravým klavírem z němých grotesek, ze kterého vám po půl hodině začnou po celém těle naskakovat mokvající puchýře. Velesračka zcela bez děje, pojednávajíci ve vyfetlých, rádoby psychologických etudách pouze o tom, jak si snobský aspergerální retardér nabrnknul sice vypatlanou, avšak cílevědomou servírku, a ta mu způsobuje zcela nezáživné záchvaty kokotismu. Ale co taky čekat od osvědčeného komatizéra Endrzna! Ovšem zahráno je to samozřejmě excelentně! Danek Den deklaroval, že už na to sere a že je to jeho úplně poslední uspávačka hadů, proto se na ni nebývale pečlivě připravil. Počítám, že si v rámci Stanislavského metody před natáčením nějakou tu psychózu schválně skutečně uhnal, a i ta neméně skvěle kundující mu ohyzdná pypka se snad jako iritující piča už musela narodit. Takže, pokud zrovna po projekci nemilujete krvavé stopy chrupu po celém těle, pročež děkujete spotřební elektronice, že jste se tou nudou nakonec neukousali, neboť jste měli zrovna v mobilu totálně záživnou fotku tmy v prdeli, kterou jste mohli s nebývalým zájmem celou tu dobu nadšeně analyzovat, zabavíte se daleko lépe, když si místo toho pustíte na zem pár porcelánových talířů a budete se po nic dvě hodiny bosky procházet. (20.02.2018)

Psychologická vztahová studie. Krásný tichý a rafinovaný portrét narcisty, který se ukáže hned v první scéně kde vynadá mladé ženě, že ji říkal nechce k snídani sladké pečivo a ta odpoví, že to říkal jiné ze svých žen. Je malicherný, tajnůstkářsky něžný a nevypočitatelný.Vzrušující tváře doprovází podmanivý klavírní a houslový doprovod. Erotická romance, v níž nahotiny jen tušíme pod krásnou látkou asi neosloví mainstreamové publikum. Výborné svícení, kamera a výprava. Pracuje se s vypravěčskými prostředky a nemusí se přitom přiliš mluvit (výrazy herců, hudba, obrazy).O působí dojmem bezcitného sobce, ale uvnitř je jemný. Ona překrývá frustrace láskyplným obdivem. (24.02.2018)

Ne, Anderson nepůjde divákovi napřed. Fassbinderovsky "nevýrazný" konec vybízí k hlubšímu přemítání o předešlém ději. Bál jsem se, že po Inherent Vice bude chtít PTA natočit něco víc "na jistotu", co posbírá zase pár Oscarů, aby mu investoři znovu začali věřit před nějakým následujícím ambicióznějším projektem. Ale opak je pravdou. Jsem spokojený a těším se na druhou projekci. (30.01.2018)

Pozor na to, koho si pustíme do srdca. Láska môže byť povznášajúca no môže mať i opačný efekt. Aká irónia, že zo všetkých tých možností, ktoré mnohí z nás majú, si nakoniec vyberieme lásku pre nás tú najmenej vhodnú. Chudák Woodcock... PTA zabalil svoj snímok do uhrančivej atmosféry, ktorej veľmi pomáhalo aj pomalšie tempo príbehu, aj keď sa mi miestami zdalo, že to bolo až moc lenivé. To najhlavnejšie je tu však, odhliadnuc od skvelej výpravy a réžie, herecká stránka, ktorej k dokonalosti veľa nechýbalo, hlavne v podaní famózneho D. Day-Lewisa. Ani Vicky Krieps nebola zlá, no ja osobne by som si radšej na jej mieste vedel predstaviť Kelly Macdonald. To už by sa v mojom prípade zážitok z filmu dotýkal samotných nebies. Silný nadpriemer. 85/100 (20.02.2018)

Takhle nějak by myšlenkově vypadal Basic Instinct točený v šedesátkách. Spousta temných myšlenek a vnitřních pohnutek zabalených v neodolatelně aristokratické stylizaci britské buržoazie poloviny dvacátého století. Střet dvou naprosto odlišných individualit, souboj dvou silných charakterů, bitva na oko mocného muže vs vnitřně ještě mocnější ženy. Nemá cenu řešit to, že PTA je emocionálně mistrovský, Day-Lewis hraje "the grand finale" a Krieps nehraje, ale prostě "je". Má cenu řešit, proč tohle silné melodrama směřující k drtivému finále náhle v ůplném závěru otočí směr do černohumorna. To je přece velká škoda. Komu to ale nevadí, může zažít klidně 5ti hvězdičkový film. (02.04.2018)