Nit z přízraků

P.T.A. Anderson nikdy nebol vyznavačom klasickej romantickej, alebo iba len tak normálnej lásky a vzťahov a vo svojom najnovšom filme zašiel v tejto netradičnosti snáď asi najďalej. Ešteže si k tomu prizval Lewisa a nespomenul si, že to kedysi úspešne vyskúšal aj so Sandlerom. Ale možno by to aj s ním zafungovalo, bohvie. Reynolds musí mať doma a v práci presne všetko nalinkované, takže hádajte, čo sa stane, ak sa tento kľud zrazu, ale podotýkam že vďaka jeho vlastnej vôli, naruší novou príchodzou. Odpoeďou je, že to presne neuhádnete ani ako najväčší milovník filmovej romantiky. Americký film, ktorý je britskejší ako štadión vo Wembley. (24.02.2018)

Psychologická vztahová studie. Krásný tichý a rafinovaný portrét narcisty, který se ukáže hned v první scéně kde vynadá mladé ženě, že ji říkal nechce k snídani sladké pečivo a ta odpoví, že to říkal jiné ze svých žen. Je malicherný, tajnůstkářsky něžný a nevypočitatelný.Vzrušující tváře doprovází podmanivý klavírní a houslový doprovod. Erotická romance, v níž nahotiny jen tušíme pod krásnou látkou asi neosloví mainstreamové publikum. Výborné svícení, kamera a výprava. Pracuje se s vypravěčskými prostředky a nemusí se přitom přiliš mluvit (výrazy herců, hudba, obrazy).O působí dojmem bezcitného sobce, ale uvnitř je jemný. Ona překrývá frustrace láskyplným obdivem. (24.02.2018)

Vynikající film, který je v některých ohledech výrazně anekdotický, aby mohl být v jiných komplexní. Zábavná, nevypočitatelná a přitom nezastřená hra. Zajímavé je i, jak PTA vůbec nepodléhá estetice módy, která není sofistikovaně krásným únikem a nádherné šaty, interiéry a make-upy jsou nahlíženy jako neutrální zabírané předměty. Zdůrazňovány jsou textury - ať lichotí, nebo ne. Chybí měkké světlo, které by zahlazovalo vrásky a nevhodné záhyby - nic v tom filmu není tak krásné, jak se snaží být. Což platí doslova o všem v něm. (30.01.2018)

Znáte ten pocit, když sledujete film, ve kterém hraje Daniel Day-Lewis (ověnčený několika Oskary) poslední roli, vidíte, že si svojí roli herecky opět absolutně užívá, ale zároveň víte, že všechno ostatní je ve filmu brutálně průměrné, nezajímavé a naprosto zbytečné? Že neznáte? Tak si pusťte Nit z přízraků. (03.03.2018)

Ani po dvou zhlédnutích nedokážu nový film Paula Thomase Andersona žánrově přesně zařadit. Podle zvoleného úhlu pohledu je to (melo)drama, romantická komedie nebo gotický horor. Právě ve své proměnlivosti a nepoddajnosti, zaručující při každém sledování lehce odlišný divácký zážitek, je Nit z přízraků unikátní a nesrovnatelná s většinou současné hollywoodské produkce. Nad Nití z přízraků je radost nejen přemýšlet, ale také ji sledovat a záběr po záběru analyzovat, přičemž významová a stylistická rovina se neustále vzájemně doplňují, což u podobně unikavého filmu, který je chvíli komedie a chvíli tragédie (a někdy obojí naráz), považuji za zcela mimořádný počin. K rozkrytí všech významových vrstev a docenění, jak precizně je tato komplexní výpověď o lásce, posedlosti, závislosti, obětování a úskalích práce z domova napsaná, zrežírovaná a zahraná, ji budu ještě párkrát potřebovat vidět. Mistrovské dílo. Pokračování zde. 95% (07.02.2018)