Letadla, vlaky, automobily

Príjemná oddychovka. Martin hrá bez najmenších zaváhaní a jeho postava je sympatická. Rovnako je to aj u smoliara Candyho. Film má skvelé tempo a niekoľko silných miest - diaľnica v aute ma bavila veľmi. Hughes je tu dospelý a netlačí na pílu. Necháva svoje postavy postupne prechádzať rôznymi eskapádami - jedna bizarnejšia ako druhá. Charaktery ako také vďaka tomu prechádzajú výraznou zmenou. Iste, takýchto filmov je veľa, ale Hughes spravil to skrátka uchopil medzi prvými za ten správny koniec. Funkčné a keď to pôjde v telke rád si to pozriem znova. Ale podobne ako väčšina jeho filmov aj toto už zaváňa starinou. Ako príjemné obhliadnutie na filmy, ktoré kedysi určovali žáner, je to ale celkom príjemné memento. Štek Kevina Bacona poteší. (18.05.2020)

„Dovoľte mi revanšovať sa vám. Pozývam vás na pivo a hotdog.“ – Nie, ďakujem.“ – „Ale no.“ – „V jedle som prieberčivý.“ – „Tak len pivo.“ – „Nie, ďakujem.“ – „A kávu?“ – „Nie.“ – „Sódu?“ – „Nie.“ –„Niečo sladké?“ – „Nie.“ – „Ostré?“ – „Nie.“ – "Čo sa hanbíte!“ Jedna z mojich najobľúbenejších vianočných komédií a jedna z mojich najobľúbenejších rolí skvelého Johna Candyho (inak s výborným slovenským dabingom Ivana Vojteka), ktorému sa hodinu a pol po pusa nezavrie. Avšak i bielovlasý Steve Martin, ktorý pravdupovediac máva dosť často slabé chvíľky, ostro kontrastujúce s jeho talentom schopného herca a scenáristu, je výborný. A práve elektrizujúca chémia medzi nimi je to prvé, čo drží túto rozkošne dobre režírovanú komédiu nad priemerom a stavia ju tak po bok napríklad obdobne vydarenej komédie MÔJ BRATRANEC VINNY, kde tiež záleží na príbehu, postavách, zápletke a dialógoch. Pravda, ako fanúšik Kevina Bacona som bol, keď som snímku videl prvý raz, svojho času TOTÁLNE ROZHORČENÝ z jeho miniatúrnej roličky „chlapa, ktorý mi šlohol taxík“. Ale inak je to smršť vtipov, skvelých dialógov, atmosféry a trocha aj toho zamyslenia sa o ťažkom vianočnom čase, počas ktorého spácha, alebo sa o ňu aspoň pokúsi, samovraždu najviac ľudí z celého roka. (26.12.2004)

Americká sváteční pohádka o překonávání překážek, které hlavní postavě brání dostal se domů za rodinou, ale také o toleranci. První půle byla nezáživná....patřím ke generaci, která strávila ve vlacích, autobusech, letadlech ekonomy třídy a MHD spoustu hodin, takže mi většina nepříjemností kterým Neal čelil nepřipadala vtipná. Navíc já tolerantní nejsem a opruzáka bych sroloval pod sedadlo už v letadle. Ale jak se začaly hromadit překážky a tvůrci se trochu odvázali, začalo to být vcelku OK. Závěr byl zcela cíleně proemočně vytuněný na volume 100...milujme se a žerme krocany. Nic podle mého gusta, ale chápu...cílovka byla jistě spokojená. (25.06.2024)

Jak nějaký film voní osmdesátkama, neodolám a strčím do něj čumák, protože tenkrát ještě byla svoboda, tedy na západě u nás ani tenkrát, "díky" komošům" , no a točili se bijáky na pocit, na pohodu, na zábavu aniž by do toho kecali kdejaké spolky levicovejch sračů a fašounskej neziskovek o tom, že ve filmu není zástupce všech ras a všech sedmi pohlaví a jestli se film prodá v Číně. Prostě zlatý roky, zlatý filmy jako třeba tenhle s ničím se moc netrápí, vytvoří ha ha situaci, udělaá hi hi dialog a nesmrdí na plátně déle než je nutný. Já chci zpátky 80's ! (20.01.2020)

Ale jo, celkem pěkný. Nijak zvlášť jsem se nenasmál, ale obě hlavní postavy jsem si v průběhu jejich strastiplného putování, docela oblíbil, a brnkání na emocionální strunu mi i přes přehnaně sentimentální hudební podkres nijak zvlášť nevadilo, takže relativní spokojenost. Rád bych se podíval na víc filmů se Stevem Martinem, ale mám takové podezření, že moc nehrál ve filmech, co by se mi líbily. Slabších 7/10 (13.01.2023)