Mlha v srpnu

Mrazivé memento 200 000 nacistických obetí eutanázie v sanatóriach Tretej ríše. Film, po ktorom nikomu nebude ľahko, ale ktorý je potrebný, aj keby len ako pamiatka všetkých tých nešťastníkov. Že bol vybratý konkrétny skutočný príbeh jedného z nich, HMLE v AUGUSTE dodáva na sile, ale zároveň uberá na pochopení prístupu mnohých tých lekárov a riaditeľov ústavov, skutočne presvedčených, aspoň zo začiatku, že robia službu nielen spoločnosti, ale aj postihnutým samotným, a neskôr, keď sa to už definitívne zvrhávalo na vyhladzovanie, zasa neschopných uvedomiť si, že už stratili nielen lekárske zábrany, ale aj elementárnu ľudskosť. Filmovo stvárnený postupný vnútorný prerod psychológie jednotlivca, ktorý zložil Hippokratovu prísahu a chcel pomáhať, no stal sa neho ten najhorší vraždiaci netvor, by ma osobne zaujímal viac. Sebastian Koch so svojou charizmou a hereckým umením tu robí čo môže, aby ho ukázal, film sa však zameriava na komplexnejší dojímavý obrázok a navyše sa odohráva takmer na konci druhej svetovej vojny, kedy to všetko musela byť už iba pretvárka a/alebo šialenstvo. (15.11.2016)

Přelet nad orlím hnízdem, aneb střet lidství a různých stupňů odvahy s vykonavateli hrůzného systému, co ani na vteřinu nezapochybovali o správnosti svého počínání. Reflexe národa, který se tak cpal do genetické špice, až vůbec neregistroval, že je na dně etiky i humanismu. Výkon třináctiletého McMurphyho a okamžiky, kdy se kráčí po zelené míli s malinovkou na tácku, jsou ty silnější aspekty v jinak nepříliš výrazném dramatickém oblouku. (02.06.2022)

Program T4 je dostatečně známý i dostatečně zmapovaný, ale on je docela rozdíl si o tom něco přečíst a pak se na to podívat, ačkoliv se jedná "jen" o film. Teprve pak na člověka dolehne ta šílenost nacistického počínání a to jsem toho názoru, že tady byli Němci ještě střídmí. Předně je třeba říct, že to bylo od všech zúčastněných úžasně zahrané, což platí především pro dětské herce. Díky tomu si k pacientům divák za krátkou dobu vybuduje vazbu a pak dost těžce nese její násilné zpřetrhání. Navíc to Wessel podává tak, že to nezavání citovým vydíráním. Sebastian Koch jako ředitel ústavu pak byl přesně tím správně zvráceným bastardem, který v jednu chvíli s dětmi dováděl a vzápětí je škrtnutím pera poslal na smrt. Bavila mě i krátce zmíněná církevní linka, která navozovala otázku, zda mají být představitelé kléru či řádů přítomni v ústavech i přesto, že vědí, co se tam děje. Tohle téma by si zasloužilo samostatný film. No a závěrečné titulky ukázaly, že svět začal bláznit už krátce po válce a nejde jen o směšné tresty pro lékaře a sestry. Další film, který je tak moc dobrý, že už ho nechci nikdy vidět. 90% (23.04.2017)

„Tady v Sargau máš opravdovou šanci, Ernste Losso. Můžeme ti pomoct, když budeš chtít.“ A že je to on, tak mu rádi pomůžou, i když o to Ernst ani trochu stát nebude…Baví mě, když se sem tam najde tvůrce, který zpracuje nějaké téma z II. světové války, jemuž se ostatní věnovali málo či dokonce vůbec. A pokud je taková látka navíc ještě dobře natočená, o to raději se podívám. A to je případ právě Mlhy v srpnu, která se věnuje řízené eutanázii. Film je však v něčem zvláštní. Na rozdíl od jiných snímků v divákovi nevzbouzí hněv na základě toho, že by byli svěřenci neustále biti či týráni. Tady se k nim, až na výjimky, chovají v podstatě hezky…s tím „drobným“ detailem, že doktor Veithausen občas vezme pero, škrtne nějaká jména a jejich nositelé se už ráno jednoduše neprobudí. A v tomhle je film možná ještě děsivější a emocionálně silnější. Pak není třeba naturalistických scén, stačí jedna andělsky vypadající sestra, která se s pomocí malinovky postará o to, aby ti nešťastníci už dál netrpěli…konec trochu na efekt, přesto za mě solidní 4*. (06.02.2022)

Němci po čase zase jednou překvapili. Ani ne tak námětem, ale spíše zpracováním a hlavně koncem. Kdo viděl, tak ví. Ivo mi prostě přirostl k srdci a troufnu si tvrdit, že o tomhle talentovaném mladíkovi ještě určitě uslyšíme. Po jeho Jackovi, druhý, mnohem lepší a smutnější film. Bohužel. Taková byla tehdy doba a za sebe jsem jen moc rád, že ji znám jen z filmů. (28.03.2017)