Skleněný zámek

„Sklenený zámok sme nakoniec nepostavili.“ – „Ale užili sme si jeho vymýšľanie.“ Bože, to bolo dlhé ako režisérska verzia Pána prsteňov! Z „kamzíčka“ (v slovenskom dabingu Petra Kočiša) sa budem ešte dlho strhávať zo sna. Fakt ťažký a negatívny nielen dabingový, ale tak celkový filmový zážitok. Paradoxne, keď už som to čakal najmenej, asi dvadsať minút pred koncom to dostalo ako-taký zmysel. Zaujímavé na Harrelsonovej postave je, že akonáhle nad ním zlomíte palicu, urobí v nasledujúcej scéne niečo pekné. Nakoniec je možno aj pravdou, že svojim deťom okrem všetkého toho svinstva dal do života aj zopár dobrých lekcií (ale veľa ich určite nebolo a mal by sa hanbiť za to, čo robil a aký bol, prípadne sa mal liečiť, pretože toto už asi bola choroba). Mimochodom, fakt príšerný výkon Woody. Prepáč, mám ťa ako herca rád, ale v tomto si nikdy hrať nemal, to nebola „tvoja“ rola, to nebol „ten“ typ, na aký sa špecializuješ a v ktorom si fakt dobrý. Relatívne (veľmi relatívne) podobný Toto je náš svet s Viggom Mortensenom sa mi páčil oveľa viac (mimochodom, aj v ňom hral jedno z detí Charlie Shotwell, wtf). (07.07.2020)

Tuctové rodinné drama o rodině se čtyřmi dětmi, šílenou matkou a otcem alkoholikem. Tedy rodině, jakých jsou i v civilizovaném světě miliony, čímž jejich příběh postrádá zajímavost. Snaha o poukázání na reálnější životní hodnoty než je zařazení se do komerčního systému světa je jednak ohraná, a zde se navíc míjí účinku, protože má být jejích nositelem v něčem chytrý, ale jinak nezodpovědný troskař alkoholik. Zkrátka jen další postěžování si “podle skutečné události” okolí, jak to měl někdo v dětství těžké. (18.09.2020)

Malá legrační a bezvýznamná rada od člověka, kterej nikdy nenatočil ani krátkometrážní věc a honí si kulturní ego na filmový databázi: Prosimvás! Prorazíte-li v Hollywoodu s uderným indie dramatem, který dokázalo chytnout za srdíčka, a pokukujete-li po dalším režisérským zářezu, vykašlete se na zfilmování memoárů. Je to strašně těžká a nevděčná věc, plus vám pak každej bude předhazovat pokukování po Oscarech a pokus o prachsprostou ždímačku slz. Díky! (14.02.2018)

Místy mě napadalo srovnání s výtečným dramatem Tohle je náš svět, kde tvůrci ovšem vykreslovali způsob života, který je odlišný od průměrného modelu konzumní společnosti. Povídání o lesní rodince, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, se neuchylovalo k hloupým zkratkám nebo výsměchu. Neplácali o smogu nebo tání ledovců, prostě žili jinak. A žít tak (víceméně) chtěli. I tady máme rodinku se silnou otcovskou postavou. Tak jim prostě odpojili elektřinu. Tak se pořád stěhují. Tak nemají co do huby. Jenže to třetí je už problém. Obzvlášť, když je matinka svéráznou umělkyní, tatík dost hlučným alkoholikem, který se navíc pokouší svým nejbližším pomoci zapomenout na starosti a na chudobu tím, že povzbuzuje jejich představivost nejrůznějšími příběhy. Vyrůstání čtyř potomků v téhle bohémské famílii se zpátečnickými hodnotami není jednoduché, navíc Brie Larson již v dospělosti buduje vlastní život a zpětně vidí, že i to málo, co fungovalo, vlastně nefungovalo. Nebo je to s rodinnými hodnotami nakonec jinak? Dvě hodiny jsou moc, chybí dynamika, nemá to drive, ač je divočák Woody Harrelson boží a ostatní herci velmi slušní. Ve výsledku není moc čím překvapit, navíc se prachbídně pracuje s emocemi diváka. Mohlo se navíc víc věnovat proměně ostatních (nyní dospělých) sourozenců. „Nikdy jsme nepostavili ten skleněný hrad.“ – „Ne, ale užili jsme si jeho plánování!“ (06.05.2020)

„Neměla by ses za nás stydět jen proto, že jsme si zvolili jiný životní styl než ty.“ - „Být bezdomovcem v New Yorku se nepočítá jako životní volba.“ Téma Crettonova počinu mě před zhlédnutím snímku prakticky vůbec nezajímalo. Po filmu jsem se pídil čistě kvůli hercům. Na těch dílo pevně stojí, ti jsou hlavním důvodem proč se podívat. Nejvíc mě bavil Woody, resp. jeho postavu bych v reálu opravdu potkat nechtěl, ale zahrál ji perfektně. V těsném závěsu to pak byly neméně výborné Brie a Naomi. Pozitivní ovšem je, že se předvedli snad všichni dětští herci, což mě příjemně překvapilo. Příběh už taková pecka není, nicméně nenudil jsem se a po většinu času se zájmem sledoval, jak to (nejen) se sourozenci dopadne. Konec mě emocionálně nezasáhl, no vlastně se mnou nehnul vůbec a považuju ho za nejslabší část filmu (spolu s nezajímavými závěrečnými titulky). Crettonovi nicméně plánuju dát další šanci v podobě Dočasného domova, od kterého si i slibuji emocionálně silnější podívanou. The Glass Castle přiklepávám slušné 4*. (17.03.2018)