Blikající světla

Psychologicky zabarvené samoúčelné tarantinovské násilí jako zábava. 1) Osmadvacetiletý režisér a scénárista Jensen vytvořil žánrově nejasnou psychologickou gangsterku, která zpočátku dost nudí, ale časem přece jen převládne dobrá řemeslná práce a čistě filmové vyprávěcí prostředky. 2) Postavy jsem si na rozdíl od některých komentátorů nezamiloval, nelíbila se mi ani jedna a nic na tom nezměnily ani průhledy do jejich bezútěšného dětství. 3) Jestli ovšem takhle vypadá skandinávská komedie, pak nechci vidět jejich tragédii. Inu, je vidět, že ibsenovská tradice stále žije. 4) Ignorantu, který psal oficiální text distributora, bych pak rád připomenul, že onen "Muž z Fara" není z Fara (město v Portugalsku), ale z Faerských ostrovů. 5) Film mi nic nedal, jen necelé dvě hodiny rozpačité polonudy, ale nemám mu to za zlé. Vždyť to byla jen zasraná veverka. (21.10.2009)

Kamarád mi o tomhle snímku s nadšením vyprávěl, že je ještě ulítlejší a ztřeštěnější než "V Číně jedí psy" (se kterým má mimochodem společné některé herecké protagonisty), takže jsem čekal něco trochu jiného, než co jsem nakonec dostal. Bizarností i humoru se v "Blikajících světlech" sice najde dost, ale jejich protipólem je trvale přítomný melancholický podtón a vážnější (i když ne tak úplně) retrospektivní rovina vyprávění, ze které se divák postupně dovídá o historii přátelství pojícího čtyři hlavní aktéry filmu. Tak či onak - další dánský film který určitě stojí za vidění. (17.11.2012)

Snad první dánský film, který mě nějak nezaujal. Mads Mikkelsen a Nikolaj Lie Kaas pro mě dosud v nezvyklých rolích, o to více se mi líbili, Ulrich Thomsen také předvedl standard, nicméně příběh, zápletka, humor, jestli tam nějaký vůbec měl být, nic moc. Možná mi to jen nesedlo, protože o žádném dánském filmu bych si nedovolil říct, že je špatný. (11.09.2011)

nielen japonci a island maju vela spolocne, ako si to pri nezodnom popijani brendevinu vysvetlili 2 hlavne postavy fridrikssonovho filmu cold fever, ale vobec cela severska skandinavia. spriaznenost s prirodou, zadumcivost, moralnu flexibilnost, a hlavne nekonecnu melancholiu. a aj ked v nasej distribucii nie je vela severskych ani japonskych filmov, aj z tych par sa da vidiet velka podobost. pohodovost, pomalost, premyslenost, ci uz ide o kuchynske pribehy alebo o guy ritchieovsky zapletenu a smiesnu gagsterku ako su blikajuce svetla. ale aj tu, v zapletenosti a smiesnosti sa najde cas na premylsanie nad zmyslom zivota. preco nie, v gangsterke je na to najviac prilezistosti, najviac sa tam predsa zabija. :) mily film. (25.01.2006)

Zdráhal bych se film označit za komedii, humorných scén tu zase tolik není (ačkoli rázné ukončení akce vyfukování vajec mě pobavilo hodně). Film je vyprávěn v poklidném tempu, občas trochu zarazí docela drsnější scény. Asi nejzajímavější a nejpůsobivější byly nakonec vzpomínky na dětská léta hlavních hrdinů. (04.08.2003)