Pán prstenů: Návrat krále

„Ako sa dá ísť ďalej? Nedá sa vrátiť čas. Ale niektoré rany sú príliš hlboké a nikdy sa úplne nezahoja.“ Strhujúce herecké výkony, strhujúce veľkolepé akčné scény, divoká a krásna príroda Nového Zélandu, podmanivá hudba Howarda Shorea, fenomenálna magické scény vpíšuce sa do histórie minimálne žánru (príchod do Bieleho mesta, rozsvecovanie pochodní, prílet Orlov), monumentálne emócie a ešte monumentálnejšie počítačové triky. Na jeden šokujúci záťah (Ok, vcelku masívne dotáčky) nakrútená Tolkienova legendárna knižná trilógia však disponuje (na rozdiel od naoko neškodného SPOLOČENSTVA PRSTEŇA a DVOCH VEŽÍ, plniacich zdanlivo len účel premostenia medzi jednotkou a trojkou) predovšetkým melancholickou náladou. Do nej je ponorené dobrodružstvo a hrdinské činy, s ktorými sa (konečne to Jackson povedal nahlas) spája (ne)paradoxne zbabelosť, strach a paranoja. Hodina vlkov sa blíži a niektoré národy vyrazia do vojny. Mnohé posledný raz. Kino Považan NMnV 2004 (08.11.2004)

Má to až moc násilný střih, pokračuje se v jiné charakterizaci zásadních postav, konec je zbytečně uslzený a natahovaný k zbláznění. Jenže komu by to vadilo, když je tu takové množství neskutečně silných scén, že jsem si všechny ty zápory stejně uvědomil až dlouho po odchodu z kina. Prodloužená verze je tentokráte někde na půli cesty mezi zajímavou nadstavbou jako v případě Společenstva a kompletně jiným (a lepším) snímkem jako u Dvou věží. Některé z přidaných scén jsou zbytečné, ale naopak mnohým se daří vtisknout celku "něco navíc". Kupříkladu jak se pár větami podařilo dát úplně jiné vyznění větám a tragice Theodénova osudu oproti kinoverzi je obdivuhodné. (29.04.2005)

Fantasy knihy nečtu, v cizích světech se necítím moc dobře a ve velkém množství namaskovaných postav se snadno ztrácím, takže se nelze divit, že jsem si desetihodinovou cestu z bodu A do bodu B příliš neužil. Přesto ani na chvíli nepochybuji o velkoleposti viděného, jen na to nejsem ten správný divák. (04.08.2011)

Podobně jako Dvě věže zpočátku klopotné a rozbrázděné "nucenými" střihy, ale postupem času naprosto pohlcující. Zatímco Společenstvo bude držet primát v největší ucelenosti, Návrat krále triumfuje masivní epikou a ovšem – nádherným koncem, který je sice značně kýčovitý, ale namísto umělosti a vykonstruovanosti z něj dýchá režisérská láska k příběhu a zejména opravdovost ze strany herců, kteří tím často dohánějí menší řemeslné nedostatky. Nakonec mi Návrat potvrdil to, co jsem už před tím cítil. Efekty jsou pěkné, ale nebýt hrdinů, byl by tenhle film jen nepřístupným kusem ledu. Jenže on fascinuje a pohlcuje statisíce lidí. Nádherný příběh v nádherném hávu, Peter Jackson si zakoupil vstupenku do filmařského nebe... P.S.: po druhém shlédnutí už řadím Návrat krále do čela trilogie. Pokud na mě dokáže film i podruhé zapůsobit tak mocně, je to známka vysoké kvality. Nirvana. P.S.S. Rozšířená verze je pomalu na šestou hvězdičku, neboť i trochu přerývané tempo a nepřirozený střih se stávají minulostí, postavy získávají ještě více prostoru, zápletka hlubší motivaci a nechybí ani tradičně zvrhlý humor dvojice Gimli-Legolas. Vidět a umřít! (25.01.2004)

Jackson mě smetl hned na několika frontách, z nichž nejvíce vyčnívá potřeba sahat každých deset minut pro kapesník nebo zvedat čelist z podlahy nad úžasným ztvárněním jinde neviděných fantasy prvků (potřebu hmatat po třech hodinách po nočníku opomíjím ;). A je skvělé, že studnice inspirace zůstala naplněna až do úplného konce! Finiš si zaslouží malou ódu na perfektní načasování, půlhodina co následuje po něm, se nesla v libých tónech rytmického posmrkávání snad skoro všech v sále. Bohužel může někomu připadat příliš zdlouhavá a osobně se obávám, že při třetím čtvrtém zhlédnutí z ní vyšumí kýžený efekt. Hlavní bitva Středozemě je naprosto fascinující, pokud dojde na detaily, ale vrtulníkové záběry na špendlíkové hlavičky uprostřed digitálního vojska už neberou dech takovým způsobem, jako se to dělo u Dvou věží. Přesto platí, že je to jedna z nejlépe ztvárněných bitev ve filmu vůbec a jestli letos Jackson nedostane Oscara, akademikům se určitě po předávání cen přihodí něco moc ošklivého. Celkově cením, že Jackson znatelně přidal na vývoji těch postav, které v minulosti lehce zanedbával nebo jim přikládal menší váhu (to co provádí v Návratu krále se Smíškem a Pipinem nestihl za oba předcházející díly dohromady) a naopak taktně posílá do ústraní postavy provařené – Gimliho a Legolase si pořádně užijete jen dvakrát třikrát. Je konec filmu, trilogie, zrodu nové filmové kapitoly. Není proč se těšit na leden, protože Frodo už tam na nás nečeká. To je tak nepopsatelně smutné, že je jednomu až do breku. Běžte plnit pokladny a doufejte, že ten Hobit přece jen za pár let přijde... (13.01.2004)