Toman

Silné téma, mizerná filmařina. Ten úvod, prvních asi dvacet+ minut, vypadá jak rozhlasová hra mixnutá komiksem. Postavy na plátně deklamují životopisná data, fakta, údaje, které nestíhám pobrat, aby se pak začalo objevovat množství dalších postav, označených jako v komiksu vždy popiskem. Až se mi u anglické služebné chtělo zvolat, jak to, že u ní není popiska, kdo to je? Popisky má všechno - který je měsíc, pokud bychom to třeba podle sněžení sami neodhadli, který je rok, že jsme v Praze, že se díváme na pohřeb Jana Masaryka... Vypadá to celé jako komiksové leporelo o tehdejší době. Hodně se využívají dobové záběry, případně Macháček alias Toman se veze jednou v Tatrovce po mostě směrem ku Hradu, a v dalším záběru od Hradu. Jinak převažují interiérové scény, takže film spíše připomíná televizní dvouapůlhodinovou inscenaci. Výprava je sice velmi dobrá, ale někdy si tvůrci moc námahy nedali a třeba ložnice ve vile Tomanových vypadá nemlich stejně jako ložnice, když ještě bydleli v malém bytě. Všechny tyto berličky a filmařské nedokonalosti nabourávají jakoukoliv možnost soustředění se na příběh. I když, ono to žádný příběh nemá. Přestože jsme postavami ve filmu zcela zahlceni, nevíme o nich nic. Tomanova sestra se například příhodně mihne, jen když je to potřeba. Přestože Toman spoustu lidí v podstatě vydírá, ti s ním rádi chodí na večírky a debatují. Celé čtyři pětiny filmu pak sledujeme sled scének, u nichž je sice popiska s datací, ale je to jedno, kdyby se ta z března odehrála v dubnu, návaznost bude stejná. Přestože se zdá, že má Toman rozjetou širokou mafiánskou síť a všude možně spolupracovníky, ve výsledku vidíme jen, že občas zajde za jedním židovským překupníkem a párkrát využije nějakého důstojníka k převozu diplomatického lupu. Spoustu věcí se člověk dohaduje - drží ho nad vodou, protože skutečně potřebují věci, které on šmelí? Nebo proto, že na každého něco ví? A jak se k těm informacím dostává? Jaké má styky se zahraničím? Jak to, že on mluví perfektně česky, a manželka ne, přičemž mají pocházet z podobných oblastí? Otázek se každou chvíli vynoří spousta. Film tak v podstatě dělají (a na nich stojí a padá) závěrečné titulky (sic!), které uvedou většinou známé mrazivé souvislosti k již viděnému. Mimochodem, kdyby se to celé soustředilo na židy v komunistické straně a jejich aktivity (a že jich bylo!), ne jen na jednoho člověka, jakoby jiných židů ani nebylo, možná by to mělo zajímavější feeling. Což je další paradox tohoto filmu - on je totiž současně protižidovský i prožidovský. I když ten konec trochu dělá dojem, že si chceme vyrobit vlastního Schindlera i s jeho negativními vlastnostmi. Navíc skutečně silné a dramaticky obsažné historické vrcholy (únor 48, smrt Jana Masaryka) jsou ve filmu podány zcela nedramaticky a selankovitě, jako by o nic nešlo. (03.12.2018)

Možno to vyznie, ako hotový p-a-r-a-d-o-x, ale film ma začal v skutočnosti zaujímať až vtedy, keď J. Masaryk „vyskočil” z okna, a to je vážení a milí, cca. , necelých 30 minút pred koncom tohto, neskutočne a zbytočne dlhého snímku ( trvá nehoráznych 2 a pol hodiny, čo je veľmi veľa, sakra ! ), pri ktorom som sa zvyčajne nudil, ako zdeptaný pes na reťazi, že to určite nie je pre takto ‘ambiciózny projekt’ e-x-t-r-a dobrá vizitka, však ? Dovtedy som si zapamätal iba krásnu Tomanovu sekretárku, Miladu, ktorá ho neustále provokovala svojim nesmiernym - sexeppealom, skoro, ako božská Marilyn M. , alebo ešte som si všimol, že tu takmer všetci stále „vypaľujú zobáky” , a ak by ste náhodou nerozumeli, čo mám na mysli, tak tu sa húlilo o stošesť, doslova ako v najvyššom fabrickom komíne ružomberského Mondi, a tak mám taký, celkový „prefajčený dojem” + vyskytuje sa tu množstvo postáv, z ktorých mám perfektný chaos, pretože je ich tu naozaj neúrekom, a pritom s minimálnym priestorom. Ďalšia negatívna vlastnosť. Ako som načrtol v úvode, film je viac-menej hrozná strata času, ktorá sa ako tak vylepší až po spomínanej, tragickej udalosti, kedy sa konečne pohnú ľady, trochu viac sa zdramatizuje filmová skladba, čiže som si normálne vydýchol, že som nemusel na konci udeliť extrémne nízke hodnotenie, lebo väčšinou k tomu tento snímok, bohužiaľ - smeruje ! Nevedel som sa dočkať z. tituliek ! (17.03.2019)

Ne, že by Tomanovi nešla vytknout řada nedostatků, ale i s vědomím jejich existence se pro mě nakonec ze snímku vyklubalo jedno z nejpříjemnějších setkání s českým filmem posledních let. Historie se těší mému dlouhodobému zájmu, a proto na mě dokonale sedí packův komentář, který si částečně dovolím citovat: "Výborný prequel ke čtvrtému a pátému dílu TV série České století. Čím víc toho víte o událostech prvních poválečných let a vyznáte-li se v osobnostech (vesměs odporných kreaturách) tehdejší vládnoucí garnitury, tím víc si film vychutnáte." Nemám problém s tím, že Trojanovým hrdinou ve skutečnosti není Zdeněk Toman, ale období vzestupu moci komunistické strany, které končí převzetím moci a vytvořením "lidové demokracie". Představitelé režimu pro mě netvoří nějaká anonymní jména, ale konkrétní historické postavy, jejichž činy znám a kterým herci jen dodali tvář. Drobné odchylky od historie Trojanovi tentokrát rád odpustím, protože jeho exkurze do minulosti tentokrát odpovídá dané době, rozhodně nejde o paskvil typu Občanský průkaz. Jestli existuje nějaký kaz, který stojí za zmínku, je to obsazení Jirky Macháčka do hlavní role. Jeho naivní (ne)herectví se hodí do scének divadla Sklep, nikoliv do náročné role tohoto typu, který vyžaduje výrazné charakterní hraní. Pochopitelně nezvládá a působí nepatřičně. Celkový dojem: 75 %. (18.11.2019)

Na celým filmu jsou nejlepší závěrečné titulky. Příběh zajímavý, ale jeho vyprávění nudné, rozvláčné, plné postav, ve kterých se nevyznám a nevytvořím si k nim žádný vztah. Nekonečný proud slov dokáže přerušit jen neustálý zapalování nebo típání cigaret, dýmek a doutníků (fakt by mě zajímalo, kolikrát celkem). (08.03.2019)

/// „NAŠE ZEMĚ JE PONĚKUD ZVLÁŠTNÍ A ŽIJEME VE VELMI ZVLÁŠTNÍ DOBĚ“… /// (Pro mě) neznámej maďarskej žid, jako průvodce v prvních poválečnejch dnech, který jsou - z hlediska ustanovování politickejch funkcí, kurevsky důležitý. Hodně zajímavá postava tenhle Toman. Díky němu jsme v centru dění, kde se kromě moci řeší i židovská otázka. A nejen díky Macháčkovi z toho vylejzá dobrej politickej film, plnej vztahů – těch kamarádčofsko-politickejch. Konec mi vyzněním připomíná Stalina. Ale tak to prostě bylo. Soudruh soudruha miloval k smrti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) V ložnici (nad postelí) nám visel Stalin (obraz vole…). /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.03.2019)