Toman

Zdeněk Zoltán Toman. Raději pije skotskou a kouří Lucky Strike, než vodku a partyzánky, na svůj původ si taky již nevzpomíná. Má jasný cíl, pro vítěství (pseudo)socialismu dokáže s chladnou tváří vyždímat prachy prakticky z jakékoli situace či stavu, který panoval v poválečné Evropě. Je to pro stranu, k obalamucení národa a všech poctivě pracujících, za které se bolševik schovával. Nechají dočasného bratra soudruha vzlétnout, aby mu šly poté lépe přerazit hnáty a charakterově pokřivený diplomat záhy zjistí, že jeho praktiky byly oproti nelidské stalinistické politice, která již překročila hranice Československa, jen dětská hra o kuličky. "Tady Gottwald...zklamal jsi, Zdeno...". Pro mě zcela bezchybné, při své délce velmi svižně odvyprávěné, skvěle gradující, excelentně zrežírované i sehrané a plné silných kontrastů...divák tohoto filmu ví, jak dějiny pokračovaly. "Mě přece nedáš, Klémo..." (Rudolf Slánský). [Kino Citadela - Litvínov] (07.10.2018)

TOMAN má všecko, co podstatné části historického záběru v polistopadové tvorbě hraného filmu chybí až bolestně. Péči historické realitě, kvalitu scénáře, důslednost režie a přesvědčivost historického dokumentu. V záplavě braku je to oáza dokonalosti. Je pochopitelné, že pravdivé je často nahrazováno pravděpodobným; to však patří do rysu žánru. Historická, avšak toporná pravdivost zakládá nudný a nikým nesledovaný příběh. Ondřeji Trojanovi se naštěstí podařil dokonalý opak. Ano, tak probíhala sovětizace Československa a brutální znásilnění jeho demokracie. Včetně těch fekálních defraudačních a šmelinářských momentů. Úspěchu napomohlo i herecké obsazení. Jiří Macháček, Kristýna Boková, Táňa Pauhofová i Jaroslav Plesl odvedli vynikající práci a dotvořili dokonale autorský záměr. Naopak slabý a neživotný byl představitel Klementa Gottwalda; ideální by byl býval Jiří Štěpnička. (24.02.2022)

Silné téma, mizerná filmařina. Ten úvod, prvních asi dvacet+ minut, vypadá jak rozhlasová hra mixnutá komiksem. Postavy na plátně deklamují životopisná data, fakta, údaje, které nestíhám pobrat, aby se pak začalo objevovat množství dalších postav, označených jako v komiksu vždy popiskem. Až se mi u anglické služebné chtělo zvolat, jak to, že u ní není popiska, kdo to je? Popisky má všechno - který je měsíc, pokud bychom to třeba podle sněžení sami neodhadli, který je rok, že jsme v Praze, že se díváme na pohřeb Jana Masaryka... Vypadá to celé jako komiksové leporelo o tehdejší době. Hodně se využívají dobové záběry, případně Macháček alias Toman se veze jednou v Tatrovce po mostě směrem ku Hradu, a v dalším záběru od Hradu. Jinak převažují interiérové scény, takže film spíše připomíná televizní dvouapůlhodinovou inscenaci. Výprava je sice velmi dobrá, ale někdy si tvůrci moc námahy nedali a třeba ložnice ve vile Tomanových vypadá nemlich stejně jako ložnice, když ještě bydleli v malém bytě. Všechny tyto berličky a filmařské nedokonalosti nabourávají jakoukoliv možnost soustředění se na příběh. I když, ono to žádný příběh nemá. Přestože jsme postavami ve filmu zcela zahlceni, nevíme o nich nic. Tomanova sestra se například příhodně mihne, jen když je to potřeba. Přestože Toman spoustu lidí v podstatě vydírá, ti s ním rádi chodí na večírky a debatují. Celé čtyři pětiny filmu pak sledujeme sled scének, u nichž je sice popiska s datací, ale je to jedno, kdyby se ta z března odehrála v dubnu, návaznost bude stejná. Přestože se zdá, že má Toman rozjetou širokou mafiánskou síť a všude možně spolupracovníky, ve výsledku vidíme jen, že občas zajde za jedním židovským překupníkem a párkrát využije nějakého důstojníka k převozu diplomatického lupu. Spoustu věcí se člověk dohaduje - drží ho nad vodou, protože skutečně potřebují věci, které on šmelí? Nebo proto, že na každého něco ví? A jak se k těm informacím dostává? Jaké má styky se zahraničím? Jak to, že on mluví perfektně česky, a manželka ne, přičemž mají pocházet z podobných oblastí? Otázek se každou chvíli vynoří spousta. Film tak v podstatě dělají (a na nich stojí a padá) závěrečné titulky (sic!), které uvedou většinou známé mrazivé souvislosti k již viděnému. Mimochodem, kdyby se to celé soustředilo na židy v komunistické straně a jejich aktivity (a že jich bylo!), ne jen na jednoho člověka, jakoby jiných židů ani nebylo, možná by to mělo zajímavější feeling. Což je další paradox tohoto filmu - on je totiž současně protižidovský i prožidovský. I když ten konec trochu dělá dojem, že si chceme vyrobit vlastního Schindlera i s jeho negativními vlastnostmi. Navíc skutečně silné a dramaticky obsažné historické vrcholy (únor 48, smrt Jana Masaryka) jsou ve filmu podány zcela nedramaticky a selankovitě, jako by o nic nešlo. (03.12.2018)

Doslova český velkofilm, jak výpravou a obsazením, tak i délkou. Bohužel však zajímavé prostředí, které vypadá velmi věrně dost udusil děj a jeho tempo. Příběh který se odehrává na pozadí ne tolik znamého období mezi lety 1945 - 1948 je doplněn nezáživným děním, které se skládá zejména z představování nových postav (jejichž příběh je uzavřen až v medailoncích na konci filmu), politikaření (které nemá nějaký šmrnc, neboť moc nevíte kdo je co zač a o co mu vlastně jde) a osobního života Tomana, který byl prohnaný a všemi mastmi mazaný (prostě svině), ale i tak nudný. Zpracování a Macháček si zaslouží palec nahoru, děj už je spíš tak jako "eeááách". (10.03.2019)

Výborný prequel ke čtvrtému a pátému dílu TV série České století. Čím víc toho víte o událostech prvních poválečných let a vyznáte-li se v osobnostech (vesměs odporných kreaturách) tehdejší vládnoucí garnitury, tím víc si film vychutnáte. Nicméně zážitek lehce kazí poněkud přemrštěná stopáž. Ale casting prvotřídní! (10.10.2018)