Ingrid míří na západ

Překvapivě dobrá sebeuvědomělá indie komedie o ženách, ale zcela jistě nejen pro ženy. Stalking bez sexuálních konotací je poměrně zajímavé téma. Hranice mezi mrazivostí a komedií je zde tenká, stejně tak i zesměšňování/banalizace a hyperbolizace psychopatie. Film mezi nimi běhá jak Emil Zátopek na speedu, ale dělá to dobře. Stačí jej nebrat vážně, případné protáčení očí nechat jen na každou zmínku o Instagramu, a odnesete si záživný zážitek. (19.05.2021)

#měljsemjíplnýzuby Nejhorší na tomhle filmuje, že to klidně může být pravda a nejenom to ale ono se to i děje. Fakt jsem doufal, že to nějak odnese a a oni ji ještě podpoří. Snímek zajímavý a i známé herecké obsazení. A dotýká se tématu, který je dnešní a někdo je opravdu schopný zajít daleko. Dobře natočené a psychologický vývoj postavy je tu natočený tak dobře, že jsem měl chuť jí sestřelit čím dál tím více. 60% (02.01.2019)

Pro některé se staly příjemným zpestřením a možností být v kontaktu s lidmi, kteří třeba bydlí na druhém konci republiky. Pro jiné a není jich málo, jsou ovšem sociální sítě obrovským problémem, kdy na život v reálném světě jaksi nemají čas. Pokud se u jejich ksichtu neobjeví dostatečný počet lajků, selfíčko, na kterém se navíc křečovitě tváří, smažou. S posedlostí sociálními médii přichází i touha vylepšit svůj vzhled, svůj šatník, svůj okruh přátel, zálib. Žebrání o pozornost a sdílení pocitu, že je na tom někdo aktuálně stejně, solidně načrtnul i mladý režisér Matt Spicer, škoda ovšem, že nešel víc do hloubky. Výsledkem je jakýsi mišmaš žánrů, kterak se jedno tele zakouká do jiné husičky, která má mraky followerů, vznikne umělé přátelství a divák čeká, kam až psychicky narušené děvče zajde. Kroky tvůrců jsou nicméně nenápadité a poměrně předvídatelné. Závěr vratký a dost „nevýchovný“. Čekal bych pevnější ruku. (17.07.2018)

Moderní satirický stalkerský film o závislosti na sociálním kontaktu. Elizabeth Olsen má komediální i dramatický talent Divák neví jestli je postava Taylor žalostná, zoufala, hororová, ryzí nebo zábavná. Za ten silný závěr jsem možná měl dát hvězdy čtyři. Co by za to lidé na Facebooku dali, kdyby se o ně někdo takto zajímal. Facebook funguje jako zdroj podpory – napíšu je mi špatně, někdo napíše co ti je a máte pocit, že se o vás někdo zajímá. Nebo jste se ve škole s někým nestýkali, ale pak mu napíšete a sežene vám práci. Sociální média také umožňují umožnuje komunikaci i s člověkem, se kterým bych se nebavil, jiný se zase baví jen s blízkými. Prostí lidé se cítí reprezentování manikérkou, která byla zvolena královnou krásy, synem drobného obchodníka, který vyhrál Tour de rance...participuje prostřednictvím zástupce na gigantickém triumfu, jehož by zdánlivě mohl být hrdinou. Většina lidí nemá nic kromě této iluze, aby se rozptýlili a odreagovali ve své bezbarvé, monotónní a únavné existenci. Mezi sezónními božstvy a davem jejich obdivovatelů existuje ustavičná osmóza. Obdivovatelé jsou průběžně informováni o zálibách, rozmarech a sebevýznamnějších podrobnostech života svých hvězd. Imitují je, napodobují jejich účesy, osvojí si jejich způsoby chování. Žijí skrze ně. (Caillois, R. Hry a lidé, s. 134) (19.12.2017)

Herecky je to dobré, ale nemůžu si pomoct, mně to prostě nebavilo. Aubrey svou roli zvládá skvěle, Elizabeth je krásná, ale jejich příběh mě nezajímal, asi proto, že se mi nelíbí příběh postav, na kterých je skutečně málo co mít rád a ještě je to prezentováno jako komedie. Nebýt O'Shea Jacksona Jr. ani to jako komedie nemůže být označeno. (25.01.2018)