Dej mi své jméno

EDIT: Uplynulo pár měsíců od shlédnutí a musím přidat poslední hvězdu. Neměla jsem pravdu v tom, že by tento film byl pouhým dalším opakováním, dalším pokusem o zachycení té neopakovatelné mladické zkušenosti s prchavostí, nezadržitelností krásného prožitku. Je to mnohem důležitější dílo. Po té době vím, že ve mně stvořilo hlubokou vzpomínku na ten dokonalý prožitek, se vším smutkem a ušlechtilým dojetím, které k ní patří, jako by byla moje. Tenhle film je žalozpěvem i chvalozpěvem o nezadržitelnosti dokonalé krásy a volnosti jejího prožívání při vědomí jejího prchání. A je zároveň jakýmsi dokonalým pomníkem všem touhám zachytit tohle mladické prožívání, a prožívání mládí, a všem dílům, v nichž s tyto touhy otiskly, od antiky až po dnešek. - KONEC EDITACE. *** Není to tak, že by to silné a nezměnitelné prožívání, které chtěl autor předvést, zachytit, vyjádřit, šlo předvést ještě lépe. Ale přes všechnu tu jedinečnou krásu i smutek takový počin pořád zůstává univerzální esejí, nepřekračující svůj stín. ***** Je to počin silný a dobrý v uchopení svého tématu, ale toliko konstatuje univerzální krásu a smutek v jinošském pelu a jeho pomíjení, v antickém tématu syrové křehkosti, volnosti a dobrotě nepokřiveného chlapeckého mládí, které může v ideálně chápavém prostředí první lásku a zamilování i do vlastní síly a krásy (naléhavý požadavek Call Me by Your Name, vytknutý do názvu, zdůrazňuje ono - zdravé - narcisistní očarování sebeobjevováním, oslavnou sebezamilovanost, vzájemně nesobecky odzrcadlenou) prožít nejšťastněji a nejlépe, ale nemůže ji v její jedinečné podobě zadržet. Film znovu objevuje antiku a její idol, revokuje tento antikou opěvovaný odvěký zdroj prožívání efemérní krásy a smutku z pomíjení mladické dokonalosti, bez pokryteckých tabuizací, ale s něžným taktem a za přihlížení a napomáhání zkušených postav, jež pro tento proces mají niterné pochopení pramenící z vlastní zkušenosti.*~ (20.01.2018)

Občan Kane pro gay komunitu. Film, ktérý otevřeně ale elegantně a s citem mluví o všem, co se Moonlight říct bál, a maskoval to třpitivým artovým pozlátkem měsíčního svitu. Majstrštyk s množstvím diskomfortních scén pro heterosexuálního diváka, ale nejvyšším vypravěčským uměním pro náročného a vnímavého filmového fanouška. Detailním a naprosto přesným zobrazením prohlubujícího se vzplanutí zakázané vášně, vedením herců a jejich fenomenálními výkony, originálním použitím hudby, vystihnutím atmosféry a nálady doby a místa, prohloubením hlavního motivu tematem uměleckých děl a obdivu k nim, a především závěrečným monologem otce a závěrečnými titulky jeden z nejsilnejších filmů o první, stoprocentně odevzdané lásce a vášni člověka k člověkovi. Celý čas, ale především od prvího otevřeného dialogu na náměstí, jsem měl pocit že koukám na filmovou klasiku ze sedmdesátých let od jednoho z mistrů evropské kinematografie jako Tornatore nebo Fellini. Na referenční romanticko-vztahovou filmařinu, ze které se učí na filmových školách a kterou se nikdo ani nesnaží napodobit, natož ji překonat. (06.04.2018)

Krásně natočená romance, která je bohužel teplá. Fakt mě to bavilo do doby, než spolu začali šukat. Poté už je to jen jedna homo či broskvo sexuální scéna za druhou a já naprosto ztratil zájem. Třeba když je rodiče vyslali na ten výlet a jeho matka pak pozvala jejich holky na večeři, tak bych mnohem raději viděl, co se odehrávalo tam, než zamilované tajtrlikování u vodopádu. Zmínit musím ještě hypertolerantní rodiče. Až to zavánělo návodem, jak se chovat k případné gay ratolesti. (19.04.2020)

Sentimentální nudně natočený film o letní velké làsce má pár světlých míst v dialozích, když se hovoří o umění a především v dialogu otce se synem po odjezdu milence. Chvílemi snímek zachází do přílešné ordinérnosti. I o homosexuálním vztahu se přece dá natočit komorní, něžný, nebo křehký film, což ovšem není případ tohoho snímku s podivuhodně zavádějícím čsekým distribučním názvem. Ale možná distributorovi znî stejně dej mi jako říkej mi. (07.03.2020)

Čím déle nad filmem přemýšlím, tím méně se mi líbí. Proč se zrovna tomuto LGBT snímku podařilo udělat takový humbuk, to je mi opravdu záhadou. "Call Me By Your Name" je typická festivalovka s průměrnými postavami i výkony, která se (neúspěšně) pokouší o artovou lyričnost a překlápí se v prosluněný kýč. Jeden z uživatelů přirovnal "CMBYN" k celodenní návštěvě archeologického muzea s koktajícím průvodcem. Div, ale souhlasím. (15.04.2018)