Světlo mého života

Krásné zjištění, že mladší z bratrů Afflecků je taky dobrý režisér. Casey Affleck si napsal a zrežíroval postapokalyptické drama, a ještě zvládnul hlavní roli. Affleck sází na pomalejší vyprávění, civilnost a perfektně vystavěnou atmosféru. Místy to připomene film Cesta (nebo její knižní předlohu) či skvělou hru The Last of Us, tedy když si odmyslíte ten nadpřirozený prvek. Je to hodně komorní, a hlavní síla je v přesný dialozích, které umí tnout do živého. A samozřejmě v hercích, kteří předvádí skvělé výkony. Affleck je v této poleze parádní a hodně se mi líbilo jakým způsobem hraje svou postavu. Anna Pniowsky má dost těžkou roli a zvládla jí na výbornou. V menší, ale dost v zásadní roli mě potěšila Elisabeth Moss. Hodně mě sedla civilní stránka filmu, otázka morálky a etiky, která je v průběhu filmu naznačená nebo či biblické vnímání. Světlo mého života je povedený menší film, který i přes pomalé tempo dokáže hodně silně zaujmout. (08.04.2020)

V podstatě taková něžnější kombinace McCarthyho Cesty a nedávno snímku Debry Granik Beze stop. Light of my Life těžce spoléhá na budování dojemného pouta mezi otcem a dcerou ve smutném post apokalyptickém světě, ve kterém vymřely všechny ženy. Je to z velké části konverzačka, už jen první scéna dá divákovi jasně najevo, že se bude koukat na pomalé melodrama, žádnou napínavou temňařinu, kde se hrdinové musí každou minutu vypořádávat s nějakým problémem. Na rozdíl od nudnějšího Beze stop si ale film udržuje po většinu doby relativně slušnou vypravěčskou rovnováhu a strukturu. Pouto mezi otcem a dcerou je uvěřitelné a kvalitně zpracované, člověk si fakt přeje, aby to spolu dotáhli do šťastného konce. Je to šikula, ten mladej Affleck. Umí jak docela dobře točit, tak i psát, o hereckém výkonu nemluvě. Vlastně mi vyhovuje víc než jeho slavnější starší brácha. Snad jen ten konec byl krapet nedoladěný a uspěchaný, plus druhá půlka začala ztrácet na onom atmosférickém kouzlu, které si skvěle budovala půlka první. Ve výsledku ale příjemné post apo drama. Po zhlédnutí první půlky desáté série Walking Dead hlavně takové odpočinkové. Slabší 4* (26.11.2019)

Casey Affleck chtěl prostě ukázat, jak moc respektuje ženy. Možná má někde v kapse taky pořádnýho kostlivce a je to od něj takovej preventivní #metoo protiútok. Premisa ok, putování nudný, rvačky nepřehledný a intimní dcera/otec vztah jen tak pro sebe bez ničeho dalšího mě neoslní. #kviff #54 (60%) (07.07.2019)

Casey Affleck se nám dal na nezávislou filmařinu a dokazuje, že režisérský um nemá pouze jeho bratr Ben, kterého řadím jako lepšího režiséra než herce. To u Caseyho zatím neplatí, ale i tak servíruje další zajímavý snímek. Světlo mého života je postapo ve světě, kde vymřely téměř všechny ženy a on se svým potomkem putuje spustošenou krajinou. Vzhledem k námětu a přítomnosti Elisabeth Moss se nejde ubránit srovnání s Příběhem služebnice a dalšími podobnými filmy, i když tady se na události nahlíží více komorněji. Film vyniká především svým feelingem a atmosférou. Ve finále se však jedná pouze o jeden další z řady. (28.08.2019)

Po všech těch komorních filmech o apokalypse, ve které se objevují jen 1-2 přeživší a celou dobu vedou jenom dialogy, jsem si myslel, že tohle je konečně zas po dlouhé době ten, který mě nebude nudit a bude v sobě mít i něco víc, než jen klasickou šablonu. No... to první se stalo, až s výjimkou třetí čtvrtiny, která mě nudila poměrně hodně a to druhé se nestalo. Každopádně první polovina byla (a dost mě to překvapilo) naprosto úžasná. Doslova jsem si užíval tu pomalou atmosféru složenou z úžasné kamery, pochodování dvou hlavních hrdinů - otce a jeho dcery - po lese a vedou dialogy, ze kterých se pomalu dozvídáme, co se vlastně ve světě stalo. Fakt mě to hodně bavilo, dostal jsem se do té pochmurné atmosféry a o nudě by v tuhle chvíli nebyla ani řeč. Bohužel v druhé polovině to šlo výrazně dolů a zapadlo to do té klasické šablony, včetně toho, že úplně všechny zvraty se dají odhadnout poměrně brzo, aspoň od té chvíle, kdy víme, co se se světem stalo. A taky to dost věcí, jak je u těchto filmů snad zvykem, nevysvětlí - Ta nákaza se vzala odkud? A ta holka se nenakazila proč? Jak moc se svět do té doby změnil? On totiž není ani pořádně naznačen a těžko říct, jak moc se změnilo jeho fungování. Žádný extra zajímavý závěr tady rozhodně nebyl, ale zase z toho byla cítit nějaká depka, takže aspoň něco to předalo. A je tu i pár myšlenek, ale všechny jednoduché a dost jednoduše podané. Celkově se mi to celkem i líbilo, jen první polovina je na nesrovnatelně lepší kvalitě, jak ta druhá, která to shazuje dolů. 3* (05.03.2020)