Žert

90% - První Kunderův román, a první kniha, co jsem od něj kdy přečetl. Nemyslím si, že je tento film příliš věrný své literární předloze, jejíž hlavní klad je VYPRAVĚČ, a skládání příběhu z rozdílných časových epoch v jednu velkou lidskou puzzle. Jaromil Jireš ale podle mě udělal správně vše, co mohl. Atmosféru vystihl parádně, herci hrají tak, jak se sluší, a konec - ačkoli také hodně okleštěný oproti knize - má v sobě hodně z hlavní myšlenky románu. O moc lepší to určitě udělat nešlo. Pět hvězdiček milujícího čtenáře a spokojeného diváka. (09.01.2006)

I když oslavu mj. lidové hudby, skryté v knize i filmu, opravdu nechápu, je tento snímek pro mě asi nejtypičtějším příkladem z hlediska vyjádření absurdity nad komunistickým režimem. Tři nejhlavnější klady: Josef Somr, vedlejší postava faráře, uvažujícího o těch nejdůležitějších tématech života a smrti a také závěr, který se vám ve své jednoduchosti nevykouří z hlavy opravdu nikdy. (19.11.2003)

Oproti knížce, která mě v dobrém slova smyslu překvapila a přes drobné výtky se mi opravdu moc líbila, tak mi filmové zpracování přineslo zklamání. Josef Somr se mohl snažit sebevíc, ale mně tam prostě typově příliš neseděl (zvlášť ze záběrů z vojny, kde přece mělo být Ludvíkovi jen něco přes 20...) - ale to je ještě nejmenší problém. I přes plno světlých momentů, hlavní myšlenku a charaktery postav (což je však zásluha pouze a jenom Milana Kundery) mě film nudil a bohužel ve mě navodil pocit, že to bylo místy takové rozplizlé a strnulé. Něčeho tam bylo příliš, něčeho zase málo a hlavně - kdybych film viděl jako první, nemohl by ve mě vzbudit zájem o postavy a o děj - a knize se to podařilo. Se zavřenýma očima bych ale toto všechno mohl odpustit, kromě jedné věci, což ale opravdu považuju za chybu: vynechání nesmírně zajímavé a důležité postavy (jak pro příběh tak pro samotnou hlavní postavu a její život) - Lucie. Toto opravdu považuju za selhání a divím se, že si to Kundera neprosadil, když navíc napsal i scénář. Film rozhodně nemusí knihu kopírovat, proto nekritizuju poněkud odlišnou retrospektivu, ale tohle fakt není možné. Takže ode mě slabé 3*, a to ještě by mohl být režisér Jireš rád! (06.01.2009)

Žert poměrně dobře vystihuje náladu Kunderovy předlohy, což se myslím moc filmům (nebo žádnému?) podle jeho předlohy nepovedlo a asi ani nepovede. A už tohle je největší triumf a zároveň hlavní výhra Jirešova filmu. Jako Olomoučan musím ocenit “krásu“ našeho orloje, který se po svém proletářském předělání stal symbolem 50. let a krásně navodil to správné klima tohoto filmu. Jo, pomsta je někdy hodně hořká. (29.11.2008)

Minulost, k níž se Ludvík upíná, je už dávno pryč. V podobě, v jaké ji znal a chápal, neexistuje – doba pokročila a nyní se hraje podle jiných pravidel, což metaforicky (a bolestně) zjistí. Než se tak stane, snaží se Ludvík realizovat ďábelský plán – chce se pomstít Pavlovi prostřednictvím svedení jeho manželky, s níž se náhodou potká. Zatímco stárnoucí žena vzpomíná na prchavou radost svého mládí, kdy lidé zpívali a všude byla cítit naděje, pro Ludvíka se jedná hlavně o dobu, kdy pár řádků napsaných z legrace mohlo zničit život. Jakkoli se však cynický svůdník snaží, jeho msta se zcela mine účinkem – a společně s chřadnutím jeho plánů se zadrhne i do té doby plynule šlapající vyprávění. Společně se svým beznadějným antihrdinou doklopýtá do konce a podtrhne tak maximální subjektivitu celého filmu. Více zde (10.07.2022)