Žert

Prišlo mi trochu zvláštne, že si ho tá ženská nepamätala, zase až tak dlhá doba neubehla. Ten jej ex s tým nemal problém a Ludvíka v pohode spoznal. Len to mi tu trocha vadilo. Inak ide o výbornú výpoveď jednej smutnej doby, kedy o osude človeka mohla rozhodnúť trebárs aj len jedna pohľadnica. Šialený čas, šialený človek. Najhoršie na tom je, že potom väčšina z nich spolu s ich potomkami štrngali na námestí akoby sa nechumelilo. No áno, prevrátiť kabát je tak ľahké, omnoho ťažšie je zachovať si čisté svedomie. Ale ani pomsta nič nerieši, ako koniec koncov ukázal aj tento snímok. Nadpriemer. 75/100 (13.04.2018)

„Ty vole, tebe jsem bít nechtěl!“ Žert z filmového plátna si stejně jako ten ze stránek knihy zaslouží přídomek „Kunderův“. Autor spolupracoval na scénáři, který vznikl před vydáním knihy (nikoliv před jejím napsáním) a také díky tomu funguje Jirešův film jako ucelená, na knize nezávislá hořká komedie. Filmu neškodí ani nejvýraznější změna oproti předloze, redukce vypravěčů na jediného – namísto specifického jazyka jsou nám ostatní představeni adekvátním projevem herců (Kostkovy krátké kapitoly plné náboženských motivů svou několikaminutovou přítomností plně vynahrazuje Evald Schorm, morální autorita nové vlny). Odhodlanost v jinak smutně prázdném pohledu Josefa Somra násobí tragikomičnost Ludvíkova počínání. Cokoliv udělá, ublíží tím sobě, nebo někomu jinému. Lépe, kdyby neudělal nic? Flashbacky, kdy na ostatní hledíme očima Ludvíka a postavy hovoří přímo k nám (dochází tudíž ke skutečnému dialogu s dobou minulou), slouží jako ironický komentář přítomnosti: vítání občánků x jaké proradné bestie z nich nejspíše vyrostou; cimbálová muzika x tvrdá práce v dolech. Iracionální smích se nabízí jako jediné rozumné východisko. Kundera scénárista stejně jako Kundera spisovatel varuje před zapomínáním na minulost, aniž by sklouzával k moralistnímu poučování. Kromě Ludvíka, který ovšem v minulosti zatuhnul jako vaječný koňak v závěru Passerova Intimního osvětlení, se většina postav chová, jako kdyby žádné „tehdy“ nebylo. Nemožnost určit, co je lepší, vzbuzuje intenzivní, dlouho doznívající pocit marnosti. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Vančura (22.11.2014)

Vynikající adaptace vynikajícího románu. Geniální jsou ty hudebně ilustrované prostřihy minulost - přítomnost a Ludvík stojící mezi nimi jako nezúčastněný divák obou. Herecky jsou vynikající snad všichni, zvláště skvělý Somr a milá kuriozita v podobě Evalda Schorma. (Nehraje zde faráře, nýbrž laboranta. Tosima upozorňuji, že když je někdo evangelík, "uvažující o těch nejdůležitějších tématech života a smrti" a má doma mnoho starých knih, nemusí to být ještě farář.) Knihu jsem četl už dávno a mnohé se mi z hlavy vykouřilo. Pokud si vzpomínám, bylo v závěru mnohem více prostoru věnováno tématice moravského muzikanta a moravských (slováckých) písní. Je to téma smutné, protože tato žitá krása už tehdy umírala. A Ludvík se v tomto prostředí narodil. Proto na filmu oceňuji i takovou drobnost, že třeba na zábavě po jízdě králů jsou muzikanti rušeni nejen omladinou s tranzistorákem, ale i místním staříkem vyřvávajícím jakousi pseudomoravskou "romantickou" odrhovačku. Přiznám se, že mě taková nepovrchní vnímavost překvapila i u tak kvalitního autora, jako je Jireš. Rovněž místní autenticita - na dědovi z hotelu jsou jasně patrné nuance místní mluvy, přestože nemluví nářečím jako Ludvíkův přítel - primáš. Marigoldův kritický komentář mi prozrazuje, kolik jsem toho z knihy už zapomněl, narozdíl od něj jsem ale přesvědčen, že Jirešovo řešení je velmi dobré. Jakkoli je film z tohoto hlediska opravdu jen povrchní pozvánkou k tomu, abychom poznali (přečtením knihy), co je Ludvík vlastně zač. Ale mám-li být zcela upřímný, je mi odkunderovštěný Ludvík mnohem sympatičtější. (18.03.2011)

Zajímavá tragikomedie. Ikdyž přes všechnu tu hořkost mi moc do smíchu nebylo. Kunderovu předlohu jsem nečetl, ale ve filmovém zpracování mi činilo docela problém nějak fandit, či litovat hlavního hrdinu, protože mi byl svou povahou krajně nesympatický a jeho osud, přestože k němu rozhodně nebyl spravedlivý, mě tak nějak nechal chladným. Zvláštní a trochu dějově nevyrovnaný příběh (hrdinovo vzpomínání mě zaujalo podstatně více než jeho současný život) byl ale dobře uzavřený, když o tom tak přemýšlím, tak více než jen "dobře". Kniha je možná vynikající, ale film hodnotím "pouze" lepším průměrem. (24.04.2010)

Výrazně metaforické pozadí vyprávění a výtečný výkon smutně prázdného Josefa Somra – to je tím hlavním, co si na Jirešově Žertu budu vždycky pamatovat. Snímek kritizující totalitní politické praktiky, jak víme, komunistická cenzura poslala do trezoru. Působivé svědectví těží i z toho, že si Milan Kundera pohlídal scénář. Tragikomické, přesné. Nezapomínejme na minulost. (10.11.2016)