Útěky domů

Kdy je ta správná doba na to říct dítěti, že je adoptované? Na to bohužel neexistuje jednoduchá odpověď, protože nejde o jednoduchou otázku. Film měl ukázat psycholigickou stránku celé věci a to, co to provede se všemi zúčastněnými, když si někdo pustí pusu na špacír v návalu emočního tlaku. Nemám ráda, když Tomáš Holý hrál ve vážnějších rolí, ale zase to dakazuje jeho všestranost. Tenhle film je takový zvláštní nebo spíše divný a utahaný. (03.04.2013)

Velmi málo vysílaný snímek, který by si zasloužil určitě pozornost. Zařazení filmu do "drama" se mi zdá poněkud kruté. Dle mého názoru je to lehce "psycho", které má své "kouzlo" v celém snímku. Herecké výkony jsou celkem kvalitní. Samozřejmě, že film prostě "dělá" Tomáš Holý. K větší dramatičnosti bych přidal lepší atmosféru, která by film "dokreslila" téměř k dokonalosti. (07.10.2012)

Mám slabost pro cokoli, co vzešlo z Jirešovi imaginace. Základní situace je prostá, drama rodiny vyhrocené, ona je v páru starší a mají adoptovaného syna. Co může být náročnější? Šedivost a nezajímavost tehdejších dnů se snaží Jireš rozčeřit zajímavou profesí obou, etudkami Kopeckého a Schroma. A samozřejmě nesmí chybět klasický útěk na venkov. Prostory v pražském bytě jsou stísněné, víkendová krajina naopak naprosto uvolněná. (31.03.2013)

Adoptovat takovýho nevychovanýho a protivnýho fakana, jakym byl Tomáš Holý, tak ho půjdu do toho dětskýho domova vrátit sám. Jana Brejchová zahrála svou roli věčně spěchající, stárnoucí módní návrhářky výborně. Kanyza zdatně sekunduje. Čunderlíková sice nic moc nezahrála, ale aspoň je hezká a netváří se celej film jak na vlastnim pohřbu jako v Nemocnici na kraji zkázy. A Tomáš Holý? Kdykoliv se tahle protežovaná "dětská hvězda" objeví na obrazovce, otevírá se mi nůž v kapse. Jinak film je o tom, že harant se dozví, že je adoptovanej a snaží se vypátrat svou biologickou matku. (15.05.2011)

Tenhle týden jsem zatím měl na filmy obrovskou smůlu a viděl jednu kravinu vedle druhé, takže mě tohle sice nedokonalé, ale stejně dostatečně rozehrané drama více než potěšilo. Ty (i když dost slabé) čtyři hvězdy bych dal ale i bez výše uvedeného faktu, protože mě to celou dobu bavilo a napínalo (a to jsem na to koukal docela unavený) a vůbec jsem měl spíš pocit, že sledují rodinný film, který o sobě ví, že je rodinný film, takže se ta absence hlubší psychologie u mě dá ještě odpustit. Navíc stěžejní scény to umí podat působivě, byť ne vždy dotaženě (třeba u toho archivu - ano, já to chápu, ale proč si to uvědomil tak náhle?), ale pořád ještě spíš fungují než naopak. A taky to má nejeden skvělé napsaný dialog. Takže že mě určitě spíš spokojenost, i když jsem od Jireše viděl už lepší filmy a to i s dětskými protagonisty v hlavní roli. Jinak účast Tomáše Holého pro mě v čemkoli hned evokuje komedii i když v komedii nehraje, ale Jireš to tady naštěstí utáhl tak, že to nemělo ani ten komediální feeling a že to celou dobu zůstalo vážné, byť jsou Honzovy cesty náročné občas trochu "rozjuchaně"... Ale zase jsem si u nich vzpomněl na to, jak jsem po škole vždycky vyrážel (a sem tam i pořád vyrážím) někam na výlet. Sice jsem nikdy vyloženě neutíkala z domu a ani nehledal skutečné rodiče (bo já adoptovaný opravdu nejsem), ale přiznávám, že jsem se v tom maličko, ale opravdu jen maličko, viděl. Slabé 4* (14.01.2023)