Útěky domů

Myslim, ze samotny Jires zustal za ocekavanim. Vzhledem k solidnimu nametu, hereckemu obsazeni, (hlavne vyborna Brejchova s Holym) mi film neprijde nijak oslnujici, nejakou atmosferu to ma, jinak prumernost temer ve vsech ohledech... Posledni celovecerni film Tomase Holeho, ktery jsem doposud nehodnotil. (29.10.2017)

Tento méně známý Jirešův film má obrovskou přednost v nenahraditelném dětském herci Tomáši Holém, taktéž v silném rodinném tématu a poetických záběrech kamery. Malému Honzíkovi, stejně tak většinou i nesnadnému rozhodování ze strany Marie (hodně zajímavá Jana Brejchová) dokáže divák vesměs porozumět, složitý vztah mezi klukem a adoptivní matkou i Mariin vlastní svět kreativní práce módního návrhářství v divadle se tu podle mě povedlo dostatečně vykřeslit. U náhradního táty a občas vůbec ve vztahu obou manželů už ale jakoby psychologie pokulhávala a ostatní postavy se tu jen zběžně bez většího vykřeslení různým způsobem volně míjely, z nichž některé volně načrtlé epizodní linky s milostními vztahy ve svém plochém pojetí spíše trochu brzdí hlavní děj. Taktéž trochu zamrzí absence pořádného zakončení u některých výrazných dějových motivů (SPOILER: Honzíkovo věčné hledání maminky, končící taktéž nejasně ukončenou scénou v archivu). *** Přestože vypadá, že lze toho hodně Útěkům domů vytýkat, dávám nakonec slabší 4 hvězdičky, protože v tom nejlepším, co ten film nabízí, a sice citlivě podaném dětském / rodinném příběhu, funguje skvěle a dost na mě zapůsobil, jak z pohledu Honzíka pravidelně hledajícího možná nejen mámu, ale i větší lásku, silnější pouto, tak i z pohledů rodičů v nesnadném dilematu. Na postavách a jejich psychologii by šlo ze strany scenáristy určitě zapracovat, ale svou atmosférou a rozehraným příběhem se mi přes všechny mínusy ten film hodně líbil a měl pro mě své kouzlo. [70%] (24.12.2021)

Po "Jak vytrhnout velerybě stoličku" českí tvorcovia akoby považovali Tomáša Holého za jediné dieťa v republike určené do filmu. Tým pádom vznikali filmy ako je tento - bez nadväznosti na predchádzajúce filmy s ním a predsa tak veľmi podobné. "Jak vytrhnout velerybě stoličku" alebo "Jak dostat tatínka do polepšovny" boli filmy čarovné. Naopak "Útěky domú" sú už akoby písané podľa predpísanej konštrukcie a tak, aby sadli Tomášovi. Pri všetkej úcte k pánovi Jirešovi - nuda, okopírované motívy a herecká iskra, ktorá však nemala čo zapáliť. Jaromil Jireš nechal najlepšie diela v 60-70tych rokoch. Toto pokladám z jeho strany za počin z núdze. (01.04.2013)

Mrzí mě, že film se soustředí příliš na vnější napětí (podané hudbou, kamerou a expresivními hereckými výrazy, zvláště Brejchové), místo na vnitřní psychologické vyjádření postav. Proč je postava Brejchové tak strašně ambiciozní? Je postava Kanyzy skutečně pořád dětsky rozverná, nebo nedospělá, či si to vše uvědomuje a je jen jenom nezodpovědná? Všechny tyhle možnosti jsou jen naznačeny, ale žádná pořádně prokreslená. Navíc film honí zbytečně moc zajíců - divadlo, adopce, příroda, vztahy - sice by asi hlavním tématem měla být ona adopce, ale k provalení dojde až v půlce filmu a vlastně se zdá, že jako by se nic neděje. Jsou zde občas dobré dialogy a zajímavé postřehy, film má zvláštní, zasmušilou atmosféru, je fajn vidět Evalda Schorma, ale celkově pro mne poněkud nudnější průměr. (10.03.2018)

Tomáš Holý na vrcholu. Skutečně, kdyby tenhle kluk hrál dál a dál, byly by to supr role. Podle mě, by byl na úrovni herců, zvládající bravurně humor i drama. Honzík se prostě řídí svým rozumem a má velmi vyspělej a jasnej pohled na situace kolem něj. Troufám si říct, že daleko vyspělejší, než někteří komentátoři na ČSFD. Kteří se bohužel, tomuto filmu nevyhnuli. Film má skvěle se vyvíjející děj, perfektní herecké obsazení a výbornou atmosférou. Na kvalitě filmu také přidává role režiséra E.Schorma a jeho závěrečné režírování Jiřiny Jiráskové v divadelní hře. Určitě lehký humorný drama pro milovníky československých filmů. (09.02.2012)