Společenství vlků

Pořádně psychomagorní, mozkomatoucí film. Ze začátku jsem si dost dlouho říkala, co to je za blábol a jestli má vůbec cenu to dokoukávat, ale postupem času mě to začalo zvráceně bavit, u hostiny s těhotnou návštěvou jsem se chechtala a na konci už jsem si říkala, že jestli to ta holka okamžitě neudělá, tak toho vlka pomiluju sama. (05.09.2010)

Zas jedna z mnohých variácií na červenú čiapočku. Aspoň mne to tak prišlo. Troska tam bolo cítiť a to hlavne z obsahu, bratov Grimovcov. Film je neskutočne ponurý, hlavne tie prechádzky po lese majú bravúrnu atmosféru a i tú ponurosť. Len v niektorých scénach mi to viac pripadá ako účelová komédia a nie nábeh na hororové besnenie. Naozaj som sa nemohol pri niektorých scénach ubrániť pocitu, že režisér sa nevie rozhodnúť či točiť rozprávku alebo horor. A tak z toho urobil nejaký troska hlúpučký mix obi dvoch, mne to až tak moc nesadlo, ale fanúšikov si to určite nájde. Za mna slabé 3*. (03.04.2021)

Podstatně morbidnější, perverznější a rozšířená verze Červené karkulky. Klasické pohádkové motivy jsou zde přítomny a jsou dobře rozeznatelné – tajuplný les ukrývající zlo, nebojácná a lehkovážná hlavní hrdinka, moudrá a životem zběhlá babička, která prostřednictvím pohádek uděluje cenné rady do dalšího života, předává životní zkušenosti atd. Neil Jordan mě neskutečně dožral už v Interview s upírem, kde i přes přenádherné kulisy, skvěle hrající hlavní hrdiny a docela slušnou atmosféru byl celý příběh neskutečně zdlouhavý a režie tristním způsobem mdlá a bez nápadu. V případě Společenství vlků je jak režie, tak scénář na slušné úrovni, nicméně když srovnám s jakoukoli jinou tvorbou, kterou mám rád a u které se prostě bavím, vychází mi tento snímek jen jako dobrý průměr. Neil Jordan je první „větší“ režisér, se kterým si už od začátku moc nerozumím, ale chystám se v dohledné době na The Crying Game, tak třeba změním názor.) (07.07.2011)

Uhraničivá fantasmagória, ktorá súčasne nadchýňa majstrovskou pocitovou réžiou Neila Jordana i ubíja panenskou nevinnosťou svojho príbehu, protichodne zamotanou do otravného spletenca troch vzájomne sa prelínajúcich dejových línií. Úžasný a boľavý zážitok v jednom, a určite film, akých už veľa neuvidíte. Krásna výprava, sympatické cameo Terenca Stampa. (12.02.2009)

"Dívky, pozor na vlky! Slibují bez záruky." My o vlku a za humny je... Neil Jordan! (© Faidra) Cynická pohádková babička se zhoupnula v křesle, posunula si brýle na nose a přísně se zadívala na vnučku: „Ti muži, ti muži...“  Pak holčičku začala strašit srostlým obočím, které jí prozradí vlka ukrytého v chlapech. Vyprávěla jí o plachých, přesto však krvelačných šelmách, majících podezřele velké nejen uši, ruce a zuby, ale vlastně úplně všechno. „A proč máš tak velký ocas?“ diví se nezkušená Červená Karkulka. „To abych tě lépe...“ Temně erotický i dětsky rozverný a odlehčený hororový příběh z nádherně strašidelného lesa (filmové ceny za výpravu a efekty) o tom, co vlastně vlci chtějí. A kam to vede, když některý z nich místo prostého "Ošustit, sežrat a opustit" propadne krásné a nevinné tvářičce, své kořisti, a ten vztah začne brát vážně. Ostatní vlci z jeho smečky ho opustí a on zůstane sám. Vystrašený vlček se zlomenou nohou, kulhající po třech tlapách nebezpečně blízko plamenů rodinného krbu, až mu jiskry lítají do kožichu a místností se šíří puch pálících se chlupů (a zbytků paruky po sežrané babičce, čmoudící na kraji ohniště). Z lesa je ještě slyšet vytí vzdalující se smečky, která už je zase na lovu, ale hlasitější je vrzání houpacího křesla, ve kterém se kolébá vlkova Karkulka, dnes už babka se stříbrnými vlasy a třemi bradami. A další malé nevinné děvčátko s očima navrch hlavy poslouchá její strašidelný příběh o šelmách, ukrývajících se v mužích a o tom, kam to vede, když... Když si chudák chlap se srostlým obočím nedá pozor na kočkovitou šelmu, ukrývající se v dívkách! (28.03.2014)