Smrt za oponou

Tohle muselo projít nějakou krušnou a bolestivou cestou, že z toho vznikl nakonec takový paskvil. Přitom drobné náznaky na jemně satirickou komedii by zde člověk našel - třeba když Walda jakožto francouzský zločinec pustí v rádiu Matušku a pak to jde vypnout se slovy, že řve jako pavián. nebo Horníčkovo lavírování mezi pocity a jistotami, nuda pláž (tehdy v čs. filmu!), resp. obsazení herců do netradičních rolí... to vše mne bavilo. Ale pak je tu příběh, který je naprosto strašně sestříhaný, některé střihy jsou wtf, kde najednou vzali tu blondýnku v podání Vránové, to nijak vysvětleno není, němečtí policisté jsou hozeni na scénu stejně divně jako předtím ten stařík o holi, až si říkám, kdo to je, proč tu, a musí se to domýšlet těžce z kontextu... Nebo se v půlce filmu najednou objeví u Horníčka pes, kde byl předtím, proč až teď? Nevíme. Potom ta neschopnost pohlídat jednu bonboniéru mi taky přišla neprofesionální a klidně bych vzal, že zločincem je ta uvaděčka, co vaří kafe. A když vás honí zločinec, fakt místo do foyer, kde jsou spousty lidí, budete prchat do kotelny? Další wtf. Nakonec ani ten vztah mladého poldy v podání Satoranského s baletkou (kterou překvapivě nikdy! nevidíme tančit) není nijak dotažen do konce. Přitom to vážně nějaké náznaky mělo, ale tohle vypadá, jak když v Hollywoodu točí Allan Smithee film. (14.06.2020)

No, i když to rozhodně nějaké veledílo není, viděl jsem už spoustu větších blbostí. Takže takové průměrné tři. Za Waldu, za záběry z Rujány - socialistického to ráje pracujícího socialistického člověka, a koneckonců tak trochu i za odvahu tvůrců pustit se do takového tématu, o něčem takovém jako heroin se tenkrát přece docela důsledně mlčelo, ne? "Je to nějaký hrubý":)). (18.08.2023)

Na českou detektivku nečekaný úvod ve Francii ustoupí klasickému pražskému zasazení. Podobně jako v případě laboratoře je však pracovní kolektiv výrazně zajímavý, v tomto případě se jedná o baletní soubor Smetanova divadla (dnes Státní opery). Začátek se věnuje nervozitě před premiérou a primabalerína Milada Havlová upadá do stavu hysterie, natolik typickému pro divadelní divy, který nás nechávám na pochybách, zda byla její smrt, k níž došlo po předávkováním heroinem, jen nešťastnou náhodou, úmyslnou sebevraždou, či podlou vraždou. Vyšetřovatelé, kteří jsou poměrně fádní (velký věkový rozdíl, nejsou příliš zapamatovatelní ani charismatičtí), se také podívají do zahraničí, aby rozpletli síť kontaktů pašeráků heroinu, a v podstatě se spojí s jednou z baletek, která odhalí bezmála všechny stopy sama (také projeví na krimi příběhy neobyčejně znamenitý úsudek, když opakovaně nevstupuje do podezřele vyhlížejících místností). (01.06.2024)

V řadě ohledů zajímavý film, bohužel vůbec ne jako kriminálka. Skoro bych řekl, že je to odpověď na první film s majorem Kalašem s tváří Rudolfa Hrušínského Vrah skrývá tvář z téhož roku, ale je-li to pravda, je to odpověď chabá, která potěší hlavně příznivce Miroslava Horníčka, plzeňského Divadla J. K. Tyla, Waldemara Matušky, nudistů na Rujáně... A také příznivce překvapivých odhalení, neboť identita zdejšího vraha je tak nečekaná, že vlastně ani pořádně nedává smysl. (06.03.2023)

Strašně nepovedený film, který nezachránil ani p. Horníček s permanentně vyceněnými zuby. Ale je zábavné ho sledovat kvůli absurdní zápletce, kdy zločinci považují za nejlepší vozit drogy ze Švédska do Itálie člunem na Rujánu, odtam Čedokem do Prahy a odtam pak pomocí baletního souboru. Zajímalo by mě, proč jsou velké části filmu v němčině a ve francouzštině - snad si fakt mysleli, že to bude světové. (04.03.2023)