Dabing Street

Opravdu výtečně zahrané postavy mě bavily, spoustě vtipů i absurdních situací jsem se zasmál a řemeslně nebylo co vytýkat. Jenže né a né se do svérázného chodu dabingového studia zažrat, protože povedené díly střídaly takové divné a samotné téma, zasazení ani prostředí mě vlastně dvakrát nezaujaly a nezdály se mi atraktivní natolik, abych se k nim nadšeně vracel (aspoň ne bez mírného přemlouvání). Když postupně komediální epizodky přepouštěly otěže těm hořkosladce či vypjatě dramatickým, výše zmíněné problémy i pocity zůstaly. 7/10 (04.04.2018)

Po vyslechnutém rozhovoru s Klárou Melíškovou o tom, jaká velká zábava bylo natáčení Dabing Street, jsem se s chutí podíval na několik úvodních dílů. Bohužel jsem byl hodně zklamaný. Povrchní scénář, podivně nesympatické postavy a humoru jen pomálu. Ten byl navíc jen v podání hostujících herců, bez kterých by to bylo ještě horší. Seriál jsem nedokoukal a ani nedokoukám. Petr Zelenka je výborný režisér, tohle je ale jeho nejslabší věc, tak snad zase příště. (03.04.2018)

Trochu nám to ve finále vyšumělo, co. Skoro v každý epizodě se najdou dobrý nápady, ale opravdových vrcholů je za celej seriál sotva pět (z toho dva si urval tradičně boží Krobot) - jinak je tu, co se humoru týče, bohužel poněkud předvídatelno. Nablblejší rozměr přišel v druhý půli seriálu, kdy se místo "fungování dabingovýho studia v rukách zoufalých pitomců" začnou řešit "tragikomický mezilidský vztahy". Natahovanej čajík, závany trapnosti. Je to docela škoda, jelikož si i tak myslim, že by materiálu dost pomohlo, kdyby ho někdo zmáčkl do osmi epizod. Skvělý je každopádně obsazení. Ústřední pětice svoje archetypy vyplňuje herecky i typově perfektně a ve vedlejších rolích nijak nezaostávají Krobot s Myšičkou. (30.09.2019)

Na začátku dokázali navodit příjemnou atmosféru, která způsobila, že jsem se na to pravidelně těšil, bez ohledu na neustále se střídajícî kvalitativní vzestupy a totální držkopády. Tahle partička je mojí krevní skupinou, jestli se mi má někdo postarat o dobrou televizní zábavu, tak to budou v českých luzích a hájích právě oni. Tentokrát to tak úplně nevyšlo, uměl bych si to představit vážně lepší, ale rozhodně je nezatracuji a naopak doufám, že je obecně vlažné přijetí neodradí od dalších televizních, případně filmových projektů, protože do Dejvic to mám daleko. (27.03.2018)

Skončily devadesátky, skončila euforie, nastal rok 2001. Doba, kdy všichni spadli zpět do každodennosti, podnikat v šílenostech si už nikdo moc netroufnul a dabing začal být zatracován, protože "brání Čechům umět skvěle jazyky". Nic z toho však neodradí studio ZERO, jehož novopečená majitelka se po smrti svého muže Jirky, "slavného" dabingového režiséra, rozhodne v tomto projektu pokračovat a proslavit jej. Spolu s třemi techniky, ségrou jednoho z nich a hlavně geniálním humorem Petra Zelenky a celého Dejvického divadla tak rozjíždí dvanáct epizod plných absurdních pádů, nerozvážné odvahy a výborné reflexe srážky s realitou, kterou si na počátku tisíciletí v Česku prošel skoro každý. Není to jako Čtvrtá hvězda, ale přestaňme srovnávat a pojďme se zasmát této koncentraci problémů, zmatenosti, chaosu, občasné zaslepenosti a zabedněnosti, které všichni tak dobře známe. (12.04.2018)