Minulost a současnost (S01E03)

Osmdesátky se prolínají se současností a vzhledem k tomu konci to asi nebylo úplně bezdůvodně. Některé scény zaujmou víc, jiné míň, chvíli to má atmosféru skvělou a pak je to o něco slabší. Pořád jsem v Dark nenašel nadšení, ale zajímavé to zatím je. Taky to trochu vypadá, že se ten seriál snaží ukrývat náznaky do obrazu, které zaznamená jen všímavý divák a které by mohly mít do budoucna nějakou větší roli, ale to nevím jistě. Konec se dá interpretovat více způsoby, tak uvidím, co z toho ještě vypadne. Zatím to jde, jenom se bojím, že to zapadne do stylu Lost a půjde to do kelu. Jinak já teda osobně v tom seriálu ztracený nejsem, naopak, myslím, že se zatím dost chytám. Slabé 4* (02.03.2020)

To ma podrž! Mladý Ulrich si v tejto časti púšťa platňu nemeckej thrash metalovej legendy, kapely Kreator- Pleasure To Kill! (Samozrejme, album je rovnako z roku 1986!) Túto časť ľahko oslabuje číslo 33 oproti prvým dvom, ale i tak je to bomba. (Riaditeľku na lane v lodičkách predstieram, že som nevidel.) Hlavne finále je totálna mysteriozna šupa na škandinávsky štýl. (08.12.2017)

Třetí epizoda poodhalila, s čím máme tu čest. Jistě, šlo to tušit již od úvodního Einsteinova citátu, ale až nyní se nám otevírají možnosti. I když zatím netušíme proč a jak. I tato epizoda mi však něco připomněla. Nemůžu si pomoci, ale přijde mi teď, že Hildur Guðnadóttir, autorka hudby k Černobylu, musela od Bena Frosta nenápadně opisovat. Ta hudba je místy hodně podobná. Minimálně se nechala inspirovat tím hlubokým ambientním hučením a dalšími podobnými zvuky... Kdo ví...? (05.04.2020)

Mikkelova bizardní dobrodružství ve zlatých omsdesátých jsou k nakousnutí. Ukazuje se, že celé tohleto spiknutí je mnohem zamotanější a je také zajímavé pozorovat, jak se čas změní nás všechny. Klukovi situaci nezávidím, byť teda projevil větší koule než většina, když se rozhodl vrátit se do toho hnízda zmijí. Závěr s mladšími a staršími verzemi dokonalý. (05.09.2021)

Konečně jsem si našel důvod, proč přidat hvězdičku. Rok 1986 mě fakt bavil, soundtrack jsem si užil, dokonce se mi líbil i nápad tvůrců polopaticky divákům ukázat, kdo je kdo, jen nad jednou věcí jsem se musel trochu pozastavit. Neudivilo mě to, že si Mikkel hravě poradil s krychlí pana Rubika, je to jistě bystrý hoch, ale zarazilo mě, jak hladce zvládl číselník dobového telefonu. (18.05.2019)