Vodník

Kde mě v Modrých stínech Taušova kamerová vyblázněnost lezla na nervy, tam mi ve Vodníkovi seděla. Vizuálně je to super, občas trochu přesvícené, ale každý záběr a barva má něco evokovat a je to další střípek do již tak vícevrstevnaté detektivky. Bez toho by to byla asi nuda, protože tempo je jinak poměrně pomalé. Zároveň jsem však neměl pocit, že by tu něco přebývalo a ač pomalu, děj se neustále hýbe kupředu a přináší nová a nová odhalení, což zákonitě milovníka propletených detektivek musí bavit. Stejně jako v předchozích sériích, i tady jsou nelogičnosti, ale herci to s přehledem táhnou (asertivní Melíšková je výborná), nezapomíná se na situační (ne)humor, který dodává postavám lidskost. A co se lidskosti týče, docela se tady povedly vykreslit po vztahové stránce takové ty stereotypy typických českých rodin. (20.06.2019)

Pro ceskou serialovou kriminalni tvorbu mam slabost, Vodnik me televizni choutky ovsem neumel uspokojit. Scenar i cele vysetrovani mi prislo naivni. Ackoliv Meliskova dostala dostatek prostoru, nevedela co hrat... Jakesi poeticke ztvarneni mi k zanru taky moc nesedlo. Pro me zklamani, tesil jsem se tentokrat zbytecne. (14.04.2019)

Neuvěřitelný mix "rádoby umění", horroru, skvělého sociálního dramatu a kriminální zápletky (v tomto případě dost brutální). Zatímco první díl je hodně na hraně nesnesitelného "uměleckého" vyjádření poměrně povedeného horroru (lekačka s vodníkem, atmosféra odkazující k Erbenovi, nakloněné záběry kamery mimo hlavní dění...), dál už se minisérie veze na klasické vlně kriminálního vyšetřování, které ale filmařsky mnohem více sklouzává k velmi podařenému sociálnímu dramatu jedné rozhádané rodiny. Vrah není šokujícím překvapením (vlastně jsem ho tipoval hned v prvním záběru kdy se na scéně objeví), ale vůbec to nevadí - tahle partička z Olmíku mě baví a tady to Tauš prostě pojal vypravěčsky jen trochu jinak... nevadí, neuráží, jen ten první díl na "umění" mohl trochu ubrat, to je fakt;) (13.05.2019)

První díl je jak z žánrové učebnice. 30 let starý mord, nejasná dětská fantazie a boží práce se zvuky a kamerou, která maximálně těží z atmosféry vedrem spalované vesnice, navnadí diváka do plných obrátek. Když ale druhý díl začne až příliš okatě vynechávat některé motivy a postavy, nemusíte být ani o moc bystřejší než komisařka Výrová, aby vám došlo, kdo erbenovsky nechal rozetnou dítě vpůli. Od momentu s fotoalbem už je to čisté „lazy writing“, kdy se vše rozetne tím nejbanálnějším způsobem, a i přes nesporně působivý závěrečný monolog v lese, je to prostě selhání hned několika tvůrčích složek. Vlastně mi, vzhledem k vývoji některých postav, přijde jako zajímavější varianta, že mohla vrahova identita zůstat navždy skryta. (15.04.2019)

90%. Knihu Ještě není konec (což je mimochodem lepší název než fádní Vodník) od Michala Sýkory jsem četl jako první, po tom, co jsem viděl Případ pro exorcistu a absolutně mě uchvátila, udělala ze mě autorova fanouška a já zpětně přečetl všechny detektivky, které jsem předtím viděl. O nějaké seriálové adaptaci jsem si při čtení mohl nechat jen zdát, a tak fantazie pracovala na plné obrátky a já jsem si, stejně jako při sledování, nejvíc už líčení osudného letního dne a závěrečný monolog jedné z důležitých postav. Už to ale nebylo ono. Adaptace je adaptace, a tak vyšetřování v knize muselo být bohužel zhuštěno do sice výborného, ale přece jen "pouze" monologu celé rodiny postav. Nejvíce fascinující na tomto příběhu je právě ona rodina, ve které mohou lidé věci ovlivnit a které se stane něco hrůzostrašného, na co moc nemůžou mít vliv. Pro seriál je škoda, že Krobot i Voříšková byli víceméně do počtu. PS to už jste někteří opravdu tak konformní, že kvůli pár netradičně použitým barvám a několika zvláštním záběrům hodnotíme něco jednou hvězdou? To mi tedy hlava nebere! (23.04.2019)