Jak si nepodělat život
Non-stop Deli
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Tomáš PavlíčekKamera:
Lukáš MilotaHrají:
Miroslav Krobot, Eliška Křenková, Jitka Sedláčková, Jan Strejcovský, Václav Kopta, Tomáš Bambušek, Hana Seidlová, Martin E. KyšperskýObsahy(1)
Pochoutkový nebo hermelínový? Sníst, co si člověk nadrobil? Zabalit? Lenka (Eliška Křenková) přijede do Prahy za svým chlapcem, ale hned z kraje romantické večeře od něj dostane nehoráznou nabídku, kterou nemůže řešit jinak než útěkem. Ostatně útěky jsou pro Lenku typické, jak se postupně ukáže. Poslední spoj domů ujede před nosem, další pojede až ráno, co celou noc v Praze? Kousek od nádraží Lenka narazí na Nonstop lahůdky a rozhodne se uklidnit jídlem, což je pro ni taky typické. Postarší majitel Lahůdek Karel (Miroslav Krobot) taky vypadá, že má nějaký problém. A zatímco Lenka svoje problémy řešit neumí, ty cizí řeší okamžitě. (Česká televize)
(více)Recenze (116)
Na pořád stejný sterilní výraz Elišky Křenkové už jsem si vybudouval poměrnou averzi, ale konečně jsem narazil na dílo, kde jsem jí od dob Rafťáků přišel na chuť. Největším bonusem celého TV filmu je tramvaj č. 18, se kterou se skoro denně dostávám do školy a z ní. A tak bylo úsměvné sledovat, co se v těch prostorách, co sleduju zpoza okna mojí šaliny, může všechno stát. ()
Vzhledem k první epizodě tohle vyhlašuju za překvapení roku. Funguje tu příběh, humor, po delší době se mi líbila Hřebejkova režie a snad vůbec poprvý se mně líbil Krobot. S Eliškou jim to krásně klapalo a já si díky nim užil jedno z nejtrefnějších připodobnění rodin, jejichž tajemství vychází ven až po setmění. ()
Místní intelektuálská soldateska chrochtá blahem, ale já se dokoukal opravdu jen s největším přemáháním. Příběh slabší než nejslabší díl Bakalářů. Strašně nezajímavé postavy pronášejí v dialozích naprosté banality, nebo mlčí, a do toho poslouchají normalizační popík osmdesátých let. Herci buď trapně přehrávají (revizor), nebo nemají co hrát, včetně nejpřeceňovanějšího (ne)herce Krobota, který si vystačí jen tvářit se úplně stejně, jako se tváří v každém filmu, a občas něco plácnout. Hodinu a čtvrt mi bylo trapně, pak přišel konec nekonec a vysvobozující titulky. ()
To, že hrál Miroslav Krobot bručouna mě neudivilo, zato mě překvapilo, že na nikoho neřval. V určitých pasážích se mi Lahůdky hodně líbily, v některých momentech byly na pěst, hlavně obsah části dialogů vyzníval podivně. Neměl jsem sice pocit (jako v prvním příběhu), že herci pouze hrají, víc jsem celému příběhu věřil, přesto se mi líbil o něco míň. 3*- ()
Na Miroslava Krobota se ráda podívám vždycky, výborná Eliška Křenková se mi líbila v Amerikánce. Je vždycky lehčí řešit cizí problémy než své vlastní. Hlavní hrdina v podání mého oblíbence je muž možná nezábavný, moc toho nenamluví, ale je spolehlivý, věrný a laskavý. Pobavil mě v závěru, kdy milence své ženy sice vyhodí z práce, ale dává mu ještě výslužku. Radost mi udělala i hudba ( Z.Navarová). ()
Galerie (41)
Zajímavosti (5)
- „Já tyhle klasické chlebíčky nemám ráda! Jedině vajíčkový, ten můžu. Byla to pro mě trošku výzva se jimi cpát, a ještě ke všemu ve tři ráno,“ prohlásila Eliška Křenková o scéně z lahůdek. (Duoscop)
- Eliška Křenková prohlásila, že si vždycky chtěla zahrát s Miroslavem Krobotem, a proto byla z jeho obsazení nadšena. (Duoscop)
- Při objednávce v bufetu „Deset deka pochoutkáče“ obsluha (Karel nebo jeho manželka) nikdy požadované množství salátu neváží (přestože před ním na pultě stojí digitální váha) – vždy nabírá lžící přímo na talíř nebo do kelímku a bez zvážení podává zákazníkovi. (dogma97)
Reklama